Smart City lze i jinak
Smart City (anglicky doslova „chytré město“) je koncept, který využívá digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života ve městech. Zaměřuje se na efektivní využívání stávajících a hledání nových zdrojů, snižování spotřeby energií, eliminaci zátěží životního prostředí, optimalizaci dopravy a sdílení dat pro veřejné účely
Městem Písek běhá od komunálních voleb v r. 2014 pojem Smart City. Pojem, o kterém málo kdo ví, co znamená (spíše téměř nikdo), nikdo z vedení města jej nedokáže pořádně vysvětlit, má řadu oponentů, kteří však také příliš nevysvětlují, ale o to razantněji nás přesvědčují o jeho nepochybné škodlivosti. A když se k tomu připojí „pochybné cesty“ vedení města do exotických destinací a skutečnost, že se zatím pohybujeme hlavně v rovině teorie, ale reálný Smart projekt, aby člověk pohledal, zápletka je na světě.
Ačkoliv to není cílem mého příspěvku, přece jenom bych se měl pokusit o nějakou definici toho, cože to Smart City vlastně je. Nebudu se však pokoušet o vymýšlení věcí již vymyšlených a pomohu si definicí Wikipedie: „Smart City (anglicky doslova „chytré město“) je koncept, který využívá digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života ve městech. Zaměřuje se na efektivní využívání stávajících a hledání nových zdrojů, snižování spotřeby energií, eliminaci zátěží životního prostředí, optimalizaci dopravy a sdílení dat pro veřejné účely.“ Chápu, že jsem většině vážených čtenářů moc nepomohl, ale popis celé problematiky je ve Wikipedii poměrně rozsáhlý a mým cílem určitě není definice pojmu jako takového. Pokusím se tuto vizi vysvětlit na dvou úspěšných projektech, které v Písku proběhly daleko dříve, než se v píseckých politických vodách žralok (pojem) jménem Smart City vůbec objevil.
Prvním projektem je EPC, což je milá zkratka pro krkolomný anglický pojem Energy Performance Contracting, česky Energetické služby se zárukou. Tento projekt, realizovaný v r. 2013 ve školských zařízeních města Písek, měl za cíl provést úsporná energetická opatření ve školských budovách, aniž by je muselo město investovat ze svého. Vedle nesporného ekologického efektu tak bylo cílem projektu dosáhnout efektu ekonomického, spočívajícího v úsporách plateb za energie. Aby nedošlo k mýlce – projekt není o výměnách oken, zateplení fasád a podobně rozsáhlých investicích, ale o výměně svítidel, topidel, sledování teplot v místnostech a jejich nastavování apod. Cizí investor (vybraný v řádné soutěži) investice provede, garantuje určité množství úspor (v případě Písku šlo o více než 2,5 mil. Kč ročně) a svou investici si z dalších úspor splácí. O případné nad úspory, které pravidelně přicházejí, se pak s městem dělí, nebo jdou čistě ve prospěch města. Písecký projekt byl natolik úspěšný, že za něj Písek v r. 2014 obdržel nominaci na ekologického Oskara (Energy Globe Award ČR).
Ve světle dalších zpráv o tom, kdo si koho vezme, kdo se s kým rozvádí a za kolik jsou neprůstřelné vesty, pak zřejmě trochu zapadla další zpráva, která je pro Písek velkou poctou. Město Písek získalo druhé místo v soutěži Zlatý Erb, do které se letos zapojilo 504 přihlášených projektů obcí a měst včetně elektronických služeb. Písek získal druhé místo v kategorii Smart City a nejlepší elektronická služba za mobilní aplikaci InCity, kterou vytvářela společnost Intelis a je v provozu čtyři roky. Jedná se tedy také o projekt z r. 2013, který pro město Písek vytvářela společnost Intelis (ta má sídlo rovněž v Písku) jako projekt pilotní. Tomu můžeme rozumět tak, že jde o projekt, za který město neplatilo, ale pomohlo jej vytvořit na svém území, aby jej zde společnost vyzkoušela a pak jako hotový produkt mohla nabízet na trhu. Paradoxní je, že hlavní koordinátor projektu za město byla Kancelář destinačního managementu, která byla po komunálních volbách naprosto nesmyslně rozmetána, aby na jejích troskách vznikla kancelář nová. Ale to už by byl jiný příběh.
