Přihlášení

V neděli jsme se naposled rozloučili s významným píseckým sochařem Jiřím Prachařem

30. 8. 2021 | Prácheňské muzeum | Diskuze (0) | Kultura

Odešel na věčnost významný sochař Jiří Prachař. Každý Písečan, a to i ten, který se o výtvarné umění nezajímá, jeho sochy zná. Byly rozesety po celém Písku, od Lesního hřbitova až po Teplárnu. Některé z nich však byly po roce 1989 odstraněny a již nelze dopátrat, jaký byl jejich další osud. Bohužel i ty šťastnější, které doposud zůstávají na místech svého původního osazení, podléhají zubu času a mnohdy se jim nedostává péče, kterou by si zasloužily.

První Prachařova realizace v píseckém veřejném prostoru byla pískovcová socha a kovová plastika z roku 1966, obé určené pro prostor prodejny smíšeného zboží v ulici Julia Fučíka, tedy v dnešní Rašínově ulici. Pískovcová socha s názvem Váhy znázorňovala stylizovaný ženský akt vytvořený z masivního kusu kamene. Vyvážené těžiště a rozložení stranových hmot umožnilo sochaři minimalizovat styčnou plochu a docílit tak zdání lehkosti, jakoby socha plula na vlnách jezera s kvetoucími lekníny. Socha byla postupně ničena vandaly a nakonec bylo přistoupeno k jejímu úplnému odstranění. Zato kovová plastika, zobrazující stylizovaný květ leknínu, se dodnes nachází na místě svého původního určení. Kov už je však natolik zkorodovaný, že vyvolá spíše opačné asociace, něž je zdání třpytu slunečních paprsků na vodní hladině a něžný květ leknínu.

Nejvýraznějším, doposud zachovaným dílem v píseckém veřejném prostoru, je kašna Rýžování zlata na řece Otavě z roku 1976. Kompozice je vepsaná do pomyslné krychle. Přes nevhodné novodobé terénní úpravy a celkovou zchátralost zaujme socha svojí vnitřní monumentalitou i dnes, 45 let od svého osazení na plácek před obchodní dům Racek.

Naopak práce s kovem umožňovala Jiřímu Prachařovi vytvářet subtilnější konstrukce a složitější kompozice či důmyslně využívat možnost zpracování materiálu do vysokého lesku. Z prací v kovu zbyly v Písku čtyři, a to výše zmiňovaná plastika Lekníny, dále socha s názvem Teplo, umístěna v blízkosti písecké Teplárny, a Ryby ze sídliště Jih. Bohužel i toto sousoší bylo poškozeno. Někdo se pokusil jednu z ryb, vytvořenou z leštěného hliníku, odcizit, což se mu však nepodařilo. V současné době je ryba uložena ve skladu Městských služeb a snad bude vůle vrátit jí zpět. Jiří Prachař pracoval též se dřevem. V Písku se částečně dochovala jedna jeho dřevěná skulptura s názvem Slovanství mít. Jedná se o reliéf umístěný na stěně průchodu u Družby a i toto dílo z roku 1981 nutně vyžaduje péči, vedoucí k jeho záchraně a zachování.

Ač se většinou jedná o sochy vytvořené před více jak čtyřiceti lety, nenaučili jsme se je vnímat jako kulturní dědictví. Mám pocit, že to bohužel vypovídá hodně o naší vlastní době ve stylu ,,po nás potopa“. Pozornost je upírána na exponovaná místa jako jsou Kamenný most či centrum města, a periferie, kam turista nezabloudí, už ze ,,zorného pole“ vypadávají. V době, kdy se zakončila životní cesta tohoto významného píseckého sochaře, je dobré připomenout si jeho působení a celoživotní dílo, kterým se do Písku výrazně vepsal.  Z původních čtrnácti realizací bychom v současné době nalezli po městě jedenáct, pět soch je navíc zachovaných pouze částečně.

Mojí oblíbenou Prachařovou sochou, kterou znám bohužel pouze z fotografií, je kovová plastika Dialog, která byla umístěna ve vnitrobloku dnešní Základní školy E. Beneše. A právě o dialogu by měl byt i náš vztah k veřejnému prostoru, ve kterém žijeme. Neprocházejme se zrakem upřeným do země, ale podívejme se, co tu pro nás nechaly předešlé generace. Co jim zanecháme my?

 

 

Martina Měřičková

Mapa

 

1+2 1966 Váhy – pískovec, odstraněno + 1966 Reliéf Lekníny – tepaný měděný plech

 

3. 1969 Dialog – tepaný a svařovaný plech, odstraněno

 

4. 1976 Kašna Rýžování zlata na řece Otavě – travertin, před OD Racek, částečně dochováno

 

5. 1977 Kašna pro MŠ – Kačenky – pískovec

 

6. 1978 fontána Ryby – leštěný hliník, částečně dochováno

 

7 + 8. 1979 Reliéf pro pietní obřadní síň, Lesní hřbitov + 1979 Kamenná socha Květ – Lesní hřbitov

 

9. 1981 Reliéfní plastika Slovanství – dřevo, částečně dochováno

 

10. 1985 Teplo – nerez plech

 

11. 1985 Pěsti a plameny – symbol před KSČ

 

12. 1989 Existence a proměny života – pískovec, před kinem Portyč, odstraněno

 

13. 1994 Návrh a realizace hrobu malíře V.Rožánka, Lesní hřbitov

 

14. Pomník obětem nacismu

 

 

Dokumenty k článku

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.