Písecký svět

Děti se přezuly a za pomoci instruktorů si na sebe oblékly sedáky. Byly rozděleny na skupiny podle věku a velikosti a šlo se na věc. Větší děti šly rovnou do přízemí s instruktorem Radimem a dospělými, kteří se uvolili k zaškolení na jištění dětí. Skupina menších dětí šla s Martinem a Hankou do posledního patra trénovat do místnosti na bouldering. Po vysvětlení pravidel a bezpečnosti při pohybu v místnosti si děti postupně zkoušely přemisťování po stěnách. Jak se leze po nízkých stěnách, kde se chytit, kam umístit nohy, jak se přitáhnout, kudy ke stropu a kudy stranou. Jelikož se zde leze bez lana, zkoušky probíhaly i s pády do měkkých žíněnek. Mladší děti byly při tréninku moc šikovné a tak se brzy mohly přidat ke starším kamarádům, kteří již zkoušeli lezení po stěnách centra s lanem. Pud sebezáchovy nikdo v šatně nenechal a tak bylo nutné překonat mrazení v zádech, bušení srdce a strach. Ale dlouho to netrvalo a děti se rozmístily po stěnách a zdolávaly překážky a strach z výšek, samozřejmě s bedlivým jištěním dospělých. Podlehla kdejaká cesta úchopů, někteří sahali na stropy, jiní se osmělovali postupně a přidávali metr po metru v klidu a opakovanými výstupy. Některé děti dospěly tak daleko, že závodily ve dvojicích. Panečku, to pak koukal osmák na prvňáka, který lezl  stále stejným tempem a nespadl, zatím co osmák chtěl velmi rychle vyhrát a zbytečně dvakrát spadl. Pak je otázkou, kdo vyhrál, jestli prvňák, který nespadl a vylezl, kam si troufl, nebo osmák, který chvátal, padal, vracel se a nakonec vylezl se zpožděním výše. Dvě hodiny v  lezeckém centru si děti užily, zároveň si mohly vyzkoušet svou zdatnost i odvahu. Při odchodu a děkování instruktorům, jsme si slíbili, že se určitě vrátíme.

Málo adrenalinu říkáte? Tep se vám nezvýšil a co takhle Laser aréna?  Ta nás čekala druhý den. Pravda, naše řady posílil velký počet chlapců. Některé děti v Laser aréně již byly samy, se školou nebo s NADĚJÍ, ale i přesto proběhlo školení lektorky Romany a zopakovala se pravidla, jak se v Laser aréně chovat, aby pohyb po tmě byl bezpečný. Na plac nastoupili nejdříve nejstarší chlapci a děvčata. Postupně se věk snižoval, až si vše vyzkoušely i děti z prvních tříd. Čtyři desítky dětí se po prostorách Laser arény různě střídaly u dalších aktivit jako je např. kulečník, simulátor jízdy autem, dětský koutek,…

Po vystřídání všech a při loučení u Nového mostu, jsme si s dětmi potvrdili ještě další akci, která se konala v Purkraticích od 14h. Poslední sportovní akcí prázdnin byl turnaj ve fotbalu. Nastoupila šestičlenná družstva středisek z Nábřeží a Svatoplukova. Hráči domácích Purkratic se nesešli. Převaha děvčat z Nábřeží byla chlapcům ze Svato velkou vyhlídkou na udržení putovního poháru. Patnácti minutová hra byla zpočátku velmi vyrovnaná, koučink s občasným střídáním hráčů obou družstev však byl příznivější pro družstvo z Nábřeží. Konečný stav 7:5 vynesl dětem z NZDM Ostrov zisk putovního poháru do dalšího turnaje. Po fotbalu proběhlo ještě osm her vybíjené v tělocvičně, kde se družstva střídala při hře Všichni proti všem. Nejdříve nastoupily děti od 4.tříd výše, potom děti mladší. Mezi vítězi se stále opakovala jména na počátku s A. Že by bylo zakleté? Snad, nemění to nic na tom, že nejlépe míčem vládli Andrej, Adéla a Anička.