Za zvířátky u Kozáků v Putimi
Vysvědčení byla rozdána. I na letošní prázdniny byly naplánovány středeční výlety po okolí Písku, návštěva výstav ve Sladovně, lekce v knihovně, sportovní klání v Purkraticích a spousty dalších akcí. A tak jsme se sešli ve středu 1.7. v 8h. s 24 školními dětmi písecké pobočky NADĚJE a vydali se na první prázdninový výlet. Čekala nás cesta na nádraží a pak vláčkem do blízké Putimi.
Do Putimi jsme dorazili okolo 9,30h. Děti byly na začátku seznámeny s letošním programem na léto s názvem „Pirátské prázdniny“ a s pravidly dne. Samozřejmě, kdo nechce být pirátem, může být jen námořníkem. Prvním úkolem bylo pozorovat okolí do vsi, zda se něco nevztahuje k našemu tématu, aby děti znaly odpovědi na otázky kapitána dnešního dne.
Naším cílem byla soukromá ZOO pana Kozáka v Putimi. Jelikož jsme zde byli s NADĚJÍ již před rokem, cestu jsme znali a uběhla nám rychle. I dnes jsme se setkali s vřelým přijetím manželů Kozákových, kteří nám na svých pozemcích ukázali všechna zvířata. Pověděli nám o nových přírůstcích, narozených mláďatech, ochotně odpovídali na otázky dětí i vedoucích.
Děti si prohlédly zvířata a nejvíce se těšily na hady. V malé vyhřívané místnosti bylo trochu těsno, když se zde zvědavé děti sešly. Dvě skupiny dětí si vyslechly poutavou přednášku pana Kozáka o jeho hadech, o rozdílu mezi škrtičem a jedovatým hadem. Také se dozvěděly, jak dát první pomoc při uštknutí hadem. Pak se z místnosti začal ozývat výskot dětí, když pan Kozák dětem postupně ukazoval hady a nechal děti na ně sáhnout. Ke konci se osmělily i děti bojácné či ostýchavé a pohladily si hada dlouhého téměř 2,30m. Po prohlídce hadů se děti vrátily do prostor zahrady, kde znovu využily houpačky, kolotoč, prolézačky, bazén a další herní prvky. Některé děti se staly na chvíli „kočičí mámou“ a tahaly probíhající malá koťata, jiné krmily kozy, ovce a prasata. Ty starší a zvídavější si prošly voliéry a výběhy samy a přečetly si informace o zvířatech na laminovaných cedulkách. A kdo něčemu nerozuměl, tak se ptal. Děti se např. dozvěděly, že myxomatóza je virové onemocnění králíků. Co je to za míru, když se měří v kohoutku apod. okolo 11,30h. se děti ještě řádně zchladily sprchováním z hadice, protože počasí nám opravdu velmi přálo a sluníčko pálilo, poděkovali jsme za milé přijetí a vydali jsme se dál.
Dalším úkolem bylo ve vsi najít kostel, což pro dobrého pozorovatele nebyl těžký úkol, protože se věž kostela tyčí nad vsí a je vidět ze všech stran. Prosba kapitána, že se ke kostelu mají děti přibližovat potichu, protože je u kostela i hřbitov, byla pro většinu menších dětí nadlidský výkon, ale z celkového pohledu situaci děti zvládly. S dětmi jsme si v kostele pověděli, že kapli postavili začátkem 11. století zdejší rýžovníci zlata, kteří pracovali na řece Blanici a Otavě. Kaple byla postupným dostavováním změněna na kostel, který byl zasvěcen sv. Vavřinci. Pojem, že kostel je dvoulodní, co je chrámová loď, jsme si vysvětlili a našli jsme společné pro naše téma. To, že zdejší hřbitov je s kostnicí, místností pro ukládání lidských kosterních pozůstatků, si některé děti pamatovaly z naší loňské návštěvy. Děti byly také poučeny, kde se vyskytuje obrázek lebky se zkříženými hnáty, a samy od sebe přidávaly příklady, kde se s takovým obrázkem setkaly (atlas hub, jedovaté chemikálie, piráti).
Následující úkol, a to najít zdejší mateřskou školu, děti zprvu zarazil, protože v okolí nebylo koho se zeptat, ale nakonec pomohla malá nápověda, která se vztahovala k loňskému pobytu, a dětem se místo vybavilo a dovedly nás tam.
Na louce před školkou jsme se nasvačili a odpočinuli si. Dál se děti seznámily se způsobem a důvody dorozumívání pomocí Morseovy abecedy. Zahráli jsme si hru družstev, kdy děti měly samy přeložit napsaný vzkaz a vybrat způsob, jak „vymění“ u strážců Morseovky čárky a tečky za písmenka. A měly tak zprávu převést na text: „Vaše poslední loď vyplouvá z přístavu v 15,26h.“, což byl náš poslední vlak. Následovalo skládání vyrobeného a zalaminovaného puzzle kapitána lodi u kormidla. Dětem docházely zásoby pití a tak jsme se přestěhovali do místní restaurace u Jana Cimbury, kde si děti koupily pití a sladkosti hlavně v podobě nanuků a žvýkaček. Asi půlhodiny si děti pohrály na místním dětském hřišti, které je laděné do pirátské lodi a tak to byl další prvek do mozaiky našeho tématu.
Zpáteční cesta nám uběhla rychle, chvíli jsme počkali na zastávce na vlak a děti odjížděly spokojené domů.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!