Jiří Uhlík, ředitel SPŠ a VOŠ: Naši maturanti na úřadu práce nekončí
Ing. Jiří Uhlík maturoval na písecké průmyslovce, poté vystudoval technickou kybernetiku v Plzni, pracoval ve firmách a poznal dobře odbornou praxi, ale pak se na píseckou školu vrátil jako učitel, doplnil si pedagogické vzdělání, několik let zastával funkci zástupce ředitele a od roku 2013 je ředitelem Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Písku.
- Čím bychom měli začít rozhovor?
Rád bych se nejdříve zaměřil na aktuální nabídku pro deváťáky. Nyní nabízíme tři obory vzdělání, do kterých se mohou zájemci o studium hlásit. Prvním je klasická elektrotechnika, náš nejstarší, ale stále oblíbený obor, druhý vychází také z elektrotechniky, ale jde o novinku: Počítačové projektování. Třetím oborem jsou Informační technologie.
- Přibližte prosím ten nový obor…
Posílili jsme v něm výuku některých předmětů a specializujeme se na zcela nové obory – odborné předměty jsou zaměřeny do oblastí projekčních systémů CAD/CAE používaných ve strojírenství a elektrotechnice – AutoCAD, Inventor, CNC zařízení, oblast 3D tisku a skenování… Zajímavý je projektovací systém ePLAN, na který jsme získali potřebné licence a můžeme školit žáky. Naučí se pomocí tohoto programu vytvářet projekty, získají certifikát, který jim může pomoci najít velmi zajímavé pracovní uplatnění. V novém školním vzdělávacím programu jsme posílili také výuku matematiky a cizích jazyků, cílíme především na žáky, kteří mají namířeno na vysokou školu, mělo by jim to usnadnit i přijímací řízení na vysoké školy. Jde vlastně o obdobu technického lycea, nebo spíše něco mezi průmyslovou školou a lyceem.
- Máte přehled o uplatnění vašich absolventů?
Rozhodně žádní naši absolventi nekončí na úřadu práce. Velké procento jich odchází po maturitě na vysoké školy. Ve firmách by sice naše středoškoláky uvítali, mají o ně velký zájem, ale dnes je spíše trend vystudovat vysokou školu – a protože je jich nadbytek, dostanou se na ně téměř všichni. I ti, pro které by podle mne bylo mnohem lepší jít rovnou do firmy, kde jsou volné dobré pozice s velmi slušným platem… Zástupci firem u nás dělají různé náborové akce, ale mají úspěch spíše u jednotlivců.
- Jak by asi měl vypadat zájemce o přijetí na SPŠ?
Musí zvládnout státní společnou přijímací zkoušku, ale bereme v potaz i studijní výsledky za 8. třídu a první pololetí 9. Žádnou hranici dopředu stanovenou nemáme, vyhodnocujeme průměry a podle toho plus výsledků přijímaček stanovujeme pořadí zájemců o studium. Pro všechny, které by studium u nás mohlo zajímat, pořádáme dny otevřených dveří. Teď v poslední době měly velký úspěch workshopy, kde si zájemci o studium mohli vyzkoušet praktické dovednosti a různé úkoly.
- Většina uchazečů jsou asi chlapci…
Určitě máme velký zájem i o dívky, i když se jich zatím hlásí jen minimum. Ale ty, které u nás studují, mají velmi výsadní postavení, myslím, že se tu mají velice dobře. Rozhodně i dívky se mohou v technických nebo IT oborech výborně uplatnit.
- Co zajímavého můžete zájemcům nabídnout?
Vybudovali jsme například nové workoutové hřiště, které je hodně oblíbené. Bohužel nemáme vlastní tělocvičnu – potřebovali bychom ji, ale nemáme žádné další rozvojové prostory, kde by ji bylo možné postavit. Není to ale velký handicap, využíváme sportovní halu a jiná sportoviště. Wifi připojení je k dispozici v celém objektu školy, přístup neomezujeme. Studenti platí jen minimální poplatek jako příspěvek na spotřebovanou elektrickou energii.
