Písecký svět

Švédka Dagny má svůj vlastní blog, kam denně přispívá. Píše o všedních věcech, dopisuje si se svými přáteli a sem tam projede seznamky. Večer nezřídka vyráží na párty, kde nepohrdne sklenkou šampaňského. Je hostem televizních pořadů, lidé ji poznávají na ulici. Fakt, že se blogerka Dagny narodila v roce 1912, se zdá nepodstatný. Jak sama říká, být aktivní a mít vůli učit se stále novým věcem není otázkou věku. A přestože k ní osud nebyl vždy vstřícný, neutápí se v minulosti, ale těší se na vše, co přijde. Skrze svůj příběh vzkazuje, že je třeba odhodit stud a strach – na to je život příliš krátký.

(Originální název: Life Begins at 100, režie: Asa Blanck, Švédsko 2015, 58 minut.)

Po shlédnutí zajímavého snímku si možná položíme otázku: „A co můj život? Už začal?“ Hrdinka Dagny se rozhodla znovu ožít až v pokročilém věku – nějaký čas po smrti manžela. Bylo jí už hodně přes 90 let. S odvahou a s humorem se učila odkládat svůj stud, pouštět se do nových věcí, plnit si své sny, dát o sobě vědět. Možná stejně jako Dagny nemáme právě šťastně rozdané karty, ale její příběh nám ukazuje, že je možné – téměř kdykoli – začít nějak jinak, nově.  

Po filmu si budeme moci popovídat s Písečákem Zdeňkem Jandou, bývalým dlouholetým předsedou odboru všestrannosti a cvičitelem dětí v TJ Sokol Písek. Nehledě na svůj úctyhodný věk (ač Švédka Dagny by ho označila za „mladého kluka“) stále aktivně sportuje a jistě má co říct k otázce, kdy tedy ten život začíná a jak se to dělá, aby člověk nepřestával žít, i když se mu staví do cesty rozličné těžkosti.

Jeden americký lektor programů pro mládež říká svým žákům: „Až si budete hledat povolání, neptejte se, co od vás svět potřebuje. Ptejte se, čím ožíváte. A to dělejte! Protože svět potřebuje živé lidi!“ Život začíná, když začneme dělat to, čím ožíváme.

KATEŘINA SLABOVÁ

Otázky a odpovědi k filmu

• Jaké je dnes procento starších lidí ve společnosti a jak se bude počet seniorů do budoucna vyvíjet?

V České republice žije 10,5 milionu obyvatel a z toho představují lidé starší 65 let 18,3 %, 5 % tvoří lidé starší 80 let. To znamená, že v současné době je u nás téměř každý pátý občan starší 65 let a každý dvacátý starší 80. V tomto ohledu je ČR „průměrnou“ zemí EU. Nicméně patří mezi země, které stárnou velmi rychle, a procento starších obyvatel se bude v příštích letech nadále zvyšovat. Je to způsobeno velmi pozitivními faktory, jež vedly zejména v posledních desetiletích ke zvyšování naděje dožití – střední délky života. Ta je v současné době 77,7 roku u mužů, a u žen dokonce 82,6 roku. Žijeme v bohaté zemi, jsme zdravější, máme to štěstí, že jsme v posledních desetiletích neprošli ani přírodní katastrofou, ani válečným konfliktem, proto naše populace mohla zestárnout a dále stárne. Počet starších lidí bude dále narůstat, ale nikoli stejnoměrně; nejvíce bude přibývat těch nejstarších, tedy lidí osmdesátiletých, devadesátiletých, stoletých.
Průměrná naděje dožití je kolem 80 let. Naděje tzv. zdravého dožití (tedy naděje do jakého věku budeme žít ve zdraví a bez významného funkčního omezení) je ale zatím daleko nižší – kolem 60 let. Není tedy pravdou, že opatření ke zlepšení zdraví „již“ nemají u starších lidí takový význam. Naopak, veškerá účinná preventivní, léčebná a rehabilitační opatření mají velký význam právě u lidí vyššího věku, protože jim pomohou zachovat nejen zdraví, ale také soběstačnost.

