Písecký svět

Po krátkém úvodu lektorů Tomáše a Luďka, kdy se s dětmi zabývali otázkami, co je historie, minulost a kde si na časové ose stojí pravěk, antický Řím, středověk, Keltové a renesance, jsme se odebrali k světélkujícímu stroji času. Dlaně zasunout do výřezů v plášti stoje, odpočítat od deseti k jedné a stojíte třeba u mamuta.            

           V kostýmech z kůže se děti se ocitly v pravěku, vyzkoušely si, co bylo pro pravěk typické a čím se zde lidé zabývali. Klouzačka ze hřbetu „chlupatého slona“, puzzle lesních plodů, chýše z proutí a kostí nebo krmení ochočených zvířat byly aktivity, které si v této epoše děti mohly zkusit.  

Dalšími průvodci kromě lektorů byly děti v komixu na stěnách, kde se školní děti dozvěděly další informace. V antickém Římě si chlapci užili kostýmy se štíty, děvčata zase tržnici s ovocem a zeleninou.  Některé děti zaujalo pexeso bohů, kde se přiřazoval řecký bůh k římskému.  Také fakt, že se mohlo jíst vleže, byl pro děti zajímavý. Ilustrace na stěnách dokreslovaly období, kdy si císař nechal stavět hrobku pro celou rodinu, nebo byly kašny s čistou vodou a rodiny s více dětmi dostávaly podporu od státu.

Keltové zaujali děti svým bojem, přípravami zbroje, nástrojů, nářadí a zbraní, ražením keltských motivů a děvčata se snažila pomoct Brigitě s tkaním.

Středověká krčma, rytíř na koni, princezny, velký výběr kostýmů. A kdo a jak psal? Psaní brkem inkoustem zaujalo každé dítě, jen škoda, že inkoustu bylo málo a nebyl na razítkovacím polštářku. Děti se vžily do rolí, srážely z koně štíty s erby, zpívaly pod okny princeznám, stavěly středověké město.  Ani nasvětlené skládačky šesti svatých neunikly pozornosti dětí.

Při vstupu do renesance pohoršovala některé děti nejznámější socha Davida renesančního umělce Michelangela Buonarottiho. Zde byla i observatoř s dalekohledem. V období renesance se zdokonalily hudební nástroje a děti si mohly prohlédnout např. loutny, které přirovnávaly k dnešním kytarám. V renesanci se začal užívat mramor a cihly. Stavby mají sloupořadí, klenby, kupole a schodiště. Děti si vyzkoušely namalovat portréty nebo poskládat maxi mozaiku. V renesanci docházelo k rozvoji stavitelství a výtvarného umění.

Před odchodem z každé epochy ke stroji času se lektoři ptali dětí, co si pamatují, co se jim nejvíce líbilo a co třeba mají lidé v té době jinak než my. Převlékání kostýmů a různé nástroje si užila většina dětí, každý si našel to své a prožil si výstavu v rezervovaném dvouhodinovém bloku. Hra a zábava nás provázela v prvním patře a druhé patro bylo pro děti prvního stupně spíše informativním. Děti zaujal psací stroj a televize, staré fotoaparáty a fotografie, kostýmy. Těm aktivnějším neuniklo kolo, laboratoř a koš od balónu. Dvě hodiny utekly jako voda a bylo třeba se vrátit do současnosti.  Děti při odchodu a po cestě nadšeně vyprávěly, co vše zažily a porovnávaly si, co se jim nejvíce líbilo.

Více informací:

Hana Šefránková, vedoucí střediska Nábřeží, vednabrezi.pisek@nadeje.cz, 775 889 706

Více informací o pobočce Písek: www.nadeje.cz/pisek

Fotogalerie k článku