- Na škole vychází zajímavý časopis Průmkařiny…
Za to bych rád poděkoval redakční radě a několika ochotným učitelům, kteří se na něm podílejí. Obsah je vždy velmi pestrý, rozhovory, fotky, recenze, společné školní zážitky… Na tvorbě se podílejí žáci všech ročníků, nemáme problém s nedostatkem zájemců o práci v redakci. Teď se nám tu objevila skupina extra šikovných žáků, kteří jsou velmi všestranní – kromě studia zvládají časopis, natáčení videí i školních reklamních spotů.
- Propagační videa, která máte na webu, tvořili studenti sami?
Ano, jsou velmi mediálně zdatní. Vždycky, když chceme nějaké video vytvořit, tak se obrátíme na studenty, protože oni to vidí jinýma očima, vědí, co je třeba, aby to bylo zajímavé pro mladé.
- Máte tady školní parlament?
Ano máme, to je spíše taková oficiální školní záležitost, ale všechny zmíněné aktivity vznikly naprosto spontánně, stejně jako například školní kapela, kluci navzájem zjistili, že hrají na různé nástroje, dali se dohromady a teď kapela účinkuje na nejrůznějších akcích.
- Mnohé takzvané „vošky“ v poslední době zanikly, jak se drží ta vaše?
Vyšší odborná škola je na tom dobře, máme dostatek zájemců, jak z našich maturantů, tak z jiných středních škol. O absolventy naší VOŠ je totiž v praxi velký zájem, většinou získávají dobré místo už v průběhu posledního, třetího ročníku studia.
- Jak jste spokojen s učiteli na škole?
Současný stav našeho učitelského sboru je vyhovující, problémy ale máme s hledáním nových odborných učitelů. Sehnat člověka, který je skvělý ve své odbornosti a zároveň aby vyhověl legislativě ohledně pedagogického vzdělání, to je dneska skoro nemožné. IT-specialistu za nabízený plat neseženete, ve firmě mu nabídnou násobky té částky… A ještě bych na něm měl chtít, aby studoval pedagogiku? Věřím, že se podaří dosáhnout v této oblasti nějaké změny, protože to neskutečně komplikuje práci mnoha odborným školám.
- Jste už několik volebních období zastupitelem, má to pro školu nějaké výhody?
Rozhodně máme s městem velmi dobré vztahy. Zaujal nás například současný projekt Smart City, chceme se do něho jako škola zapojit, právě připravujeme podpis smlouvy s ČSAD, kdy bychom měli spolupracovat na dalším vývoji chytrých zastávek MHD. Partnerů má škola více, mezi výborné patří například ČVUT Praha nebo ČEZ, a. s.
- Jak toho konkrétně využíváte?
Naši učitelé jezdí na krátkodobé stáže do Prahy na ČVUT, pro naše nejlepší studenty jsou zase připravovány zhruba dvakrát ročně zajímavé vzdělávací akce ve školicím středisku ČVUT v Temešváru. Organizační i finanční stránku také zajišťuje ČVUT Praha. ČEZ organizuje pro vybrané žáky školy tzv. Jadernou maturitu apod.
- S partnery školy jste tedy v úzkém kontaktu…
V poslední době se snažím uskutečnit takovou svou myšlenku: založit jakýsi poradní sbor ředitele, kde by se neformálně scházeli zástupci našich partnerů. Umožnilo by nám to méně oficiální kontakt, kdy každý z nich může školu velmi obohatit.
- Zdá se, že jste nabitý nápady a energií…
I když je mnoho, především byrokratických věcí, které život ředitelům znepříjemňují, je pravda, že zatím mne to v naší škole a s našimi studenty opravdu baví.
