Písecký svět

• Můžete nastínit svou vítěznou koncepci?

Je postavená na tom, že programová nabídka Centra kultury by měla být vyrovnaná, kromě tradičních akcí a klasických představení konvenčních subjektů bych rád zařadil i různé alternativní směry. Druhá zásadní věc je pro mne spolupráce se všemi možnými kulturními subjekty v Písku, od Sladovny, přes Divadlo Pod čarou, různé spolky, kluby a soubory. Bez ohledu na jejich zřizovatele nebo vlastníky – základem je komunikovat, otevřít prostor, vyříkat si představy, jak by vlastně kultura v regionu měla vypadat, jak se navzájem podpořit. Nejhorší chybou je, když spolu lidi nemluví a vnášejí do všeho jen emoce a pocity. Patří k tomu i spolupráce se všemi stupni škol. Úžasnou akcí je například Mezinárodní studentský filmový festival (pozn. red.: viz str.4). Třetí hlavní oblastí je financování – to je trošku dané tím, že jde o příspěvkovou organizaci, ale je možné se aktivně snažit o získání silných partnerů, jako je třeba ČEZ, telefonní operátoři a podobně. Písek vnímám jako významnou značku, má podle mne velký potenciál, který zatím není úplně využitý.
 

• Měl jste už možnost se seznámit s dosavadní prací Centra kultury? Co byste chtěl změnit?

Asi 25 let se kromě práce učitele věnuji aktivně kultuře a umění. Program v Písku dlouhodobě sleduji, s mnoha Písečáky se dobře znám a myslím, že mám docela dobrou představu, vím, v jaké podobě je třeba písecká městská slavnost, jaká je celková programová nabídka a podobně. Určitě ale teď nechci jít do podrobností nebo něco kritizovat, to bych střílel od boku. Detailně situaci v Centru kultury neznám, protože obecně prospěšná společnost není úplně transparentní.

• Vaše jméno je spojeno s festivalem Open Air Musicfest Přeštěnice – bude pokračovat i po vašem nástupu do Centra kultury?

To je pro mne srdeční záležitost, určitě pokračovat bude. Do jaké míry se má role změní, zatím neodhadnu. Festival jsem založil na podporu regionálních kapel v Milevsku a okolí, šlo mi hlavně o budování tradice, o setkávání lidí – ne primárně o vydělání peněz, to se dá dělat jinak než pořádáním hudebního festivalu. Od roku 2012 pořádá festival Milevský kraj o.p.s. a já jsem tam v pozici externí produkce.
 

• Jaký máte pocit z jednání v radě města? Místostarosta Hořánek tvrdil, že vás podrobili křížovému výslechu…

Vcelku pozitivní, šel jsem do toho ostatně dobrovolně… Bavili jsme se asi čtvrt hodiny, na nějaké úplné detaily samozřejmě nebyl prostor. Nevnímal jsem nic negativního. Vím, že tady vznikla kolem formy té organizace velká diskuze a vnímám, že všechno má své výhody i nevýhody, o. p. s. i příspěvkovka, ale přihlásil jsem se do výběrového řízení na vedení příspěvkové organizace, takže tyto spory nijak komentovat nechci.
 

• Jaký bude osud zaměstnanců CK?

To jsme zatím s radou města neřešili, vím, že je tam 22 zaměstnanců, kteří pracují v ještě existující o. p. s. Počítám s tím, že se s těmi lidmi seznámím, většinu jich vůbec neznám, takže tohle má svůj čas. Zeptejte se tak za dva měsíce…

Pokračování po prázdninách

• Tak jak se vám po měsíci ve funkci vede?

Zatím jsem v organizaci, která má jako zaměstnance mne a paní účetní, činnost Centra kultury, o.p.s. končí až 31. prosince, zbytek roku už je samozřejmě naplánovaný a já vlastně nemohu skoro do ničeho zasahovat. Začátky mé práce byly jednoduché – založit nový účet, zadat tvorbu nového loga, začít jednat s jednotlivými zaměstnanci o.p.s., protože u každého se musím rozhodnout, zda mu nabídnu místo od ledna. Teď už znám všechny a myslím, že převážná většina by tu mohla zůstat. Je to samozřejmě otázka dohody a financí.

• Kdo řeší problémy kolem celé změny CK?

Vznikla pracovní skupina, která má na starost přerod obecně prospěšné společnosti do příspěvkové organizace – což nastane k 1. lednu 2016, kdy nová organizace převezme oficiálně činnost. Zatím  tedy můžu působit poněkud bezzubě, ale práce mám opravdu od rána do večera. Sestavuji podklady pro rozpočet, setkávám se s mnoha lidmi. A hlavně pracujeme na programu příštího roku. Rád bych vám teď řekl zcela konkrétní věci, ale zatím by to bylo předčasné, všechno pomalu krystalizuje.

