Obyčejné zápisky pro neobyčejného syna – 4. část – Kulturymilovný syn
Z našeho Kuby bychom rádi vychovali člověka vnímavého a kulturního. Jak jinak, že? Když jsme s Jířou oba knihomolové a tatínek by bez kultury lapal po vzduchu jako příslovečná ryba bez vody. To, že bude mít synátor patrně vytříbený vkus, jsme poznali záhy.
Jednou vám ho houpu v náručí a pokouším se Kubu uspat. Bezvýsledně. Až do chvíle, kdy si spolu pustíme svižnou rockovou kapelu Pirates of the pubs, která se nebojí komponovat do svých fláků irskou melodiku inspirovanou zvučnými kapelami Pogues či Levellers. Naše dítko nejdřív pozorně naslouchá, pak spokojeně zavrní, zavře očka a než odehrají rockeři třetí skladbu, spí, jako když ho do vody hodí. A přitom si objímá svého háčkovaného Piráta. S úspěchem pak jeho rejstřík kapel rozšiřuji o Totální nasazení, Znouzectnost či Divokýho Billa. Zabírá to dost možná spolehlivěji než jeho parádní kolotoč nad postýlkou od jeho třicetiletého bratrance Tomáše, který mu ovšem také imponuje.
To, že spolu vedeme dlouhé hovory na rozličná témata, už bereme jako samozřejmost. Kuba nás fixuje očkama, našteluje pusinku a tu tam vyloudí první hlásky, kterými by Tarzan jednoznačně rozuměl, kdežto my jako jeho rodiče Kubíkovi pouze přikyvujeme ve snaze podpořit syna v jeho intelektuálním rozvoji. Často nás překvapí i slabikou, kterou bychom od tříměsíčního špunta fakt nečekali. Kde to bere? Počet svazků jeho leporel a prvních knih pro nejmenší se zdárně také rozšiřuje, a to nejen díky bývalé profesi mé ženy Jiřinky coby knihkupce. Kubík se už nyní může těšit na vybrané tituly, které by ho měly rozvíjet po všech možných stránkách. Tedy do doby, než ho napadne z nich postavit dráhu pro závodní vozy Formule 1. Tomu však ani jeho tatínek neodolá a seslovy drrn drrrn a vroooum bude zajíždět synkovo nový vozový park. Leporela tedy najdou další využití pro všestranný rozvoj potomka a otec se vrátí do svých dětských let. Co na to maminka, no to se necháme překvapit.
Vedle prvních pokusů špulit pusinu a artikulovat zvuky z pralesa se Kuba začal smát na celé kolo. Občas máme podezření, zda se nesměje nám – rodičům, kteří ho atakují stále novými vjemy a podněty, které mu asi ne všechny přijdou dostatečně cool a in. No nic. Zatím si nestěžuje, ale jeho občasné grimasy jsou více než výmluvné. To však není nic proti tomu, když s ním začnou komunikovat další rodinní příslušníci. Mám na mysli hlavně babičky. To zírá jako na jiný světový jazyk, ale je to zároveň diplomat, takže babičkám odpovídá po svém dětském způsobu. A všichni jsou spokojeni. Až se však přehoupne z jazyka pána opic Tarzana do srozumitelnějšího dialektu a později nás zasype kulometnou palbou otázek PROČ? budeme knih s rozumy potřebovat nespočetně více, stejně jako rodičovské trpělivosti při zdárném rozvoji svého sviště.
pokračování příště …
předchozí děj:
OBYČEJNÉ ZÁPISKY PRO NEOBYČEJNÉHO SYNA – 1. ČÁST
OBYČEJNÉ ZÁPISKY PRO NEOBYČEJNÉHO SYNA – 2. ČÁST
OBYČEJNÉ ZÁPISKY PRO NEOBYČEJNÉHO SYNA – 3. ČÁST
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!