Přihlášení

Jana Rohová je trojka na jihočeské kandidátce Pirátů

31. 5. 2017 | Zbyněk Konvička | Diskuze (0) | PÍSECKÝ HYDEPARK

Jana Rohová spolupracuje s Českou Pirátskou stranou od roku 2011, členkou je od roku 2013. Vzhledem ke svému profesnímu zaměření i volnočasovým a dobrovolnickým aktivitám jsme si povídali především o sociální oblasti, školství, nedostatku pracovních sil a samozřejmě o Pirátské straně. Její stručný životopis si můžete přečíst na konci rozhovoru. Jana žije s přítelem a třemi dětmi v Písku.

Jsi původní profesí sociální pracovnice. Které oblasti sociální politiky by si od státu zasloužily větší pozornost?

Cílem sociální politiky je vytváření důstojných podmínek života všem občanům. Můj subjektivní názor ale je, že toto se úplně neděje. Velmi často se stává, že lidé propadnou sítem sociálních služeb a nemají se na koho obrátit. Je velmi důležité soustředit se na zasíťování služeb i v odlehlejších regionech s ohledem na jejich provázanost a kvalitu jejich poskytování. Mnoho lidí si myslí, že sociální politika je jen o dávkách, jako mnohem důležitější oblast však vnímám právě kvalitu a dostupnost sociálních služeb, jež by (nejen) stát měl podporovat a rozvíjet.

Jak by se daly zjednodušit sociální dávky a sociální systém celkově? Nemáme na naše poměry úředního aparátu pro vyplácení a přezkum sociálních dávek příliš? Kde naopak podle tebe sociální pracovníci citelně chybějí?

Náš systém je nastaven tak, že nabízí širokou škálu sociálních dávek, na které ale oprávnění žadatelé často nedosahují a jejich úspěšné vyřízení se stává opravdovým sci-fi. Situaci by mohl vyřešit nepodmíněný základní příjem, který by dostávali všichni lidé automaticky, bez jakéhokoli dokládání dokumentů, obíhání úřadů a posudků. Pokud by byl nepodmíněný základní příjem schválen, mohl by nahradit všechny dosavadní sociální dávky, jejichž rozdělování je velmi problematické a často ne úplně spravedlivé.

Nyní máme snad nejnižší nezaměstnanost za minimálně deset let. Firmy hlásí často žalostný nedostatek pracovníků. Jak tuto situaci na trhu práce řešit?

Myslím, že jádro problému bude v tom, že firmy nereagují dostatečně pružně na trh práce. Často nabízejí práci, která je nejen platově podhodnocená, ale také neodpovídá požadavkům žadatelů o práci. Vzhledem k tomu, že dochází k neustále vyšší robotizaci práce, není potřeba se neustále upínat na osmihodinovou pracovní dobu lidských zdrojů. Práci mohou částečně nahradit stroje a lidé se mohou věnovat ve svém volném čase různým prospěšným projektům. Trh práce se pozvolna transformuje a firmy by měly pružněji reagovat a více si vážit zaměstnanců (jsou to lidé, ne stroje). Dalším důležitým faktorem je, že stále více lidí začíná pracovat na živnost. Tam mě nejvíce trápí daňové a byrokratické zatížení.

Továrny se stále více soustředí na robotizaci a ušetření mzdových prostředků, včetně povinných odvodů za své zaměstnance. Práce manuální bude stále méně, stále více toho zastanou roboti. Co bys jako Pirátka navrhovala za řešení? Jaká práce bude či zbyde pro lidi?

Některou práci stroje prostě zastat nemohou, mnohou však ano. Pak by bylo na místě přemýšlet o zdanění práce strojů. Pokud by to bylo jen trochu možné, snížila bych pracovní dobu, aby se lidé mohli věnovat i jiným projektům, jejichž prostřednictvím by se mohli nejen seberozvíjet, ale mohli by také přinést užitek společnosti. Lidé mají spoustu dobrých nápadů, kterým se ale vzhledem ke snaze uživit rodiny nemohou věnovat.

Řada neziskových organizací každoročně čeká iks měsíců, než dostanou podporu od Ministerstva práce a sociálních věcí či dalších rezortů. Měla by převážná váha financování neziskovek stát na státu nebo by se měly samy snažit vyvíjet aktivity fundraisingu a hledat dárce či větší donátory?

Pokud by byla snížena pracovní doba pro zaměstnance, lidé by mohli pracovat pro neziskové organizace také dobrovolnicky, čímž by se snížily náklady na existenci neziskovek. Neziskové organizace již teď shánějí dárce a hledají podporu u měst, pro které jsou důležité, mnohdy totiž vyplňují mezery v poptávce v různých odvětvích. Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje finanční situaci neziskovek, je spravedlivé rozdělování peněz, na které bychom se rádi zaměřili. Další možností, jak zvýšit přítok financí je spolurozhodování občanů o tom, jak se naloží se svými daněmi. Myslím, že by bylo skvělé, kdyby se lidé mohli rozhodnout, kam jejich peníze (minimálně část z nich) konkrétně poputují. V neposlední řadě vnímám jako důležitou podporu vzniku místních komunit, které by byly v mnoha sférách soběstačné.

Jakou máš jako Pirátka představu o ideální škole pro vaše děti? Co by měla naplňovat a co by měla dětem předávat?

