První pokus pryč, vláda bez důvěry vládne dál
Pokud někdo předpokládá, že teď už musí nastat reálná jednání tak, aby vládu bez důvěry co nejrychleji vystřídala vláda, která důvěru získat musí, pak se bohužel hluboce mýlí.
Není žádným překvapením, že první pokus o získání důvěry vládě A. Babiše neuspěl. On to vlastně ani žádný pokus nebyl, protože se hnutí ANO nijak nepokoušelo oslovit jiné politické strany zastoupené ve sněmovně, aby důvěru vládě daly. Občasné formální rozhovory bez reálné náplně takovým jednáním skutečně nejsou. Nicméně o tom jsem již psal ve svém minulém článku. Otázkou je, co bude dál. Pokud někdo předpokládá, že teď už musí nastat reálná jednání tak, aby vládu bez důvěry co nejrychleji vystřídala vláda, která důvěru získat musí, pak se bohužel hluboce mýlí. Prezident Miloš Zeman nově vznesl požadavek (do této chvíle zcela obvyklý od počátku sestavování vlády), aby uchazeč o pozici premiéra doložil, že má zajištěnu důvěru minimálně 101 poslanců. Nebudu se zabývat otázkou, proč prezident tuto podmínku spojil výlučně s osobou A. Babiše, protože taková úvaha by nutně vydala na samostatný článek. Těm, kteří si říkali „no konečně“, budu muset trochu pokazit radost. Oněch 101 hlasů může A. Babiš (nebo kdokoliv jiný) shánět docela dlouho a to dokonce po celé volební období. A po celou tuto dobu bude vládnout současná vláda bez důvěry, kterou s klidným svědomím můžeme označit za vládu jednoho muže. Jak se říká, ďábel je skryt v detailu a politický génius Miloše Zemana je bezchybný. Z A. Babiše totiž pro tuto chvíli učinil neomezeného premiéra.
Diskuze k článku 
„Oněch 101 hlasů může A. Babiš (nebo kdokoliv jiný) shánět DOCELA DLOUHO a to dokonce po celé volební období. A po celou tuto dobu bude vládnout současná vláda bez důvěry, kterou s klidným svědomím můžeme označit za vládu jednoho muže“.
To je dle mne hodně silné kafe – pokud všem nejde o jakési svérázné proroctví. Položím tedy dvě (řečnické) otázky: Co to má znamenat ta „VLÁDA JEDNOHO MUŽE“? A co znamená, vlastně spíš znamenat má, ono prazvláštní spojení „PLNOHODNOTNÝ PREMIÉR“?
Na závěr mne jedno „vysvětlení“ napadlo, vysvětlení které označuji jako provokaci, jako dovedení zde užívaných „pojmů“ ad absurdum. –-- Co když má nastat – v naší demokratické zemi jakási diktatura představovaná onou vládou jednoho muže? Že by rozhodoval jen premiér? A co by dělali jednotliví členové vlády? Pouze statovali? A co by dělala Sněmovna? To by skutečně nemohla nic dělat? Jen se dívat na bezvýchodnost rozumného a pro společnost zajisté potřebného řešení dnešní situace? A kdyby jen to – navíc – možná – „po celé volební období“? To mne zlobí a tomu nevěřím.
Na závěr se všem čtenářům s čímsi svěřím. V předcházejícím odstavci jsem se pustil do do "důkazu" jisté spornosti formou absurdnosti. O to mi v tomto příspěvku šlo, o nic většího ani o nic menšího. HOWGH.
Před chvílí jsem jsem našel zajímavou analýzu možné povolební spolupráce hnutí ANO s dalšími stranami. Viz https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-petr-hartman-andrej-babis-ano-cssd-spd_1801261111_haf
Autor naznačuje, že by hnutí ANO víc vyhovovala spolupráce s ČSSD, ale „takticky nadále nechává ve hře variantu spolupráce s SPD“.
Dodávám: prošla „opoziční smlouva“ a přitom to zpočátku taky moc dobře nevypadalo. A ještě, podle i lidového rčení: kapři si sami rybník nevypustí.
Variant je podle mne mnoho. Budou hledány politickými veterány – a věřím tomu, že nakonec budou i nalezeny. Opakem je negativismus – a to je to poslední co by nám mohlo nějak pomoci,
Dobrý slavnostní večer,
TAK CO !!! Viděl jsi svého předsedu u Zemana ? Budeš mít čárku když jsi tam nebyl. Ďábel je skutečně skryt v detailu, ale ne u
Zemana.
JUDr. Josef Šlehobr