O. Veselý k lávce: Pleskotova lávka podruhé
Zdá se, že máme v Písku nové „vzrůšo“. Stal se jím nepochybně jeden z největších projektových záměrů posledních let, lávka mezi předměstími Hradiště a sv. Václav, jejíž projekt zpracovává jeden z nejvěhlasnějších současných architektů Josef Pleskot.
Nejdřív si však dovolím začít tématy zdánlivě nesouvisejícími. V poslední době jsem byl konfrontován se dvěma městskými projekty z období prvé poloviny 20. století, které v době realizace vyvolaly v Písku velkou nevoli obyvatel a dnes patří k mnoha klenotům našeho královského města. První projekt byl Lesní hřbitov. Prvorepublikoví písečtí radní jeho budování prosadili i přes odpor obyvatel, kteří žádali pouze rozšíření hřbitova u sv. Trojice. Lesní hřbitov byl po svém otevření tak bojkotován obyvateli Písku, že první pohřbený zde byl až po půl roce a navíc nikoliv z Písku. Dnes si umíme asi jen stěží představit, že by místo krásného (dá-li se tak hřbitov nazvat) a architektonicky cenného hřbitova, bylo jako pohřební místo zabráno Výstaviště. Dalším projektem byl Nový most. Ten byl budován z důvodu nevyhovující dopravy přes most Kamenný. Obyvatelé města (zejména z dnešní třídy Národní svobody) prosazovali jeho budování hned vedle Kamenného mostu (pro srovnání si představme dvojmostí Šrámkova mostu a železničního mostu). I tady však tehdejší radní měli rozum, odolali a most nechali zbudovat tam, kde jej známe. Dnes si bez obou zmíněných staveb neumíme Písek představit a můžeme jen složit poklonu tehdejším představitelům města.
V Písku máme bohužel i opačný příklad a to odklonění stavby trati Plzeň – České Budějovice budované ve druhé polovině 19. století. Tehdy představitelé města nesouhlasili s jejím vedením přes Písek (a zastávka v Ražicích byla tehdy pojmenována Písek-Ražice) a město je tímto nešťastným (a bohužel i nezvratným) rozhodnutím poznamenáno dodnes.
A nyní zpět k lávce. V prvé řadě musím říci, že mě velmi potěšil velký zájem veřejnosti o veřejné projednání (o to méně mě potěšil pramalý zájem o projednání veřejné zeleně o pět dní později). Stejně tak mě potěšilo, že tábor příznivců lávky byl výrazně větší, než tábor odpůrců – z mého odhadu 3:1. A odpor části obyvatel (jak jsem uvedl na výše uvedených příkladech) je, nejméně podle zásady „hlavně ne na mém dvoře“, samozřejmě pochopitelný. O mnoho méně mě však těší, že jsou slyšet hlasy zejména odpůrců projektu a jeho příznivci pouze tiše očekávají, že to prostě „dopadne“. Rád bych proto touto cestou apeloval na příznivce lávky, aby i oni navštívili své zastupitele a sdělili jim svůj názor, protože pro nerozhodné zastupitele (a že jich není málo)se situace jeví tak, že lávku nikdo nechce. Jako u všech výše zmiňovaných historických příkladů si vyžaduje rozhodnutí o realizaci projektu jistou míru odvahy a nadhledu. I zastupitelé jsou však pouze lidé a názor veřejnosti je v jejich rozhodování do jisté míry posouvá. Pohříchu se však převážně dozvídají názory nespokojenců.
Na závěr mi dovolte, abych i já přispěl svou troškou do mlýna v debatě o konečné ceně lávky. Mohu všechny ujistit, že se žádná lávka za 70 mil. Kč v Písku stavět nebude. V návrhu rozpočtu je dán jasný limit 28 mil. Kč (komu se to bude zdát moc, nechť se jede podívat na Flekačky na lesovnu za 24 mil. Kč). Pokud by měla být stavba dražší, nebude realizována – určitě ne v r. 2014. Ostatně mohu citovat i pana architekta Pleskota – „lávka do 30 mil. Kč je účelná a velmi potřebná, lávka za 40 mil. Kč je rozmařilost“ a tu si rozhodně nehodláme dovolit. I přes uvedený citát se však limit 28 mil. Kč nemění.
Ondřej Veselý
Související články:
Proč lávka, proč Pleskot? (první zamyšlení)
Studie LÁVKA PRO PĚŠÍ / HRADIŠTĚ – SV. VÁCLAV
Architekt Pleskot představil novou lávku u Václav
Lávka zkazí koupání u sv. Václava
Den architektury III – Řeka Otava a její potenciál pro naše město + Program Měsíc architektury
FOTO: Otava – její potenciál pro Písek – Den architektury III.
