Písecký svět

Jak vypadá současný stav koní u vás? Na jaká plemena se zaměřujete?

Zemský hřebčinec Písek má v současnosti v majetku koně asi 15 plemen s tím, že u teplokrevných plemen se jedná většinou pouze o příslušnost k plemenné knize než o plemeno jako takové. Jako majitelé nejvyššího počtu plemenných hřebců v ČR se snažíme samozřejmě vycházet vstříc co nejvyššímu počtu chovatelů a přizpůsobujeme jim i skladbu našich koní.

Čerpáte z tradice píseckého hřebčince? V čem je dnešních chov jiný než před 100 lety?

Jednoznačně! V současné době se zacházení s koňmi, stejně jako i jiné oblasti začínají přiklánět k různým, mnohdy pochybným alternativám. My se naopak snažíme navazovat na to, co naši předci léty prověřili. Slovo „tradiční“ znamená předávání. Předávání poznání, schopností, obyčejů či mravů v rámci kultury nebo skupiny, v tomto případě chovatelů koní. Tradice je z tohoto pohledu dědictvím v prvé řadě zkušeností. Pokud se zamyslíme nad tím, kde se právě zkušenosti, a poznatky, které se týkají chovu a zacházení s koňmi skutečně nikdy předávat nepřestaly, je to právě v zemských hřebčincích. A je to zejména proto, že doposud žádná vládnoucí autorita nedovolila přerušit tento proces učení se ustálených pravidel a zvyklostí zachovávaných pokoleními, chovatelských názorů, směrů a myšlenek, přecházejících z generace na generaci. Ty se sice vyvíjely, vyvíjejí a modernizují, ale stále jsou vázané na časem prověřené předané zkušenosti. To je tradice v pravém slova smyslu.

Jak fungují hříbárny v Humňanech a Novém Dvoře a jak probíhá výcvik koní?

Obě hříbárny v podstatě pokračují ve svých původních funkcích. Hřebčinec vykupuje ze soukromého sektoru hřebečky, kteří se narodí po plemenících v našem majetku. Ti jsou v šesti měsících umístěni na hříbárny mezi své vrstevníky. Tam setrvají až do konce odchovu, kdy jsou převezeni do hlavního areálu, a začíná výcvik. Pro teplokrevné pod sedlem, pro chladnokrevné v zápřeži.

Jaký to má význam?

Obě naše hříbárny jsou tzv. testační odchovnou. Testace proto, že testujeme, které vlastnosti naši plemeníci předávají svým potomkům, tedy v podstatě provádíme kontrolu dědičnosti. U teplokrevníků začíná výcvik ve třetím roce, u chladnokrevných je to o rok dříve. Pokud nejsou předvybráni do plemenitby, což se povede v celém ročníku tak jednomu, někdy dvěma, jsou postupně nabízeni k prodeji jako sportovní, či rekreační koně. Dobrý odbyt pro naše koně je například i v policejních složkách, které na výcvikový základ získaný u nás dobře navazují.

Kolik koní se ročně prodá a kam?

Ideální je vyprodat celý ročník, aby byla kapacita pro ten následující. Poptávka po koních je v současné době dobrá, takže většinou se prodá tak 10 teplokrevných a 10 chladnokrevných za rok. Pokud je kůň zajímavý výkonností a jako plemeník vybrán nebyl, je v hřebčinci někdy ponechán na prezentaci a dokud na něm „roste cena“ je prezentován na závodech a chovatelských akcích. Pozdější prodej je samozřejmě za vyšší cenu, sbíráním zkušeností na závodech cena koní roste. Koně prodáváme do Čech i do zahraničí, většinou do sousedního Německa.

S jakými problémy se potýkáte?

Největší starosti máme se samotnou existencí hřebčince, bohužel nemáme trvalou jistotu. Původně jsme byli státní podnik, od roku 2016 jsme státní příspěvkovou organizací a přes veškerou tradici a potřebnost musíme často obhajovat svou opodstatněnost. Hospodaříme s majetkem státu, jsme částečně výděleční z prodeje koní, plemenitby a zemědělských přebytků, ale jednoznačně nejsme soběstační. Přinejmenším na udržování nemovitého majetku potřebujeme státní příspěvek, opravy památkově chráněné stavby jsou velmi drahé.

Co považujete za vaše největší úspěchy?

