Písecký svět

Jaké důležité momenty přinesl Sladovně pod vaším vedením letošní rok?

Pokračovali a navazovali jsme na dramaturgii předchozí ředitelky Terezy Dobiášové. Důležitá pro nás byla spolupráce s Divadlem bratří Formanů na výstavě Cesta do mytologie. Otevřeli jsme laboratoř Animace, ve které hledáme cesty, jak tady dlouhodobě otevřít animační studio. Navázali jsme znovu spolupráci s vídeňským dětským muzeem ZOOM a připravujeme projekt přeshraniční spolupráce. Po roce a půl provozu stálé expozice Mraveniště jsme na základě pozorování a zpětné vazby od návštěvníků výstavu ve spolupráci s tvůrci vylepšili. Takovou interaktivitu považuji za důležitou, výstavy chceme neustále rozvíjet. Otevřeli jsme také společnou výstavu s Divadlem Járy Cimrmana, což považuji takřka za zázrak. A konečně za pár dnů otevřeme velkou výstavu o včelách. Hodně času jsem letos strávil nastavením nového schématu fungování instituce. Došlo k menším personálním změnám, postupně se tu tvoří poměrně silný tvůrčí tým, který by měl být schopen produkovat kulturní program samostatněji než doposud.

Tereza Dobiášová bude pro Sladovnu pracovat i nadále?

S Terezou Dobiášovou jsme se domluvili na tom, že kurátorsky dotáhne běžící projekty. Uspěli jsme s žádostí do programu Kreativní Evropa a získali podporu pro náš projekt Nepřipravené srdce. Budou na něm spolupracovat tři instituce – Sladovna, MUBA z Milána a Da'DeCe z Rumunska. Je to evropský grant, který přináší vedle financí i značnou prestiž. Připravujeme divadelní představení, které by mělo navázat na velmi úspěšné Děti lví srdce.

Jak si letos vede Sladovna z hlediska návštěvnosti?

Když budu bilancovat, tak mohu říct, že jsme od ledna do června zažili návštěvnicky nejúspěšnější půlrok v historii Sladovny. Letní výstava Cesta do mytologie byla hodně povedená, ale s ohledem na teplé léto nám návštěvnost ve srovnání s veleúspěšným loňským rokem klesla z cca 11 tisíc měsíčně na cca 7 tisíc. Přesto to byla druhá nejúspěšnější letní sezóna vůbec. Celková návštěvnost byla v loňském roce 56 tisíc, letos očekáváme podobná čísla. Přesto občas v Písku pociťujeme nepochopení naší instituce. Když to přeženu, tak čím dál od Písku, tím lépe bývá Sladovna vnímána. Sladovna je dnes největší dětskou galerií v Čechách, která pracuje s příběhy, a je známá. Získala si velmi slušné renomé i v zahraničí. Navazování spolupráce s českými i zahraničními partnery probíhá velmi hladce. Nedávno jsem byl například pozván do Hamada Children´s Museum of Art v Japonsku, kde pořádají týdenní sympozium s workshopy na téma práce s dětmi a každý rok zvou dva hosty z dětských muzeí z celého světa.

Ve Sladovně se letos otevřela nová kavárna Balzám Café, která nabízí i výstavy a koncerty?

Vybrali jsme nového nájemce kavárny, se kterým velmi úzce spolupracujeme. Balzám Café má k dispozici výstavní prostory a komorní kulturní scénu. Momentálně tam vystavují členové Divadla Járy Cimrmana, probíhají koncerty. K dispozici je také Aromabar, kde si mohou návštěvníci namíchat svou vlastní vůni, což je i v rámci republiky naprosto unikátní.

A jaká bude vaše nová výstava o včelách?

21. listopadu v 17 hodin otevíráme ve Vysokých trámech velkou živou výstavu pod titulem Včela – tajuplný výlet za sluncem, která potrvá až do jara. Výstava představuje včelu jako bytost. Pracujeme s tématem strachu a jeho překonáváním. Včela přejímá emoce, které jsou okolo ní, a pokud k ní chcete přijít blízko, je to lepší bez špatných emocí. Chceme dětem i dospělým dopřát, aby sami všemi smysly zažili, jak včely v úlu žijí. Program bude částečně divadelní a prožitkový, naším partnerem je Kateřina Hadravová a její SUNSHINE CABARET. Hlavní postavou bude samozřejmě královna matka, která v příběhu volá včely, aby jí pomohly vylítnout z úlu a najít nový domov. Víc ale neprozradím, nechte se překvapit.

Co pro nás připravujete na příští rok?

Chceme se intenzivně věnovat tématu animace, které bude ve Sladovně dlouhodobé. Možná překvapivě připravujeme výstavu na sportovní téma, která vychází z knihy Ondřeje Horáka Fotbaloví hrdinové. Spolupracovat by na ní měl i Matěj Forman a Vydavatelství Yinachi. Sport je pro nás velmi zajímavé téma. Výzvou je otevřít oběma skupinám – tedy fotbalistům, fanouškům a lidem ze sportovního prostředí na jedné straně, a lidem z kulturního prostředí na druhé straně – společné téma. Otevíráme otázky typu, jestli je vršovický dloubák Antonína Panenky uměleckým dílem a patří do galerie. Stejně jako v jiných projektech hodně akcentujeme aspekt morálky, týmovosti, fair play a hrdinství. Výstavu otevřeme v květnu v rámci Pískoviště.

Sladovna se nově také stává hlavním pořadatelem Pískoviště?

Ano, od příštího roku budeme zajišťovat dramaturgii programu Pískoviště. Snažíme se sehnat další finance a více do programu zapojit umělce. Chceme, aby město na tři dny ožilo, aby to byl festival dětské radosti.  Proto je nutné vytvořit jednotnou dramaturgii a pracovat s konkrétními tématy. Rádi bychom více využili řeku a vybrali příběhy související s Pískem, které ožijí. Návštěvníky Pískoviště chceme zapojit do kreativity a procesu ožívání města. Kromě toho přivedeme do Písku umělce z výtvarného a divadelního oboru, kteří tvoří ve veřejném prostoru. Stráví v Písku delší dobu a výsledky své práce budou prezentovat během Pískoviště.

Jaké jsou vaše dlouhodobé plány a cíle?

Probíhají intenzivní jednání s městem Písek o tom, jak připravit projekt na dostavbu dosud nevyužitých částí Sladovny. V koncepci Sladovny, coby Galerie hrou, chceme vypíchnout dva momenty. V našich výstavách se snažíme děti stavět do situací, ve kterých by se měly projevit aktivně, rozhodovat se, možná se i zachovat hrdinsky. Doufáme, že v nich díky prožitku tento vzorec utkví a pochopí, že hrdinou se vlastně může stát každý z nás. Poznají, že se mají zachovat aktivně, pokud se kolem nich děje něco špatného. Druhý moment je kreativita, inspirace, poznání a hra, které jsou pro každého, a každý s nimi může svobodně pracovat. Naším úkolem je vytvořit takové prostředí, které nabídne návštěvníků zajímavé podněty pro vlastní kreativitu.

rozhovor: M.Myslivcová, redakce PS