Přihlášení

Indiáni nejen z Písku na Šumavě

11. 5. 2015 | Hanka Šefránková | Diskuze (0) | Pro rodinu

Konečně se přiblížil náš odjezd. V kalendáři několika matek v republice byla vyznačena středa až neděle jako změna zajetého stereotypu. Ve středu od 14h. se postupně sjížděly matky z Písku, Protivína, Prahy a Kladna se svými dětmi na pozemek vesnice Zdíkov nedaleko Vimperka, aby již potřetí obsadily v maximálním počtu pokoje místního penzionu. Maminky tak udržují několikaletou tradici, kdy se sjížděly i na jiných místech kolem Vimperka dvakrát ročně a připravovaly pro své děti tematické pobyty.

Tentokrát nás čekal pobyt s tématem indiáni. Po adaptaci na prostředí a vybalení jsme si povídali, kdo to byli indiáni, jaké měli zvyky. Indiáni jsou velmi zajímavý národ. Žijí v Americe a pojmenoval je Kryštof Kolumbus. Muži lovili bizony na koních pomocí luku a šípů, pušky, nože či tomahavku. Ženy vyráběly oblečení, které se skládalo většinou z jednoduché košile a kalhot s ozdobnými třásněmi a často i drobnými kresbami. 

Vysvětlili jsme si pojmy, jako jsou totem, mustang, týpí, puebla, šaman a další. Na začátku jsme si také řekli, jak vznikala indiánská jména. Prvním úkolem dětí a maminek bylo vymyslet své indiánské jméno, které by je vystihovalo. Vznikla tak krásná jména jako Vykulená veverka, Malující mráz, Růžový poklad, Moudrá tvář, Zlatý medvěd, Kopající bizon a ještě jiná výstižná jména. Také jsme skládali laminovaná puzzle na téma indiáni a poslouchali indiánskou hudbu.

Ve čtvrtek dopoledne jsme se sešli v kruhu na zahradě penzionu, společně jsme si řekli naše jména, zatančili si na indiánskou hudbu a použili tamburíny, bubínky a různá jiná chřestidla, kterými jsme vydávali rytmické zvuky. Došlo na soutěže – slalom na koních a chytání ryb. Vycházku do lesa k prameni vody jsme proložili hledáním vhodných klacků na výrobu kartonových koní. V závěru dne jsme si vyrobili čelenky z filcových proužků, s ohledem na přítomné alergiky z papírových per a kloboukové gumičky.

Páteční den jsme začali opět ranním nástupem v kruhu, tancem a rozcvičkou s chřestidly. Následovala dopolední hra v lese, kdy jsme zjistili, že nám indiánům přes noc ukradly poklad bledé tváře. Bylo nutné je tedy vystopovat. Stopovaná mohla začít a hned za brankou zahrady děti našly první otisk boty bledé tváře, který nám určil směr. Druhý otisk boty obsahoval úkol – pojmenovat nejbližší rostliny. Děti byly nadšené a tak se rozběhly hledat další stopy s úkoly. Měly ukázat znalost zvuků lesních zvířat, být potichu k další stopě, zapamatovat si deset jednoduchých symbolů umístěných v lese a pak je namalovat do tabulky. Posledním úkolem bylo najít poklad v lese, což se dětem povedlo. Po návratu jsme  si vytvořili nádherné náhrdelníky z barvených kolínek a korálků a také jsme nazdobili různými luštěninami březové medailonky. Po poledním odpočinku jsme si začali vyrábět kartonové hlavy koní, které si děti krásně pomalovaly a dozdobily hřívy vlnou a maminky k hlavám připevnily klacky. Potom jsme se vypravili na dětské hřiště do vsi. Děti vytáhly své dopravní prostředky od kočárků, odtrkovadel, koloběžek až po kola. Záleželo na věku a zdatnosti dítěte. A tak vsí projížděl dlouhý konvoj, kterému dělaly matky neozbrojenou bezpečnostní eskortu. Po cestě jsme navštívili místního starousedlíka, kde byla domluvená prohlídka, který nám ukázal kozy, berany, slepice, kohouty, kachnu s deseti kachňaty, malé králíče a holoubě chovného poštovního holuba. Děti si na dětském hřišti vyzkoušely všechny prolézačky, houpačku a klouzačku a pak jsme se vydali na zpáteční cestu. Další naší aktivitou bylo pomalování triček indiánskými motivy barvami a fixami na textil.  V pátek večer některé děti očekávaly příjezd tatínků. A dočkaly se.

Sobotní nástup v kruhu se lišil od těch předešlých v tom, že jsme již měli vytvořené indiánské obleky a čelenky na sobě a tak náš tanec s chřestidly byl věrohodnější. Rodiny, které potřebovaly doplnit zásoby potravin, se po nástupu vydaly dopoledne opět do vsi. Po obědě se některé rodiny vydaly na výlety autem po okolí. Děti a maminky, které zůstaly, si zahrály další hry.  Proběhla obměna hry Rybičky, rybáři jedou – honička – bledé tváře x indiáni. Též jsme si vyzkoušeli rytmické vytleskávání do stehen – klus koní, cval koní, skoky přes různé překážky,….. Střelba na bizona děti zaujala na téměř půl hodiny, kdy se střílelo na obrázek bizona na velkém kartonu. Také byl jeden zájemce, který chtěl střílet na běžící terč, a na deset metrů se zásah povedl na 100%. Pak proběhl slalom dvojic mezi kužely na koních z kartonu, který se opět několikrát opakoval pro velký zájem dětí. Běh na koních kolem rybníka se opakoval dvakrát a děti si pak v trávě kolem rybníka našly sladkou odměnu. Též si pohrály u rybníka a v potoce.

Po pohybových hrách následovalo tvoření a to z kůže. Děti a maminky si vyráběly různá pouzdra, peněženky, klíčenky a váčky. Kreativitě se meze nekladly a tak vznikly krásné výrobky obšité kůží, bavlnkami, zdobené různými korálky. Okolo 17h. jsme šli na dřevo a opekli jsme si špekáčky. Škoda, že nás od ohně vyhnal déšť. Po večeři došlo ještě na malování bílých sáčků textilními fixami, kdy si děti namalovaly na sáček, co chtěly. Některé děti malovaly indiánské motivy, jiné dokonce i vánoční. Po večerce dětí došlo na hromadné tvoření maminek i přítomných tatínků. Tvořilo se z kůže, také vznikli krásní panáčci ze dřeva a někteří přítomní si pomalovali bílý sáček krásnými motivy.

Pobyt se chýlil ke konci a byla tu neděle. Došlo na balení, úklid a odjezdy. Ale zase se všichni sejdeme. Děti se nechtěly rozcházet z party, už nyní se těší na další pobyt a maminky si slíbily, že zavedou společné večerní tvoření v Písku, že se jim tvořivé aktivity moc líbily. A necháme se překvapit, jaké bude téma dalšího pobytu.  

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.