Písecký svět

Naleznete ji po celé republice, ale i v zahraničí (Slovensko, Itálie, Německo, Rakousko, Lisabon…). Celkově funguje přes 5 let. Začalo to přestřihnutím zámku na staré nepoužívané vitrínce v Krumlově, byla nedělní půlnoc 9. 5. 2010.

V Písku tomu brzy bude tři roky, co Jakub Hardt s Arturem Margotem a Alessandrou Svatek zavěsili nenápadnou vitrínku na zeď domu v Komenského ulici 87/16. Psal se 30. květen 2012, byla středa, mírně deštivý předposlední májový den. V ten den vystavoval Karel Nebes. Tradice se udržela, vernisáže jsou téměř každou středu ve 21:00. (Připravují se nové webové stránky, proto je zatím lepší sledovat facebook).

Od první se konalo v Písku přes 130 vernisáží. Bylo vypito mnoho litrů vína, piva a snězeno nespočet soletek, chipsů či chlebíčků, vykouřeno mnoho cigaret i něčeho ostřejšího. Některá vernisáž se povede víc, některá je slabší, ale tak to už chodí i v běžném životě. Někdy jste dole, někdy nahoře. Kdybych měl jmenovat ty slavnější a známější umělce, tak by to byl Roman Týc, MgA. Barbora Blahutová, Kateřina Bolechová a další. Svoji první výstavu si v Ukradené galerii odbyla i řada místních tvůrců.

Ukradená galerie není pouze o obrazech, jak by název mohl evokovat. V poslední době časté večery autorského předčítání, promítání studentských filmů či vyloženě dramatické performance jsou důkazem toho, že ukradená galerie se snaží návštěvníky strhnout do světa multižánrové kultury a ukázat směry, ve kterých se dá umělecky angažovat. Vytrhnout z běžného denního stereotypu.

Jedním z cílů ukradené galerie je setkávání lidí z celého světa a poznávání kultury z různých koutů naší zeměkoule. UKG navštívili autoři z dalekého Taiwanu či ze Sibiře, z prosluněné Itálie i z Izraele. Nechyběli ani zástupci Slovenské republiky či Francie. Tím, že je vitrína součástí veřejného prostoru, je snahou do veřejného prostoru přispět nejen uměním. Příkladem mohou být historické pohledy na město nebo podpora Movemberu, Fokusu Písek, podpora výstavby školy v Keni. Jinak tomu nebude ani při nadcházející vernisáži s číslem 135, kdy se budou dražit věci zapomenuté v Halabala café  a výtěžek podpoří domov pro ztracená zvířatka Sirius v Záhoří u Písku.

Třetí narozeniny budou velmi speciální. Proběhne vernisáž a performance Ivana van Chrastena k jeho knize „Na počátku bylo Bahno“. Ivan patří k jinému etniku. Ne, že by odněkud přišel. Vyšel z chrastí české kotliny, ale kravaťácko-buranské většinové etnikum zglajchšaltované dlouholetým etnickým pročisťováním mu asi přišlo dost nudné, a tak si vytvořil vlastní identitu, kulturu a náboženství. Má i vlastní slavnostní oblečení, trochu připomíná buddhistické mnišské, ale hlavně má trnové písmo, protože trny většinou zdobí nějaké to chrastí (recenze Kurt Gebauer).

Závěrem mi dovolte poděkovat Vám všem, kteří na vernisáže zavítáte či vystavíte. Veliký dík patří také Robinu Mikušiakovi, bez jehož podpory (a shovívavosti) by tento projekt v Písku nikdy nevznikl. Děkuji také celému týmu Halabalacafé, bez nichž by ukradená Galerie Písek nebyla tím, čím je. Otevřeným a tolerantním prostorem pro setkávání, diskutování, poznávání a kulturu. Díky moc!

Ještě jednou díky a jste srdečně zváni.

Vojta Blažek

www.ukradenagalerie.cz

www.facebook.com/ukradenagalerie.pisek

Fotogalerie k článku