VYŠLO V TIŠTĚNÉM ČTRNÁCTIDENÍKU PÍSECKÝ SVĚT, Č. 4/2018
Diskuze k článku 
Musím se přiznat, že jsem před delší dobou utrpěl vzdělání v tom to "ústavu". Už za mých let jsme si říkali, jak hluboce úroveň této školy klesla. Nyní pracuji v elektro oboru, ale jaký materiál doráží z SPŠ Písek to není ani k pláči. To, že student SPŠ Písek neumí použít v praxi Ohmův zákon přes to bych se ještě přenesl, ale vysvětlovat absolventovi průmyslové školy látku z fyziky pro základní školy? To se na mě nezlobte to je i pro mě silná káva. A není to jeden kus, ale bylo jich několik. Vůbec nepochopím, jak něco takového mohlo dokončit základní školu natož průmyslovou. Co však rozhodně absolventům nechybí je velké sebevědomí, drzost a pocit nedoceněnosti, na to snad musí být na škole speciální předmět.
Jen pro úplnost. Kde se dnes, pane Tomane, v praxi používá Ohmův zákon?
Mnozí odborníci na vzdělání ve svých analýzách stavu současného školství uvádějí právě tento zákon jako záležitost víceméně postradatelnou.
Dobrý den, ve zkratce výpočty výkonu a příkonu. Ano takzvaní odborníci, kde je současné školství víme. Proč nevypustit celou školní docházku, můžeme se vrátit zpět na stromy a tlouct se klackama po hlavě. Pak bude teprv Ohmův zákon postradatelný.
Ohmův zákon vyjadřuje vztah mezi elektrickým odporem, napětím a proudem.
Známého syn před pár lety dostudoval místní VOŠ. Prošel si i přes SPŠ. A že má uplatnění v praxi? O její absolventy v praxi příliš zájem není, protože zkrátka – nic moc neumí. VOŠ je IT obor, ale polovina z toho jsou věci z elektra, co vůbec nepotřebují. A nejmenovaný pan zástupce jim i tvrdil, že tohle v IT potřebovat budou. Aha, chci vidět, jak si kluk jako programátor bude doma zapojovat kabely do elektriky, aby si připojil server. Označte obor aspoň jako elektro/IT, když už. A že je o VOŠ velký zájem? Z jiných mých stran, které mají kluka na vošce ve druháků jsem dokonce slyšel, že do prváků chodí víceméně většinou 2 žáci, občas o pár víc. Kvůli nějakému jejich spolužákovi, kvůli kterému chtějí raději odejít nebo tam právě proto nechodí. Ale o tom víc nevím, jen z doslechu. Ale nedivil bych se tomu….asi "elitní" žáček. Ale že vošku chtějí zrušit, to už jsem slyšel mnohokrát. Právě kvůli malému zájmu a že je problém skoro sehnat určitý počet žáků do nového ročníku.
Tímto bych vás chtěl poprosit. Pokud chcete školu takto propagovat, buď zde napište celou pravdu, nebo s obory, učiteli a vším něco udělejte. Nikoho dnes již nezajímají 30 let staré programy, ve kterých se tam učí, už je opravdu jiná doba. Chápu, změnit osnovy je složitější, ale pokud by tam byli odborníci, tak ví, co dnešní ajťáci potřebují umět.
A především: Když se synovi dostal do ruky papír na VOŠku, který jste teď dělali na přijímačky – donesl mu ho kamarád,co tam příští rok (snad) nastoupí… těm výmyslům na něm jsem se musel od srdce zasmát. Děkuji.
