Reakce na článek – Začněme mluvit o školství v Písku
Protože na půdě školství se pohybuji de facto celý život a měla jsem možnost vidět jej z pohledu kantorského i z pohledu zřizovatele základních škol, dovolím si krátce reagovat na tento článek. Jako kantorku mě vždy ovlivňovala více stránka vzdělávacího procesu na školách, zkušenost posledních osmi let mi zase naopak ukázala nelehkou stránku pozice „nekantorské“, pozice, jež představuje samosprávný orgán města, tedy zřizovatele škol a stojí tedy „na opačném pólu“.
Je nezbytné si uvědomit, že město jako takové zodpovídá za to, aby se naše budoucí generace měly kde vzdělávat. To znamená, že investuje nemalé finanční obnosy do rekonstrukcí a oprav všech školských objektů, kterých je celkem 19. A nelze mluvit jen o 19 budovách, neboť každá škola je rozdílná velikostí, členěním, tělocvičnami, školními jídelnami či školními hřišti. Za posledních 8 let bylo do školských zařízení nainvestováno více jako 280 mil. Kč vč. mnoha dotačních titulů, které se podařilo získat. V letošním roce je v rozpočtu města schváleno dalších 56 mil. Kč na akce investičního charakteru a přes 7 mil. Kč na akce neinvestičního charakteru. Jde o nemalé finanční prostředky, jež budou smysluplně využity pro další rozkvět našich základních i mateřských škol. Pro úplnost musím dodat, že města resp. obce mají v kompetenci pouze mateřské a základní školy, a to pouze v oblasti zajištění budov a jejich provozu. O školy střední se ve stejném rozsahu stará kraj.
Původní článek Ondřeje Blažka: Začněme mluvit o školství v Písku
Autor článku uvádí, že je třeba větší finanční podpora školám či jejich užší spolupráce s městem. Mohu všechny ujistit, že spolupráce škol s městem, potažmo odborem školství a kultury, je velmi úzká a zároveň nezbytná. Bez vzájemné komunikace by nebylo možné základní i mateřské školy provozovat. Domnívám se, že zcela stejně toto vnímají i ředitelé těch škol, které jsou městem zřizovány.
Je však také pravdou, že co se týče systému vzdělávání, nemůže do něj město žádným způsobem vstupovat. Vzdělávání našich dětí je problematikou velmi skloňovanou a souhlasím s autorem, že je třeba o této věci mluvit a snažit se ji neustále vylepšovat. Jde však o věc na úrovni státní, systémovou, která je řešena na úrovni ministerstva. Kontrola vzdělávacího procesu je v kompetenci České školní inspekce, která jej pravidelně kontroluje. Ale to je téma na jiný článek.
Věřím, že se mi alespoň částečně podařilo přiblížit čtenářům složitost oblasti školství, jež skýtá mnohá úskalí, s kterými musí bojovat jak ředitelé škol, tak i představitelé města – samozřejmě v gesci, která jim náleží. Jen je smutné, že neexistuje ucelená a především dlouhodobá koncepce daná ministerstvem školství (nejvyšší direktivní článek v oblasti výchovy a vzdělávání) a tak v nepřehledné „džungli“ škol státních a soukromých, množstvím předpisů a způsobu financování, provádějí ředitelé a kantoři téměř ekvilibristické kousky ve snaze splnit zásadní poslání: posílit vzdělanost obyvatelstva nejen v Písku.
Hana Rambousová
Místostarostka města Písek – Volba pro město
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!