Státní školství se v současné době potýká s mnohými problémy. Učitelé musí zvládat kolem 28 dětí ve třídě, i přes jejich největší snahu tak není možné věnovat se každému dítěti tak, jak by bylo zapotřebí. Vzdělávací programy ve státním školství se také příliš nemění, cílem je dítě nabiflovat, nikoli připravit na svět po škole. Samozřejmě je to hodně o učitelích, někteří jsou úžasní, ale i přesto se programu držet musí. Nabízí se varianta alternativního školství, které reaguje na rozličné požadavky a respektuje individualitu dětí. Myslím, že i tyto školy by měly získat podporu státu, protože vyplňují mezery ve vzdělávacím systému jako takovém. Také je důležité si uvědomit, že vzdělávání neprobíhá jen ve škole, ale také v rodině (a nemusí být nutně jen o znalostech). Ideální škola pro dítě je těžké téma. Myslím, že každé dítě je jiné a každému vyhovuje něco jiného. U svých dětí se snažím pozorovat a reagovat na jejich požadavky tak, aby jim bylo dobře, aby do školy chodily rády a aby v nich nevyhasl zájem o vzdělávání obecně. Vzhledem k rozdílným povahám a zaměření našich dětí chodí jedno dítě na klasickou ZŠ, druhé půjde do Waldorfské školy a nejmenší od září nastupuje do Montessori MŠ.

Piráti se profilují jako středová liberální strana. Co si pod tím řadový volič má představit?

S největší pravděpodobností to, že pravolevé dělení je dávno za námi a nastupují témata, která jsou důležitá pro všechny. Základem pirátského programu je kontrola moci a mocných, zjednodušení státu pomocí technologií, ochrana občanů před šikanou a obrana svobody. Tato témata se dotýkají všech napříč voličským spektrem.

Piráti usilují o legalizaci konopí. Kdy a v jakých případech by sis legalizaci dovedla představit a proč? Co by to lidem a státu přineslo?

Legalizace konopí by přinesla mnoho benefitů. Usnadnila by dostupnost konopí pro nemocné a umírající, kterým konopí může pomoci zlepšit zdravotní stav, prodlouží jim život nebo jim minimálně pomůže důstojně odejít a sníží jejich bolesti. Zvýšila by se kvalita konopí, protože by byla přísněji kontrolována. Dealer, který vám prodá konopí na ulici, asi úplně nebude řešit jeho kvalitu a množství toxických látek v něm obsažených. Pozitivum vidím i ve snížení zátěže českých věznic a soudů, které by se mohly věnovat důležitějším případům. Jako další pozitivní faktor vnímám přínos pro vědu či ekonomiku. S legalizací konopí přijde i vznik nových pracovních míst.

Proč by lidé měli volit Piráty? Stačí pět bodů, které jiné strany nenabízejí?

Nerada bych říkala lidem, co by měli nebo neměli dělat, nechť každý jedná podle svého vědomí a svědomí. Ráda bych však podotkla, že tam, kde již Piráti nějakou funkci zastávají, je za nimi vidět obrovský kus práce. Podívejme se například na Mariánské lázně nebo magistrát hlavního města Prahy. Pokud nás lidé pustí do sněmovny, přineseme tam svěží vítr a opravdu budeme pracovat poctivě a ve prospěch lidu. Nechci slibovat modré z nebe (na to tu máme jiné politické strany), ale mohu slíbit poctivou a systematickou práci, která je již teď vidět tam, kde byli Piráti zvoleni.

Jana Rohová
Narodila se v Šumperku, již od útlého dětství žije v jižních Čechách, převážně v okolí Strakonic. Studovala Střední pedagogickou školu v Prachaticích. Pracovala napříkla jako dispečerka, vedoucí expedice nebo „supply chain manager“ v různých firmách v jižních Čechách. V roce 2010 odcestovala do Anglie, kde studovala mezinárodní spolupráci a rozvoj a začala pracovat pro neziskovou organizaci DAPP (Development aid from people to people) jako promotér dobrovolnictví a zástupce dobrovolníků v České republice. Dobrovolnictví se pak věnovala v africkém Malawi.  Úzce spolupracovala s malawským ministerstvem školství, sepsala a vydala vzdělávací materiály zabývající se zvyšováním gramotnosti zábavnou formou. Ve svém volném čase se věnovala sázení stromů, fundraisingu a následné stavbě mateřské školy Chigonjetso.

V polovině roku 2012 se vrátila zpět do České republiky. Poté pracovala jako kontaktní pracovník v občanském sdružení zabývajícím se drogovou problematikou a současně jako redaktorka, v Pirátské straně působila jako místopředsedkyně jihočeského kraje (nyní již nemá ambice na funkce, protože se více věnuje dětem). V roce 2014 nastoupila na MD s prvním potomkem (který je vlastně třetí, s přítelem se stará ještě o devítiletá dvojčata). V roce 2016 úspěšně zakončila vysokoškolské studium oboru sociální a charitativní práce na Jihočeské univerzitě.

Je jihočeskou koordinátorkou, členkou zahraničního odboru Pirátské strany a 1. místopředsedkyní oblastního sdružení Strakonicko. Ve svém volném čase se věnuje dětem, aktivitám sdružení Rally Fans Katovice, jehož je členkou, zajímá se o aktuální dění ve světě, zejména v sociální oblasti a oblasti školství, jejím koníčkem je sledování vývoje světové drogové politiky, občanská angažovanost, dále pak grafika, kreslení a focení.

Odkazy:

ČESKÁ PIRÁTSKÁ STRANA

VOLEBNÍ WEB – ČERNÉ NA BÍLÉM 2017

Fotogalerie k článku


0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.