Před patnácti lety jsem na této "škole" bohužel také studoval. Již tehdy, když jsem nastupoval plný očekávání, mělo škola status výběrové, elitní školy. Šel jsem na školu s velkým očekáváním, že se zde naučím něco potřebného pro svou vysněnou profesi – programátor. Na základní škole jsem měl předtím pouze kroužel programování v Pascalu a výchovnou poradkyní mi tato škola byla doporučena jako jasná volba… Jak jsem se, já hlupák, nechal nachytat. Po prvních dvou letech čtyřletého studia jsem ztratil iluze, že se v tomto ústavu, kde všichni válčí se všemi, něco naučím. Namísto kvalitní výuky programování jsem se odnaučil i to, co jsem uměl z kroužku ze základní školy. Jistým panem učitelem "D" mně a mým spolužákům bylo vtloukáno, že "čumíme jak č**áci z křoví" nebo že "hrajme pod lavicí kuličky". Programování jsme viděli jen v rámci výuky výpočetní techniky s pánem, který si ani neuměl doinstalovat komponenty do Delphi. Od třetího ročníku jsem zcela rezignoval a předpokládal, že tuto školu nebudu snad schopen ani dokončit. Paradoxně jsem začal mít lepší výsledky, asi to bude tím, že jsme již neměli pana "D". Ale zato jsme si měli možnost zvolit od třetího ročníku zaměření. Zvolil jsem si "Programátor, správce sítě" a těšil se, že "teď už to konečně začne". Opět jsem se šeredně zmýlil. Přišel pan "Ď". Pán, který měl asi psychický problém sám se sebou, moc mluvit neuměl a pedagogické schopnosti by mělo snad lepší i děcko z mateřské školy. Tehdy jsem naprosto rezignoval. Vše bylo špatně. Učitelé nekompetentní, látka zastaralá, osnovy neaktuální, kolegové ve třídě věčně opilí nebo zfetovaní (ani se jím moc nedivím, asi také měli jiná očekávání). Maturita byla naprostá fraška. Učitelé věděli, že se nás na moc věcí ptát nemohou a tak nás nechali opsat vše z protokolů z měření, nebo nám vše na féra nadiktovali na potítku. Odmaturoval jsem tedy bez větších problémů a čtyřletý boj byl u konce. Bohužel vítězstvím se to nazvat nedalo. Neuměl jsem lautr nic. Tehdy mi došlo, že pokud chci něčím být, musím zvolit cestu nejmenšího odporu, tedy zvolit dál takovou školu, která se mi bude co nejméně navážet do volného času a "obtěžovat mě" a začít se učit sám. Ovšem učit se konečně to, co chci já a ne to, co je staré, vytržené z kontextu, neaplikovatelné do praxe a tedy naprosto k ničemu. Pokračoval jsem studiem na VOŠ. Proč? Protože jsem již znal místní poměry a věděl jsem, že tam se nic nenaučím a nic se ode mě chtít moc nebude. A pozor! Před těmi cca 15 lety byla VOŠ ještě plná, nikoliv jak píše pan Volášek, že nyní jsou tam jednotky žáků. Kdybych šel tehdy po střední škole rovnou pracovat, skončím při nejlepším za kasou v kauflandu nebo s oranžovou vestou a košťátkem na Pražské. Kdybych toto pochopil o čtyři roky dříve, tedy než jsem nastoupil do prvního ročníku SPŠ, mohl jsem dnes programovat možná ještě lépe. Proto radím každému případnému uchazeči, ať vezme nohy na ramena a uteče někam, kde mu alespoň nebude z řad vyučujících vulgárně nadáváno a kde bude moci studovat ve svém volném čase to, co ho baví. Nikdy se nespoléhejte na žádnou školu. Školství je v ČR v naprostém rozkladu, naprosto podfinancované a jít učit je dnes až poslední možnost pro lidi, kteří se neuchytí v praxi. Bohužel, tak to vidím já…
Tedy, pane Buchtelo, žít s vědomím sedmi promarněných let, to musí být docela beznaděj.
Tak alespoň, že ta zkratka DiS za jménem zdobí, když už není naplněna žádným obsahem.
Pane Blaho, pokud byste věděl, jak dnes úspěšně nepromarnit 4 roky, pokud potřebujete maturitu jako propustku na vysokou školu, budu rád, když mi o takové možnosti řeknete, abych včas varoval známé, kteří jsou dosud na základní škole. Nejsem si jist, zda je úroveň nějaké střední školy alespoň uspokojivá a aby se tam dotyční krom kouření, šikany a fetování naučili také něco potřebného do praxe. A popravdě VOŠ promarněný čas nebyl. Jak jsem psal, její zbytečnost mi dala svobodu učit se to, co jsem chtěl. A jen díky tomu a vlastní vnitřní motivaci mohu dnes jako programátor pracovat. Kdybych se nespoléhal na školství, mohl jsem si pár let života a nervů a vulgárních nadávek ze stran kantorů odpustit. A po VOŠ jsem byl ještě na Jihočeské Univerzitě, proto jsem i Bc. A tato škola mi díky konkrétně RNDr. Ichovi dala po stránce programování nejvíce. To je asi tak jeden z dvou učitelů, které jsem na všech školách, kterými jsem prošel, potkal a kteří věděli, co učí, uměli to předat a problematice skutečně rozuměli. Ona se totiž kvalita pedagogů rapidně zhoršila během posledních cca 15-20 let. Někteří učitelé i na VŠ doslova hákovali více než studenti, bokem měli rozjetý svůj byznys a podnikali a na výklad zvysoka kašlali… bohužel…
Je to bída na tom světě.