Největším úspěch je, když se v očích veřejnosti pomalu mění původní pohled na státní organizaci, jako na post socialistický moloch. Tento názor je bohužel v lidech stále velice silně zakořeněn. Mnohdy ani neví, že právě to, že jsme státní organizace, je pro nás třeba zdrojem obrovského množství administrativních úkonů a neustálých kontrol, a to nejen ze strany zřizovatele. Největší radost tedy samozřejmě přináší pocit dobře vykonané práce, vůbec to, že ve zdech našeho hřebčince koně stále jsou a není jen zakonzervovaným skanzenem. Je to žijící a fungující podnik, který má podle mého názoru i v dnešní době svou naprosto nezastupitelnou funkci, a to nejen pro chovatele koní. Dále jsou zdrojem radosti samozřejmě skvělé sportovní výsledky našich svěřenců a jejich dobrý zdravotní stav.

Podařilo se zajistit, aby se v těsné blízkosti hřebčince více nestavělo?

Podařilo se nám vyhrát soudní spor s římsko-katolickou církví o ochranný zelený pás kolem našeho areálu, kde hrozilo, že se pozemky rozprodají a zastaví. Tento zelený pás pouze sekáme a odděluje nás od zástavby. Máme velmi dobrou spolupráci s Lesy města Písku, s určitými omezeními můžeme s koňmi vyjíždět i do lesů. To je pro mnohé majitele stájí, zejména okolo měst veliký luxus a pro nás vynikající způsob připravit pro koně pestřejší tréning, než je pouze práce na jízdárně.

Jak jste spokojeni s akcemi pro veřejnost – pořádáte řadu přehlídek?

S návštěvností jsme spokojeni, spíš se vždycky bojíme, aby se vše kapacitně zvládlo. Jarní akce je vždy velmi závislá na počasí, takže letos na první přehlídku přišli skutečně jen ti skalní příznivci, protože ani v odpoledních hodinách nebylo víc, než nula. Letní akce jsou v tomhle trošku lepší, bohužel letos jsme stále ještě omezeni probíhající rekonstrukcí venkovního kolbiště. Pokud ale vše půjde podle plánu, uděláme alespoň malou uvítací akci během podzimu. V dalším roce by již vše mělo probíhat bez omezení a měli bychom se dočkat i obnovených parkurových závodů. Při pořádání akcí spolupracujeme s ostatními organizacemi, jako je Zemský hřebčinec Tlumačov s.p.o. a Národní hřebčín Kladruby nad Labem s.p.o. Máme stejné starosti i radosti, proto kooperujeme a prezentujeme se na společných akcích.

Jaké změny nebo rozvoj do budoucna plánujete?

Kromě chovatelských koncepcí se samozřejmě dlouhodobě zabýváme i koncepcí rozvoje. V současné době nás nejvíce zaměstnává projekt „Revitalizace, zabezpečení a digitalizace národní kulturní památky Zemského hřebčince Písek“, který je zaměřen na rekonstrukci našeho objektu. Plánujeme především obnovu původního pískového povrchu na venkovní jízdárně – kolbišti včetně zavlažování a s tím související výstavbu nového objektu pro rozhodčí. Zastřešení a opravy se dočká také betonová konstrukce tribuny, včetně položení krytiny a osazení sedadel. Projekt řeší také nedostatečné zabezpečení celého areálu památky. Na různých místech v areálu budou rozmístěny kamery. Proběhne také digitalizace exteriéru a interiéru, jejímž výstupem bude digitální záznam za pomoci 3D scanneru. Ten bude zpřístupněný veřejnosti. Specifickým cílem projektu je zefektivnit prezentaci, posílit ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Na projekt jsme získali finanční podporu z EU cca 20 mil. Kč.

Může veřejnost navštívit hřebčinec i během roku?

Ano, pořádáme den otevřených památek a prohlídky pro veřejnost probíhají od dubna do října vždy v pondělí, ve středu a v pátek od 14 hodin, o víkendech je to dle telefonické domluvy s průvodkyní. Výklad přizpůsobujeme odbornosti a zájmu návštěvníků. Bohužel na častější prohlídky nemáme v této chvíli kapacitu. Ale vše se určitě vylepší po dokončení probíhajících úprav v rámci projektu IROP.

 

Rozhovor M.Myslivcová