Zamyšlení na téma – Zeleň ve městě
Diskuze k článku 
Osobně si myslím, že je určitě dobře pěší lávku mezi Václavem a Hradištěm stavět. Mé argumenty jsem já stejně jako kolega Petr Lešek, podrobně představil na 3. písecké procházce ke Dni architektury s názvem "Řeka Otava a její potenciál pro naše město". Ondro, jsem rád, že již po několikáté nás cituješ.
Mé výhrady k zadanému záměru lávky nesměřují proti lávce samé, ale proti systému výběru projektanta. Je určitě dobře, že architekt Pleskot dostal příležitost v Písku realizovat stavbu, která může posloužit jako zajímavé oživení soudobé architektonické tvorby v našem městě a třeba i vytvoří kvalitní otisk současnosti pro generace budoucí, ale princip dávat zakázky z ruky je prostě problematický. Je dobře, že konečně opouštíme zaběhlou praxi výběru projektanta na základě obchodní soutěže s kritériem nejnižší ceny (ne vždy totiž to nejlacinější je to nejlepší). Možnosti na dosažení kvalitní architektury v našem městě jsou v principu dvě. Buď vypisovat otevřenou architektonické soutěže, nebo cíleně oslovovat špičkové – kvalitní autory do vyzvaných soutěží o návrh na konkrétní záměry. Běžná praxe je oslovit 3-5 autorů. Oproti zadání zakázky z ruky pak vybíráte již konkrétně rozpracovaný návrh ve studii a nekupujete „zajíce v pytli“ jako v případě zadání zakázky přímo z ruky.
Doufám, že nezůstaneme jen u realizace lávky a v budoucnu další veřejné stavby budeme zadávat tímto způsobem, protože jedině tak budou naše děti chválit to, co jim tady my zanecháme.
Nejde přece o to, jestli "hlasy odpůrců projektu" těší nebo netěší starostu. Zaznívají proto, aby se diskuse někam posunula. Jsou to vesměs věcné hlasy.
Paní Dobiášová, to jsme se nepochopili. Nemluvil jsem o netěšení, že se ozývají hlasy proti, ale o netěšení, že se neozývají ti, kteří jsou pro.
Pane starosto,
mohu Vás ujistit, že kdyby se mi záměr zbudovat lávku v dané lokalitě líbil, budu jej hájit přinejmenším stejně aktivně, jako jej nyní kritizuji. Nemohu za to, že si z poslední doby nevybavuji jediný záměr radnice, se kterým bych bez výhrad souhlasil.
Lesní hřbitov, ač možná unikátní a záviděníhodný, na mně působí nepovedeně. Jeho poloha je více na periferii, než by bylo zdrávo… a navíc ve stráni. Vydat se od parkoviště k některým hrobům se podobá vysokohorské túře, se kterou mají osmdesátileté vdovy značné obtíže. A nejen ony.
Jsem jednoznačně pro lávku a naprosto rozumím i argumentům starosty Ondřeje Veselého. Argumenty odpůrců lávky vycházejí podle mého přesvědčení především z jistého konzervatismu a neochoty k čemukoliv novému, co by lokalitu někam posunulo. Cosi podobného se dělo i v nedalekých Strakonicích, kde byla vesměs kritizována vysoká cena za lávku nad jezem poblíž strakonického hradu. A nyní? Nejen, že se tato spojnice obou břehů Otavy stala vítanou promenádou s neobvyklými pohledy na strakonické Podskalí, hrad i město, ale tato moderní architektura získala i první místo v anketě Cena Klubu za Starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí 2011. Lávka skvěle zapadla do koloritu města a myslím, že je jednou z mála novostaveb ve Strakonicích, na kterou může být město hrdé. Využívají ji místní i turisté, cyklo i pěší…
viz níže:
http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/cela-cr/tipy-a-inspirace/cena-klubu-za-starou-prahu-za-novou-stavbu-v-historickem-prostredi-2011/576/
Nemám ani nic proti tomu, že si město rovnou vybralo vynikajícího architekta Josefa Pleskota, jehož realizace budí respekt a uznání nejen v České republice – např. Dolní Vítkovice
viz níže:
http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/moravskoslezsky-kraj/zpravy-z-regionu/lide-si-v-ostrave-poprve-mohli-prohlednout-opravovany-plynojem/818/
…Litomyšl…atd. Naopak si myslím, že to je dobrá volba. I z maket lávky je patrné, že architekt Pleskot k lokalitě přistupuje s citem a vkusem. A model se mi líbí.
Právě o víkendu jsme si s přítelkyní prošli celou Čertovu stezku kolem Otavy, z Hradiště přes Zátavský most a po levém břehu zpět až k lávce přes Městský ostrov zpět na Hradiště. Po Šrámkově mostě jsme jít nechtěli, neb jsme si provoz na této dopravní tepně užili při třetí procházce městem v rámci zmiňovaného Dne architektury, a tak jsme si přáli, aby už lávka mezi Václavem a Hradištěm byla postavena a my se mohli kochat novými pohledy na město, řeku, Václava i Hradiště.
