Záchrana obrazu patrona Písku Pia V.
Jedním z často opomíjených patronů města Písku je Pius V. Na přednášce nazvané „NEBESKÝ OCHRÁNCE PÍSEČANŮ – SVATÝ PAPEŽ PIUS V.“, konané v Prácheňském muzeu 16. listopadu 2010, seznámil přítomné s jeho životem a dílem historik Prácheňského muzea Mgr. Jan Adámek. Ačkoli o tom Písečtí často nevědí, procházejí denně kolem svého patrona na Alšově náměstí. Pia V. znázorňuje jedna z nárožních soch morové sloupu. Barokní obraz Pia V., dílo neznámého umělce z poloviny 18. století, se nachází v kostele Povýšení sv. Kříže na Velkém náměstí. Vzhledem ke špatnému stavu této významné památky, především rokajového rámu obrazu, se nyní Římskokatolická duchovní správa rozhodla přistoupit k restaurování. Písečané mohou přispět svému patronovi na bankovní účet č. 0642005399/0800 nebo přímo do rukou rektora kostela, Pátera Františka Hemaly CFSsS.
Pius V. byl městskou radou prohlášen patronem města Písku v roce 1713. Stalo se tak na písemnou žádost převora píseckých dominikánů. Rada města vyhověla žádosti především s ohledem na zásluhy dominikánského řádu pro město, kde sehrál významnou roli v rekatolizačním úsilí po roce 1620. Neméně významná byla také snaha o jistou formu odčinění nedobrých skutků, které zde byly v minulosti vůči dominikánům vykonány.
Stručný životopis Pia V. – zdroj encyklopedie Wikipedia
Svatý Michele Ghislieri, rodným jménem Antonio (17. ledna 1504 Bosco Marengo, diecéze Alessandria, Lombardie – 1. května 1572 Řím), byl italský katolický duchovní, dominikán, od roku 1566 papež Pius V.
Pocházel z chudé rodiny, v dětství byl pastýřem. Ve 14 letech vstoupil do řádu dominikánů a přijal jméno Michal. Studoval v Bologni, v 1528 byl vysvěcen na kněze. Přes 16 let byl profesorem teologie v Pavii, vykonával funkci mistra noviciátu a převora několika dominikánských klášterů.
Byl inkvizitorem v Como a Bergamo a roku 1551 po doporučení kardinála ho papež Julius III. jmenoval generálním komisařem Inkvizice Římské. Papež Pavel IV. ho jmenoval v roku 1556 za biskupa v Nepi a Sutri, v 1557 za kardinála a v roku 1558 už za generálního inkvizitora. U nového papeže Pia IV. upadl v nemilost pro svou inkvizitorskou přísnost a mimo jiné také proto, že účinně zablokoval jmenování třináctiletého Ferdinanda M. kardinálem.
Jako protektor řehole Barbanitů a jako biskup v Mondovi se celým srdcem věnoval reformě. Když byl zanícený pro asketizmus a evangelickou chudobu, dalo se předpokládat, že z něho bude papež, po jakém se v těch časech už dlouho volalo. Po smrti Pia IV konkláve vybralo kardinála Ghislieriego za papeže 7. ledna 1566. Přijal jméno Pius V. a byl korunován v den svých narozenin, 17. ledna 1566. Když se stal papežem, nadále vytrval ve svém asketismu a pod papežským ornátem nosil hrubý mnišský hábit. Vzal si za cíl udusit rouhání, znesvěcování svátků a nemorálnost římské veřejnosti. Lidem se zdálo, že chce přeměnit město Řím na klášter. Přísně dbal o to, aby se duchovní zdržovali na místech svých úřadů, dělal pravidelnou kontrolu náboženských řeholí, a některé, které nedodržovaly svůj cíl, zrušil, jako například Humiliány v roce 1571. Kardinály si pečlivě vybíral.
V roce 1566 vydal římský katechismus, v roku 1568 přepracovaný kněžský breviář a v roku 1570 misál. Pozoruhodné je, že omezil používaní odpustků. Ve svých snahách o zachování čistoty víry se opíral většinou o inkvizici. Postavil pro ni nový palác, vypracoval jí nové směrnice a sám se zúčastňoval jejích zasedání. Za jeho vlády bylo obviněno a odsouzeno mnoho vzdělaných lidí, proto v Itálii nezdomácněl protestantismus. Byl velmi přísný i na Židy. Vyháněl je z papežského státu, jen z obchodních důvodů některým dovolil žít v getech Říma a Ancony. V roce 1571 ustanovil kongregaci zakázaných knih, což mělo za následek útěk stovky spisovatelů do Německa a Švýcarska.
Jeho postupu na mezinárodním poli často chyběl politický realismus. Podařil se mu však i velmi úspěšný čin, když vytvořil Svatou ligu s Benátkami a Španělskem proti Turkům. Vítězství spojených námořních sil v Korintském zálivu v bitvě u Lepanta 7. října 1571 otřáslo tureckou vládou ve středomoří. Z vděku za pomoc vyhlásil papež 7. říjen za svátek Vítězné Panny Marie. V roce 1570 papež exkomunikoval královnu Anglie Alžbětu I. Pius V. pevně podporoval katolíky ve Francii; to se stalo příčinou tzv. Bartolomějské noci, které se však již papež nedožil.
O Piovi V. se říká, že byl zbožný až k nesnášenlivosti. Přesto se pro své neúnavné úsilí o potlačení herezí zapsal do historie jako významný papež, který zanechal na církvi charakteristickou pečeť. Zemřel v květnu roku 1572 na onemocnění ledvin. Papež Klement X. ho prohlásil 1. května 1672 (v den výročí 100 let od jeho smrti) blahoslaveným, a papež Klement XI. svatým (22. května 1712). V Římskokatolické církvi má svátek 30. dubna (dříve 5. května). Tělo Pia V. je vystavené v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!