Písecký svět

     Mediální kampaň, kterou si nyní radnice pro otevření hřiště objednala u agentury Evy Kadlčákové, má za cíl zviditelnit město Písek a jeho komunální politiky, kteří přicházejí přestřihnout pásku a usmívají se nad dobře vykonaným dílem. Má to ale jeden háček. Bez přičinění občanů by dnes toto hřiště, stejně jako řada dalších, nestálo. Přesto se na plakátech, pozvánkách i v informaci městského zpravodaje o občanech a pracovní skupině vůbec nemluví. Okolnosti vzniku tohoto i dalších hřišť mají rozhodně hodně daleko k oné „pohádce“, kterou se nám snaží podsouvat placená propaganda. Občané by měli mít možnost dozvědět se víc.

     Vznik pracovní skupiny Za hřiště iniciovali před minulými komunálními volbami občané po řadě jednání s tehdejším starostou JUDr. Průšou. Současně se ODS ke spolupráci s občany přihlásila také ve svém volebním programu. Situace v oblasti obnovy dětských hřišť byla v té době zcela neúnosná. Neexistovala žádná odpovídající koncepce jejich obnovy, pouze několikařádkový seznam plánovaných lokalit hřišť. Většina hřišť měla vzhledem k novým evropským normám definitivně zaniknout. Obnoveno mělo být jen několik velkých centrálních hřišť především na sídlištích a periferii města, které by doplnily malé herní koutky. Městské služby Písek hodlaly budovat typizovaná hřiště a herní prvky odebírat od svých osvědčených dodavatelů, s nimiž měly zavedené obchodní vztahy. Podrobnosti si vždy domluvily se starostou, orgány města vše schválily – a už se stavělo. O názory a potřeby veřejnosti se přitom nikdo příliš nestaral. Nemalou část nákladů vždy polykaly náklady na zemní práce, fakturované přímo Městskými službami.
 

Občané měli představy jiné...
     Když v roce 2006 vstoupili do zavedených pořádků občané, žádali větší transparentnost při utrácení veřejných peněz a lepší komunikaci s veřejností. Nejprve se sami postarali o vyhlášení a vyhodnocení velké ankety o dětských hřištích v Písku, kde se mohla veřejnost vyjádřit, jaká hřiště a ve kterých lokalitách by si přála. Bylo zřejmé, že požadována je větší pestrost a nápaditost, stejně jako podstatně hustější síť dětských hřišť v celém městě.
     Následně občané vybojovali zpracování nové, důkladnější koncepce obnovy hřišť do roku 2012, která by zohlednila výsledky ankety. Nová koncepce sice vznikla, ale jejím autorem nebyl odborník, nýbrž vedoucí odboru RIMM Kateřina Sušická, která odmítla do koncepce zahrnout řadu důležitých faktorů. Nejdůležitější z nich zůstaly ke koncepci připojeny jako nezohledněné připomínky občanů a takto jsou dodnes dostupné na stránkách města. Částečný pokrok koncepce oproti původnímu stavu spočívá v zahuštění sítě hřišť především v lokalitách preferovaných v anketě veřejností.
     Díky iniciativě občanů se podařilo hned v prvních letech vytvořit herní koutky s velrybou a kočkou v Palackého sadech, zajistit obnovu hřiště na Husově náměstí a na městském ostrově. Jiráskovo nábřeží bylo občany preferováno jako čtvrtá nejoblíbenější lokalita ve městě a jen díky tomu se posunulo do kategorie větších hřišť.
     Občané také prosadili a museli opakovaně obhajovat, aby se na dodavatele každého nového hřiště vždy vypisovalo otevřené výběrové řízení. Tomuto kroku se urputně bránily především Městské služby. Podařilo se dosáhnout i toho, aby byla veřejnost vždy předem informována jak v tisku, tak také přímo na samotném hřišti a aby mohla zasílat své podněty. Pokud v daném místě existuje osadní výbor, může si nyní vítěze výběrového řízení vybrat sám (Smrkovice, Nový Dvůr, Hradiště). 9. prosince 2009 bylo otevřeno obnovené dětské hřiště na Hradišti. Osadní výbor zde dostal nejprve možnost vytipovat si při společném jednání požadovanou skladbu prvků. Při následném výběrovém řízení si sám zvolil z deseti předložených nabídek tu výslednou. Osadní výbor má nejlepší možnosti komunikovat se svými obyvateli a reflektovat jejich potřeby. Výsledné hřiště by se tak mělo maximálně přiblížit přání jeho uživatelů.
     Ačkoli občané výdobytek výběrových řízení obhájili, v praxi často při výběrové komisi Městské služby dostávají hlavní slovo a s argumenty údajně nevyhovujících technických parametrů často vyřazují atraktivní a nápadité nabídky. To byl příklad nových hřišť na městském ostrově a na sídlišti Jih, kdy Městské služby vyřadily z výběru nabídky, vyhodnocené občanskou částí skupiny Za hřiště jako nejkvalitnější a nejzajímavější. Stejný osud mohl stihnout i nabídku pro hřiště z vrbového proutí na Jiráskově nábřeží, kterou Městské služby odmítaly. Tentokrát však byly naštěstí ve výběrové komisi přehlasovány a vrbové proutí dostalo zelenou. Občanům se zde navíc podařilo prosadit doplnění hřiště o vzrostlou zeleň, což původně v plánu nebylo. Na tomto úspěšném projektu má velký podíl vedoucí odboru životního prostředí Ing. Šatra.
 