Pane starosto, bohužel nemohu souhlasit s vyzněním vašeho článku. V podstatě říkáte, že se řadíte mezi představitele města, kteří vyřeší aktuální problém a jde jim při tom o dlouhodobě dobré rozhodnutí.
V případě lávky však nejde o řešení strategie města v dopravě (Nový most, železnice). Ani o možná ještě podstatnější věc jakou je důstojné pietní místo. Dokonce ani o reprezentativní budovu pro městskou organizaci.
Jednoduše lávka neřeší žádnou potřebu, proto o ni doopravdy stojí málokdo a vlažný souhlas nenutí vyjádřit se.
Práce pana architekta Pleskota si vážím, ale přesto si myslím, že samoúčelná stavba je rozmařilost a to bez ohledu na cenu. A cca 30mil. mi připadá vážně hodně.
k ceně lávky: nejsem žádný odborník na ceny podobných staveb, takže jen pro srovnání… cena lávky ve Strakonicích, která překlenuje takřka stejně širokou Otavu u strakonického hradu, vyšla na 63 milionů korun, přičemž město vynaložilo ze svého rozpočtu 17 milionů a 46 milionů činila dotace z ROP Jihozápad….takže cena 28 milionů (tedy více než poloviční) za píseckou lávku se zdá v tomto kontextu velmi přiměřená…druhá věc je, zda-by se na tuto stavbu nenašel nějaký dotační titul a město by tak ušetřilo
viz také článek ČTK z 9.11.2009:
Středověký hrad a Podskalí ve Strakonicích propojila visutá lávka přes řeku Otavu. Město do stavby investovalo 17 milionů korun, dalších 46 milionů přidala Evropská unie z Regionálního operačního programu. Slavnostní otevření lávky se bude konat 12. listopadu, řekla dnes ČTK mluvčí radnice Marie Kotlíková.
Lávka od pivovaru k hradu, jejíž autorkou je architektka Iveta Torkoniaková, navazuje na levém břehu na vstup do Podskalí, na pravém na hradní příkop se safari a západní hradní bránu. Je dlouhá 110 metrů a široká čtyři metry. Ve směru na Mutěnice od ní vede 1,5 kilometru nové cyklotrasy, která byla součástí projektu. Město teď pro lávku hledá vhodné jméno.
Stavba začala letos na jaře. Sloužit bude nejen místním obyvatelům, ale také turistům. Cyklisté přijíždějící po proudu řeky po cyklostezce teď budou moci navštívit hrad, vodáci na pravém břehu řeky neměli dřív kde vystoupit. V místě, kde býval nevzhledný zastíněný břeh s kameny a blátem, vznikl prostor s kamennými stupni, kudy se plavcům půjde dobře do vody a vodákům se bude dobře vystupovat.
Někteří obyvatelé, kterým se visutá lávka nelíbí, míní, že město mělo investovat miliony do něčeho jiného. Jiní ji ale obdivují jako třeba Vlasta Jarolímková. Podle ní je nevšední a zapadá do prostředí. "Chodím se v létě na jez k hradu koupat. Když se začalo stavět, sledovala jsem to s obavami. Teď ale musím říct, že lávka je krásná a připomíná mi mosty, které jsem viděla ve světě," řekla ČTK.
Slavnostní otevření 12. listopadu vpodvečer doprovodí vedle nasvícení také představení na chůdách v podání divadla Minotaurus a vystoupení strakonické skupiny historického šermu Vendeta.
Asi jsem svůj komentář napsal příliš velkou zkratkou.
Spíš jsem chtěl reagovat na způsob argumentace v článku, moje poslední věta o penězích byla zbytečná a navíc. Pardon.
Jinak řečeno.
1. Bez společenské poptávky a bez "strategické nutnosti" se zde plánuje veřejná stavba. Důvod se dá najít v prvním článku pana starosty. Po jeho přečtení jsem měl pocit, že výstižnější verze titulku by mohla být: Proč lávka? Protože Pleskot!
2. O kvalitě práce pana Pleskota nepochybuji, ale myslím si, že zakázka tohoto rozsahu bez výběrového řízení na projekt není v pořádku.
K tématu se vyjadřovali jiní povolanější, a tak jsem necítil potřebu se ozývat se.
Ale srovnávat rozhodování o pěší lávce s rozhodováním o železnici, silničním mostu na silnici R39, nebo s Lesním hřbitovem… mi přijde přinejmenším nepřiměřené. Proto jsem článek komentoval.
