Písecký svět

Miroslav KREJČA:

Každý si hájí své, a proto též nová paní ředitelka podporovaná Správní radou razí koncep ci, která určité pozitivní výsledky přináší. V Písku ale vystavuje též Galerie Portyč, v nové městské knihovně také určitě vzniknou výstavní prostory. A různé workshopy nejsou pouze vý sa douSladovny. Projevuje se zde ne moc zřejmá koncepce. Osobně bych viděl budoucnost v tom, že zde budou nejprve v dosud nevyužívaných a nerekonstruovaných prostorách zasídlovat komerční aktivity (např. Dům přírody, muzeum pivovarnictví s pivními lázněmi) a nebál bych se je posléze pustit i do již zrekonstruovaných prostor. Sladovnu nelze řešit izolovaně, bez vazb

y na okolí (Prácheň ské muzeum, městský úřad, končící SEŠ), bez vize minimální, nejlépe žádné, závislosti na městském rozpočtu. Především synergie se sousedním Prácheňským muzeem je nanejvýš žádoucí – škoda že jsme před pár lety PM nepustili více do Sladovny s novými expozicemi.

ČSSD:

Poslední dva roky jsou velmi rozdílné, budu se proto soustředit na současné vedení. To nastolilosprávnou cestu spojení nadregionálních (a velmi úspěšných) výstav s regionálními funkcemi. Z původního projektu Sladovny vidím reálnou realizaci expozice sladovnictví. Ve spodních částech je možný komerční provoz – restaurace, vinárna… V horní části (od nádvoří) činnost podporující stávající galerijní část – ateliéry apod.

SPOZ:

Máme dojem, že „evropský rozměr“ ve Sladovně příliš nevychází. Jsme tedy pro maxi mální

využití pro místní občany od dětí po seniory. Hlavní je podle našeho názoru co možná největší ekonomická soběstačnost Sladovny bez větších dotací z městského rozpočtu.

VPM:

Současné vedení (paní ředitelka Dobiášová) rozhýbala Sladovnu správným směrem. K tomu, k čemu byla předurčena – tedy k dětem. Tento trend by se měl zachovat i nadále a napojit tak i „nezrekonstruovanou“ část Sladovny.

TOP 09:

Sladovnu je třeba chápat jako příležitost pro obohacení života v Písku i jako možnost zvýšit potenciál města v oblasti cestovního ruchu. Už od vzniku projektu rekonstrukce se počítá se zřízením expozice sladovnictví, za zváženou však stojí i další možnosti – Dům přírody či „hopsárium“, vnitřní herna pro děti. Zároveň by mohla Sladovna lákat i k posezení, ideální by byla restaurace s venkovním sezením směrem k řece. Třeba by tu mohl čepovat své pivo i minipivovar, což by korespondovalo s expozicí sladovnictví.

Svobodní:

Poslední dva roky hodnotím trochu jako chaos a nejasnosti dodnes nedořešené ze strany zakladatele (viz odchod paní Skronské). Sladovna byla původně koncipována jako kulturní zařízení pro děti a tento záměr je možné vhodně doplňovat. Důležité je, aby v ní byla činnost, která denně přivede do budovy hodně dětí s rodiči či vychovateli. Přála bych si, aby tam byla doplněna interaktivní, tvůrčí činnost mládeže, která by posilovala jejich sebevědomí, asertivní chování a osobní odpovědnost za sebe sama. Možná je také spolupráce se soukromým subjektem v rovné soutěži.

KSČM:

Sladovna je aktivnější než za minulého vedení, snaží se občanům nabídnout pestřejší program. To se také projevilo ve zvýšené návštěvnosti.

 

Kdo odpovídá

Na naše otázky odpověděli (pořadí podle abecedy):

• Česká strana sociálně demokratická (ČSSD): JUDr. Ondřej Veselý
• Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM): Karel Vodička
• Nezařazený zastupitel a senátor Miroslav KREJČA
• Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ): Vratislav Prouza
• Strana svobodných občanů (Svobodní): Mgr. Eva VESELÁ
• TOP 09: JUDr. Josef KNOT, MUDr. Rudolf TYLL
• Zastupitelé zvolení za Volbu pro město (VPM): Ing. Vojtěch Bubník