Vyhrocená spolupráce
     Naši politici se často rádi ohání argumentem, že spolupracují s občany. Před novými volbami budou tyto proklamace nepochybně zaznívat znovu. Jak ale taková spolupráce v praxi vypadá? V případě pracovní skupiny Za hřiště již přinesla řadu velmi nepříjemných a vyhrocených jednání. Občané přicházejí ve svém volném čase, dobrovolně, předkládají věcné návrhy a nabízejí svou pomoc. Ze strany některých úředníků jsou vnímáni jako ti, kteří obtěžují, zdržují a komplikují práci. Často jsou návrhy odmítány bez věcných argumentů. Chybí chuť hledat alternativy a zacházet s penězi hospodárně. Věnovat se této iniciativě vyžaduje dobrý žaludek, pevné nervy a velkou výdrž. Někdy se až zdá, že hlavní snahou některých pracovníků radnice je občany znechutit a odradit od další aktivity. Výše jmenované úspěchy však občanskou část skupiny Za hřiště naopak posilují v přesvědčení, že jejich snaha přináší užitek celému městu a hlavně dětem, a proto má smysl v ní pokračovat!
     Za samostatné příspěvky by stála některá konkrétní problematická témata. Například spolupráce s architekty, která může úroveň dětských hřišť posunout o kategorii výš, je dodnes odmítána. Minimální pozornost je věnována věkové kategorii teenagerů.
     Údržba dětských hřišť má být od příštího roku financována z peněz původně přislíbených na výstavbu hřišť nových. Při nepochopitelně vysokých cenách prací na údržbě, které si chtějí fakturovat Městské služby Písek (400 až 600 tis. ročně), to bude znamenat, že Písek přijde ročně o 1 až 2 dětská hřiště, která mohla být z těchto peněz obnovena. I dnes záleží jen na občanech samotných, zda tato a další rozhodnutí budou mlčky přijímat, nebo zda se odhodlají vyslovit své názory. Važme si své svobody!

Občanská část pracovní skupiny Za hřiště:   

• Dagmar Hovorková
• Dagmar Chmelíková
• Zdeňka Jelenová
• Miroslav Mašek
• Magdalena Myslivcová
• Lucie Vandasová
• Vlaďka Zborníková
  

Dokumenty k článku

• Koncepce obnovy a výstavby dětských hřišť v Písku 2008-2012 (DOC, 737.5 kB)