Smyslem popisu obou výše uvedených, velmi úspěšných a Písek zviditelňujících, projektů, je nastínit, že Smart City nemusí být, při vhodné a uvážlivé práci, až takový strašák, jak by se mohlo na první pohled zdát. Realizaci Smart opatření na území města pak nemusí provázet vysoké, nebo dokonce vůbec žádné, výdaje z rozpočtu města a efekt, lhostejno zda ekonomický, ekologický nebo jiný, může přijít velmi záhy. Rozhodně však doporučuji vedení města upřednostnit realizaci konkrétních projektů, přinášejících prospěch městu Písek a jeho občanům, před máváním praporem s těžko vysvětlitelným nápisem Smart City. To totiž městu a jeho občanům mnoho nepřinese a vyvolává více otázek, než přináší odpovědí.
JUDr. Ondřej Veselý
Diskuze k článku
Chytré město, to zní skvěle. Moderní technologie, nemalé úspory, zajímavé služby, všechno pro lidi. A především nezanedbatelná světovost. Už teď je Písek zmiňován ve zpravodajských relacích i tisku. I s příslušnými jmény.
Někde vzadu mi ale něco šeptá, jestli tu není i nebezpečí, aby se z chytrého města nestalo město vychytralé. I to se stává. Z předpokládaných úspor se mohou lehce stát nepředpokládané náklady. To když se někde něco zadrhne. Ať už nedopatřením, a nebo dopatřením, tedy cíleně. Ani čerpání evropských peněz nemusí být bezpečné. Občas se také musejí penízky vrátit, občas někde někoho zavřou, nebo v případě mírnějším z ouřadu vyženou. Ale zkouší se to pořád.
Tedy, už dávno jsem se smířil s tím, že peníze z různých fondů je především nutno dostat do oběhu. To je primární cíl. Nákup materiálu, poskytnutí služeb, zisk spřátelené firmy, daně plynou státu. Výdělek se zainvestuje do dalšího rozvoje, nebo se přetaví v požitky. A kolikrát jedno, na co dotace padnou a jak padnou. Jestli se přitom uděje i něco prospěšného, je to jen bonus pro občany. Odměna za správnou volbu činorodého zastupitelstva. Nakonec, proč ne…
A proto mi zase někde vzadu něco říká, že než chytré město by pro občana bylo lepší město rozumné. Vhodným projevem rozumnosti jsou veřejně přístupné informace o tom kdo, co a za kolik. Tento projev mívá nezanedbatelný samoregulační potenciál, a mnohé nepatřičnosti jsou eliminovány ještě dřív, než vzniknou.
Projevem rozumnosti bývají projekty, které slouží svému účelu, a to tak, že se zanedlouho nemusejí předělávat. Namátkou, byť to se smart city zase až tak nesouvisí, po letech konečně kruhový objezd u nákupní zóny, nebo moje vyloženě oblíbené téma, ta, jak někdo vtipně střihl, himalájská zastávka MHD na sídlišti Jih. Původní bezbarierová lávka se tak úporně neudržovala, až ji bylo nutno strhnout. Barierové schodiště k mateřské škole nutí rodiče s kočárkem, pokud nechtějí obcházet blok, aby tlačili nebo spouštěli kočárek po serpentýně, kterou si za těch pár let vedle vyšlapali. V dešti, v blátě slušný výkon. Tak teď se to snad zrevitalizuje.
Ostatně, doporučuji zajít se za slunečného dne na Jih podívat, jak si tam děti hrají s míčem. A hlavně, kde si tam hrají. No, kde se dá. Po revitalizaci jsou tam chodníky jako Avda Baumana v Kazani, ale nějaké hřiště, třeba i s brankami, tam umístit nenapadlo nikoho.
Na kolečkových bruslích tam dítka přestala po zámkové dlažbě drncat ještě dřív, než začala.
Což o rozumu odpovědných osob, lépe o jeho absenci, vypovídá poměrně dostatečně.