Písecký svět

Ti, kdo si rádi poslechnou písně Marty Kubišové, Evy Pilarové, Václava Neckáře, Waldemara Matušky , jistě vědí, že autorem textů písní  Magdalena, Rekviem, Píseň Ofelie, Hříbě, Ó, baby, baby, , Hej, pane zajíci, Don, diri don,   je právě pan Jan Schneider.

Měla jsem čest se s ním a s jeho paní seznámit již v roce 2004. Po návratu z nucené emigrace se usadili v jihočeské Třeboni.Byla jsem velice ráda, když pan Schneider přijal mé pozvání do písecké knihovny a pobesedoval s píseckými čtenáři. Zavzpomínal na prožitá  léta v milovaném Písku, který musel v době středoškolských studií opustit. Gymnázium dokončil v Táboře.Vystudoval statistiku na VŠE Praha a získal titul inženýra.

"….básníkem jsem se narodil, ale k písničkám jsem se dostal jako slepý k houslím."

Nastává spolupráce s divadlem Semafor, Paravan, Na Zábradlí, Rokoko.V šedesátých letech působí v Československém rozhlase , kde vedl pořad Mikrofórum.  Na Bratislavské lyře 1969 jeho text k písni "Musím dál zpívat" sice získal cenu dosud ještě neznormalizovaných českých novinářů, ale způsobil, že se televizní přenos z tohoto festivalu nekonal. Autor se stal terčem ostré kritiky pánů Štrougala a Bilaka. V tomto roce  byl nucen odejít do západního Německa, kde působil v mnichovské redakci Radia Svobodná Evropa a uváděl pořad Afternoon Music, psal zároveň fejetony a komentáře. Pro svobodnou Evropu psal téměř 20 let, až do počátku devadesátých let, kdy se s manželkou vrátili do vlasti a usadili se v Třeboni.

S Janem Schneiderem se rozloučíme  v píseckém děkanském kostele v pátek 12. prosince v 11 hodin. Mši svatou bude celebrovat vikář Jan Doležal. Honzovi na rozloučenou zahrají a zazpívají Václav a Jan  Neckářové. Na toto rozloučení je pozvána i široká veřejnost .

Soňa Sádlová