Vybudovat lávku u Václava je podle mého názoru skvělá a užitečná věc. Sama jsem byla u jednání, kdy s tímto návrhem přišel za starostou Veselým Láďa Beran, a mám radost že se našla vůle a prostředky myšlenku realizovat. Takřka každý den běhám kolem řeky od ostrova až k Zátaváku a myslím si, že mám život u řeky slušně odpozorovaný. Pohybuje se tu poměrně hodně pěších na procházce s kočárky a se psy, cyklistů, běžců i turistů, kteří možnost přejít na druhý břeh nepochybně uvítají. Propojí se tak dva světy, nám všem se tím úžasně rozšíří možnosti. Jsem si jistá, že si i obyvatelé Václava velmi rychle zvyknou na novou možnost pěšího spojení na Hradiště, do Jitexu, k nové stezce Buď fit u Smetáka a tak dále. V řadě situací odpadne nutnost objíždět velký kus města autem, bude stačit sednout na kolo nebo jít pěšky.
Pana Pleskota mám ráda a fandím mu, je to skvělý architekt i člověk. K Písku má srdeční vztah a jsem si jistá, že výsledek bude super. Důležité je ale dobře a citlivě vymyslet napojení na václavský břeh tak, aby byl život místních na břehu co nejméně narušen, ideálně spíše vylepšen. Určitě by bylo dobré přemístit areál sběrného dvora a celou tuto část břehu rekultivovat na odpočinkovou zónu. Obavy a protesty Václavských jsou pochopitelné. Mají svou čtvrť, svou řeku a břeh rádi a obávají se o ně. Je důležité s nimi o lávce jednat, zohlednit jejich návrhy a snažit se nalézt společné řešení tak, aby lávku přijali za svou a přinesla jim kvalitativní zlepšení života.
jak je vidět, pan starosta to nemá lehké. Nejdřív obhajoval komunitní centrum, potom aqvapark, pak kličkovanou na nábřeží a teď nakonec lávku… i když často rádi vyzdvihujeme vedení města v 90. letech, troufnu si tvrdit, že kdyby existoval už tehdy internet a byl dán obyvatelům takový prostor k diskuzím, jako teď, nikdy by nestál např. Titanik apod… Ačkoliv jsem se ohrazoval jak proti komunitnímu centru, tak proti akvaparku nebo nejnověji proti pobobě nábřeží, tentokrát si dovolím se postavit na stranu pana starosty. Byť mám pochybnost, jestli je to čistě zbytná věc v době, kdy v rozpočtu nejsou peníze byť jen třeba na značení příjezdu na parkoviště. Přesto jako člověk, kterému na srdci leží rozvoj turistického ruchu v Písku, je to dle mého názoru jedna z investic, která pomůže. Ne, že by kvůli tomu do Písku jezdili turisté. Až takový zázrak to nebude. Ale nová lávka otevře možnosti nových stezek, propojí koupaliště s prostorem "U Smetáka" a rozšíří tak portfolio služeb pro turisty. A myslím si, že přínosem možná nebude až tak pro obyvatele U Václava, jako spíše pro obyvatele Hradiště, pro které se značně zkrátí a zpříjemní cesta v letních měsících na koupaliště. Samozřejmě na to nahlížím svým úhlem pohledu, tedy jako človek, který nebydlí U Václava a nekoupe se přímo na jezu. A co se týče výběru architekta, tak pak jako Písecký patriot jenom kvituji, že lávku bude realizovat pan architekt Pleskot. Dobrá volba.
K lávce U Václava bych chtěl napsat jen následující. Pana Pleskota a jeho práce si velice vážím. Měl jsem i to potěšení se s ním pracovně potkat v jeho pražském ateliéru. Po pravdě řečeno, jeho návrh podoby lávky mě vůbec neuchvátil. To je ale samozřejmě věc názoru. Půjdu k principu. Co mě mrzí, resp. mi to vadí, je ta věc, že návrh přemostění obou břehů v tomto místě padnul už kdysi dávno a v rámci tehdejšího nového územního plánu a nějak se autora pozapomnělo. S nápadem (i vizualizací) udělat lávku u jezu jsme přišli i za starostou Průšou. Bylo to ke konci jeho volebního období a řekl nám, že ho to nezajímá, že tu končí a chce na kraj. Po konzultaci s povodím řeky Vltavy jsme lávku "umístili" pod jez a byla to vlastně provazová lávka pro pěší, kola a kočárky. Taková lávka z filmů Indiana Jones apod. No, uběhlo poměrně hodně vody a najednou se objeví hotová informace, že lávku zpracuje s velkou slávou pan Pleskot. Proč to ale není veřejná soutěž? Proč se jí např. nezúčastní i ten prapůvodní autor tohoto přemostění? A klidně ještě někdo další? Nepřijde mi to fér.
Láďa Beran