Káčka v Putimi
Na přání dětí ze školních klubů NADĚJE jedeme na tento výlet opakovaně. Stejná zastávka vlaku jako před týdnem, ale jiný směr. Tentokrát jedeme na druhou stranu – do Putimi. Od vlakového nádraží jsme po hrázi Podkostelního rybníka došli k místní restauraci, kde si děti snědly u hřiště svačinu a pohrály si. Potom jsme se vydali dál.
Putim se proslavila románem Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi, tak jsme se s ním po cestě vyfotili. Ptáte se, co znamenají ta káčka? Tak především Kozákovi – což je rodina, která má ráda zvířata a na svém pozemku hostí několik druhů živočichů. A můžete tu vedle sebe ve výbězích vidět další K. Kozy s kůzlaty a vedle klokany. No jasně, klokany taky a v plánu či snem majitele p.Kozáka je král zvířat. Můžeme přidat kočky, kachny, králíky, kamerunské ovce, krajtu, korálovce, korálovky,….. Hadi, o některých nám pan Kozák jen vyprávěl, jiní jsou zde k vidění. Přivezli jsme s sebou sbírku sušeného chleba. Malé poděkování za výklad, možnost vidět živá zvířata, pohladit, pomazlit. Budeme zase sbírat dál. K vidění jsou tu zvířata různá – tak namátkou – několik druhů bažantů, dravci, želvy, veverky, nutrie, pávi, pštros Emu, hadi, ještěrky, pavouci. Pan Kozák nás poučil, jak se chovat, když potkáme hada, kterého neznáme, jaký je postup při uštknutí hadem, kdy a jak se hadi svlékají z kůže, který se čím živí. Ukázal nám své svěřence a některé jsme si mohli pohladit. A tomu, že had je slizký, tomu stejně nevěříme. Nejsme tady poprvé. Když se děti nabažily zvířat, odebrali jsme se ke kostelu.
U kostela jsme zastihli pana kostelníka, který nám ukázal vnitřek kostela a vyprávěl nám něco málo z historie kostela. Raně gotický kostel svatého Vavřince byl postaven pravděpodobně kolem roku 1270. Severní loď s věží přistavěna ve 14. stol. Jižní loď později sloužila katolíkům. severní protestantům. Jsou zde k vidění náhrobky rodu Radkovců z Mirovic a rodu Vrábských z Vrábí. Na hřbitově u kostela je hrob sedláka Jana Cimbury, známého z románu J.Š. Baara. Také jsme navštívili kostnici z roku 1741, ve které jsou ostatky vojáků padlých v r. 1742.
I přesto, že jsou prázdniny, od kostela jsme se odebrali ke škole. Je zde totiž prostor ke hrám. Zde jsme si zahráli několik her na téma exotiky, což je letošní prázdninové téma školních klubů NADĚJE. Děti v družstvech hledaly v trávě kousky puzzle exotického ovoce, skládaly ho a poznávaly a pojmenovávaly ovoce na pracovním listu. Po hrách jsme si došli k restauraci na limonádu a na zmrzlinu a byl čas odejít zpět na vlakové nádraží. Pár minut ve vlaku uplynulo rychle a byli jsme v Písku. Plni zážitků jsme se rozešli domů. Krásně strávený den, zkuste tento výlet také.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!