• Co vás zatím zaujalo?

Zajímavost číslo jedna je, že když srovnám peníze, které dávalo město v roce 2004, před založením o.p.s., na tehdejší kulturní klub a divadlo, tak je to téměř stejné jako loni. Objem financí za deset let nijak nevzrostl. Oproti tomu například honoráře umělců nebo ceny energií vzrostly podstatně. Druhá zásadní věc je nedostatečný marketing akcí. Když začnu od výlepových ploch – jsou ve víceméně katastrofálním stavu, který neodpovídá situaci 21. století. I to může způsobit, že na mnohé akce nepřichází dostatečné publikum. Tady bude potřeba investice – nebo pronájem nějaké agentuře, ale osobně bych preferoval, aby plochy zůstaly v rukách města. Mimochodem Centrum kultury do konce roku hodlá připravit nový web organizace na adrese www.centrumkultury.cz. Do třetice mne příjemně překvapilo, jak moc je v Písku v oblasti kultury zajímavých, nadšených lidí, kteří jsou ochotni komunikovat. Jde jen o to naučit se respektovat odlišné názory a snažit se spolupracovat.

• Budete iniciovat koordinaci kulturních aktivit? Podobné snahy v Písku v minulosti ztroskotaly…

Myslím, že prostor pro spolupráci tu je, ne asi přímo koordinaci, protože pokud někdo vymyslí zajímavou akci a sežene zajímavého hosta, tak se asi nebude chtít přizpůsobovat – spíš jde o určitou platformu pro základní dohodu, výměnu zkušeností a podobně. Konkrétní příklad: Tady v kulturním domě by se měly pořádat především koncerty a akce, u kterých je předpoklad, že dorazí více než 500 diváků – koncerty pro méně lidí mohou pořádat jiné subjekty.

• Jaké další nápady přinášíte?

Máme k dispozici venkovní prostory, kde by se například mohla pořádat série koncertů místních kapel, něco na způsob Milevského kulturního léta, které každý týden navštěvuje několik set až třeba tisíc lidí – je to věc tradice, lidi si zvykají pomalu.

• Tradiční píseckou akcí je městská slavnost, jaká je vaše představa?

Předpokládám, že zůstane pod Centrem kultury. Město by se podle mne mělo zcela zpřístupnit lidem, nemělo by se vybírat vstupné, a pokud ano, tak jedině dobrovolné. Program v centru města by měl být inspirován historií, dobou Marie Terezie, která stála u zrodu písecké městské slavnosti. Samozřejmě vedle historických her by probíhal přiměřený hudební a další kulturní program pro celou rodinu. Megakoncerty mainstreamových hvězd bych z Velkého náměstí přesunul do letního kina, kde by samozřejmě mohly být zpoplatněny.

• Na konkrétní podobě slavnosti bude teď na podzim pracovat kdo?

S paní Hodoušovou jako dosavadní hlavní dramaturgyní myslím budeme spolupracovat i nadále.

• Mělo by vůbec být v Centru kultury v budoucnu něco úplně jinak?

Mám složitý úkol – v podstatě jen podle hospodaření a účetní závěrky obecně prospěšné organizace dát dohromady hospodaření a plán činnosti úplně nové organizace. Zatím nedokážu úplně odhadnout, které změny finančně ustojíme. V divadle bych rád viděl víc představení, chtěl bych získat nové pořadatele, agentury, které by do Písku přivezly další typy akcí. Určitě by se měly vrátit do zařízení města místní spolky a soubory typu Písečan nebo Nitka. Chystám se jednat s filmovou školou, pro pana ředitele mám konkrétní nápady na spolupráci v příštím roce. Činnost kina má rezervy, ve srovnání s Táborem má téměř poloviční tržby. Do jisté míry to souvisí s jeho zastaralým interiérem vestibulu, který by si zasloužil výraznou investici. Mohla by zde fungovat kavárna, lidé by si sem tak našli cestu. To samé platí o Galerii Portyč, která má nešťastně řešený vstup, pro většinu návštěvníků Písku je trochu mimo dosah a skoro bych řekl i orientační schopnosti. Rád bych také oslovil základní školy. Všechno ale chce čas. Spousta akcí se stane tradicí až po několika letech, když zavzpomínám na Milevské maškary před několika lety – to bylo jen pár lidí. Letos se sešlo přes sedm set masek! Proč se nesnažit založit nové tradice v Písku?