• Jaké faktory lidem nejvíce pomáhají v pocitu šťastného života i ve vyšším věku?

Důležitým východiskem je dobré zdraví, anebo alespoň dostatečná kompenzace chronických onemocnění, a zachování soběstačnost i ve vyšším či vysokém věku. To je ale jen východisko, které samo o sobě štěstí nezajistí. Velmi důležitá je také lidská sounáležitost, pocit, že člověk není sám, že je pro někoho důležitý, užitečný, že je obklopen lidmi, které má rád a kteří mají rádi jeho. Tyto vztahy mohou vznikat v rodině i mimo ni. Paradoxně někdy vídáme, že lidé, kteří nemají rodinu, si své vztahy pěstují, zatímco lidé z velkých rodin na tuto skutečnost mnohdy až příliš spoléhají, ale ne vždy se členové rodiny o své starší členy skutečně zajímají. Je důležité mít rád lidi kolem sebe, mít rád sám sebe a dělat všem, tedy i sobě, alespoň drobné radosti.

• Kolik lidí pracuje i poté, co už mají nárok na důchod, a jak se bude toto číslo zvyšovat?

Český statistický úřad uvádí, že u nás pracuje asi čtvrt milionů lidí pobírajících důchod, zhruba třetinu z tohoto celkového počtu ovšem tvoří lidé s invalidním důchodem. Jak se bude toto číslo do budoucna měnit, nelze říci. Současný systém stimuluje, podporuje, možná i nutí lidi v důchodu k tomu, aby pracovali. Pro mnohé je to podmínka zachování životní úrovně, na kterou jsou zvyklí.

• Co naopak seniory brzdí v tom, aby žili skutečně plnohodnotný život?

Těch faktorů je mnoho a mnohé z nich jsou individuální. Mezi ty nejdůležitější patří špatný zdravotní stav. Nejde jenom o onemocnění tělesná, která limitují soběstačnost a člověka omezují. Významná jsou také psychická onemocnění, například deprese, která je ve vyšším věku dosti častá, často přichází jako „doprovod“ jiných závažnějších onemocnění či těžkých životních situací. Může se objevit ale i sama, bez těchto souvislostí. Deprese vždy představuje velké utrpení a nesmírně zhoršuje kvalitu života. Je proto velmi důležité i o ní uvažovat a obrátit se včas na odbornou pomoc v případě, že pocity smutku, beznaděje či také apatie a nezájmu o okolí vznikly bez zjevné příčiny či trvají déle než několik týdnů. Velmi často si lidé s depresí nejen nedokáží poradit sami, ale ani vyhledat odbornou pomoc. Proto je důležitá pomoc jejich okolí. Deprese je velmi dobře léčitelná a odborná pomoc a nastavení terapie mohou vést doslova k „rozzáření“ života a v každém případě k významnému zlepšení jeho kvality. Výrazným problémem je také demence a Alzheimerova nemoc jako její nejčastější příčina. Ta sice není součástí normálního stárnutí, ale ve vyšším věku přichází častěji. Také lidé s demencí potřebují podporu svého okolí, aby mohli co nejdéle žít normálním kvalitním životem. Poslední velmi důležitý faktor souvisí téměř se všemi předchozími problémy. Významnou roli v životě staršího a stárnoucího člověka hraje okolí, prostředí, ve kterém člověk žije, lidé, kteří jej obklopují, rodina, přátelé, obec, město, společnost. Pokud je prostředí nepřátelské vůči starším lidem, plnohodnotný život jim to skutečně znemožňuje.

• Do jak velké míry české seniory oproti seniorům ze západních zemí limituje nedostatek financí, či dokonce chudoba?

Hmotné a finanční zabezpečení je pro stáří nesmírně důležité a nelze nevidět, že důchody lidí v zemích na západ od našich hranic jsou skutečně významně vyšší a umožňují jim daleko lepší životní standard. Výše důchodu se zatím stále velmi liší od toho, co by většina lidí potřebovala.

Z článku doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph.D., Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče, Fakulta humanitních studií UK