Věčná škoda, že se nám skuteční odborníci z praxe i přes všechny výhody do toho učitelování nehrnou.
V každém případě jsem zastáncem myšlenky, že by si tolik potřebnou maturitu mohl přijít složit i člověk, který nikdy žádnou školu nenavštěvoval. Zvláště pak, je-li škola ztracený čas a sama maturita fraška.
Dobrý večer, možná by stálo za vysvětlenou panu Buchtelovi že pan Bláha je učitel na píseckém gymnáziu. Nepřímo jsem se s ním setkal, když jsem byl požádán jedním studentem o pomoc se zadaným úkolem. Pokud pominu výrazy, kterými nás častoval pan "D" a které nejsou publikovatelné ani teď po 22:00 bylo by možné zadání okomentovat pouze slovy "ty bláho" a přirovnaní k úkolům od pana "Ď"… takže asi tak :)
Připomeňte mi, prosím, pane Tomane, to zadání. Chci věřit, že je publikovatelné v kteroukoli denní hodinu.
Já se naopak nedivím, že se odborníci z praxe do naprosto podfinancovaného učitelování nehrnou. Mám v širší rodině hned 3 učitele a platově to není úplně "eňo ňuňo". Hovoříme-li o IT specialistech všeho druhu, tak téměř v jakékoliv IT firmě dostanou zaplaceno mnohem více, než by dostali ve školství a ještě jim při práci s žactvem hrozí časem syndrom vyhoření. Osobně mám spíše zkušenost, že bývalí kolegové programátoři, kteří moc neuměli, byli z firmy propuštěni a šli pak učit kamsi do Č. Budějovic. Takže ano, je to bída na tom světě.
A pokud by maturita byla i pro lidi bez školy, tedy pouze s praxí, musela by být podle mého názoru více specializovaná, protože maturita se dotýká mnohem více specializací a předmětů, než kolik pak pracovník reálně v praxi využívá. Popravdě by pak maturita ztratila smysl (pokud nějaký kdy měla) a zaměstnavatele konkrétně v našem oboru již mnohdy ani nezajímá dosažené vzdělání, ale uchazeče o zaměstnání si otestuje před přijetím. A když umí (zvládne zadaný úkol), je přijat třeba se základním vzděláním, a když neumí, není přijat ani pokud je Ing. I takového jsme tu měli.
Koukám, pane Tomane, že si z této školy také pamatujete stejné poznatky důležité pro život :-).
Tak jak bylo to zadání, s jehož řešením jste, pane Tomane, mému žákovi pomáhal?
Doopravdy mne zajímá, co by člověka z praxe mohlo až tak rozrušit na té naší gymnaziální úrovni běžných uživatelských aktivit.
Zprvu to vypadalo na pár řinčivých činelů, břink, břink, a nakonec je z toho tympán. Zní to dutě. Bum, a ticho.
O jaké zadání samostatné práce šlo, se tedy nejspíš nedozvím. Tak hlavně, že 'ty bláho'. Ale věnovat pár minut byť k drobné nápravě údajně chmurného stavu už je nad rámec možného. Natož, aby někdo z praxe kovaný zavítal na půl hodinky do školy, a žákům, třeba svým budoucím zaměstnancům, alaspoň naznačil, co se od nich případně očekává a jak k tomu případně dospět. Tak nic. Nazdar borcííí
Pane Blaho, s titulem DiS. za jménem si jeden užije spoustu zábavy, to mi věřte. V lepším případě jej lidé znají alespoň jako diplomovanou sestru, což je veskrze užitečné stvoření. Ovšem o diplomovaných specialistech slyšel málokdo.