• Tradiční je například Cipískoviště – byly tu i návrhy na jeho spojení s městskou slavností, jaký je váš názor?

Myslím, že by to měly být dvě svébytné akce a spíš se snažit je jasně vyprofilovat, odlišit. Zajímavou akci teď chystají ve Strakonicích – festival Strakonice nejen sobě, jehož nultý ročník se bude konat 10.–13. září na patnácti menších či větších scénách po celém městě. Možná by bylo něco podobného zajímavé i pro Písek.

• Bude zlevněno nájemné pro maturitní plesy?

Zlevňovat můžeme tam, kde cena za služby byla opravdu předimenzovaná. Ale zatím jsem na nějaký extrémní případ nenarazil. Maturitní ples je v dnešním pojetí spíše komerční akce s poměrně s velkým rozpočtem. Ten si ovšem maturanti tak trochu nastavují sami. Mám zkušenosti s organizací podobných akcí a někdy jsem se nestačil divit, za co jsou studenti ochotni vyhodit peníze.

• Dostal jste od vedení města konkrétní zadání, co byste měl změnit, jakým směrem se vydat?

V podstatě ne. Dostal jsem vcelku volnou ruku sestavit novou koncepci. Obecně prospěšná organizace má správní radu a chová se v podstatě jako firma, podle hesla Co není zakázáno, je dovoleno. Příspěvková organizace to má naopak: Co není dovoleno, je zakázáno. Což pro kreativní činnost i pro motivaci lidí je samozřejmě složitější… Základní zadání je dělat kvalitní kulturu v rámci daného balíku peněz.

• Dobře – je ale představou města mít každý den představení v kině? Dostat víc souborů do divadla? Pořádat velké koncerty v letním kině?

Konkrétně to opravdu dáno není, je to na mém rozhodnutí. Příspěvkou organizaci beru jako jakýsi typ veřejnoprávní instituce, něco jako když srovnám Českou televizi a Novu. Nedívat se jen na zisk, ale na žánrovou pestrost, aby si v nabídce každý našel něco svého. Přitom to ale dělat profesionálně  a efektivně, protože obecně všechny veřejné instituce mívají tendence nechovat se úplně hospodárně…

• Konkrétní příklad?

Třeba má zkušenost s pořádáním festivalu Přeštěnice – když porovnám rozpočet píseckých slavností a festivalu, tak na první pohled vidím zcela srovnatelné položky, kde by se dalo velmi ušetřit – anebo požadovat mnohem vyšší kvalitu.

• Jste teď jednou z důležitých postav písecké kultury – jaký máte jakožto Milevčák k Písku vztah?

Vřelý. Město Fráni Šrámka, kulturní město, filmovka… Mám tohle město rád.

• Stěhovat se sem nehodláte?

Zatím mi dojíždění nevadí, je to jen kousek a aspoň si cestou vyčistím hlavu nebo mám čas si mnohé promyslet.

• Vypadá to, že do všeho jdete s velkou energií…

Beru tuhle práci jako velkou výzvu – ze které se nehodlám nervovat, ale zároveň do toho jdu s velkou chutí. Jsem zvyklý pracovat intenzivně a tahle práce mne opravdu baví. Počítám s tím, že ne každému se musím zalíbit, stejně jako moje představy, ale snažím se být otevřený všem potenciálním partnerům a dělat ty věci co nejlíp.

• Ve článku o budoucnosti kultury v Písku položil v červnu Martin Zborník řečnickou otázku, co si vlastně město představuje od nového ředitele nové organizace: „Město vypsalo výběrové řízení na nového ředitele. Co ale po něm vlastně budeme chtít? Chceme „údržbáře“ stávajícího stavu, nebo vizionáře, který oživí kulturu ve městě a přinese nové progresivní pojetí? Co má zajišťovat, co má reformovat, čeho se má zbavit a co nového od něj očekáváme? To se věru nikde nedočteme, vedení města v tom zřejmě nemá jasno…“ Máte v tom jasno vy sám?

Rozhodně se necítím být údržbářem, to není moje parketa, do toho bych se nehlásil. Mám vize a představy, kam směřovat – ale zveřejňovat je můžu až po projednání. Písek má ambici být opravdovým centrem kultury a já k tomu chci přispět. Myslím, že náš rozhovor by byl zajímavější koncem roku, kdy už budu mít mnohem lepší představu, bude jasný rozpočet na další rok, a tak dále.

• Budeme se tedy těšit na pokračování :-).

VYŠLO V TIŠTĚNÉM ČÍSLE PÍSECKÉHO SVĚTA V ZÁŘÍ 2015.