Písecký svět

Parta členů Divadla Pod čarou a jejich přátel, kteří se podílejí na organizaci festivalu ochotnických divadel Stříbrný vítr, přicházejí po šesti letech s novou divadelní hrou nazvanou Písecký orloj aneb po starých píseckých schodech. Podčárnická parta zároveň děkuje skvělé spolupráci Prácheňskému muzeu v Písku. Premiéry nového kusu budou hned dvě: 23 listopadu od 19 hodin a 24. listopadu od 18 hodin ve velkém sále Divadla Pod čarou. Předprodej vstupenek je možný pouze v Podčáře.  Sešli jsme se po jedné ze zkoušek v divadle se členy souboru a režisérem Jaromírem Hruškou, abychom nakoukli za závoj připravované hry.

S předchozím kusem O 14 dní dříve aneb svoboda nadvakrát jste se vztahovali ke 100. výročí, k historické události, kterou se stalo vyhlášení československé republiky dne 14. října 1918 v Písku. Tedy o dva týdny dříve, než se tak skutečně stalo 28. října 1918. Tehdy představení vzbudilo docela poprask. Jak na tuto hru vzpomínáte?
Roman Čada: S nápadem původně přišel Míra Pokorný, ředitel Podčáry, a shodou okolností v té době o této události psal emeritní ředitel Prácheňského muzea Jirka Prášek knihu a tu dal Františku Zborníkovi, nestorovi ochotnického divadelnictví, k dispozici. Ten si knihu prostudoval, a tak se v divadelní hře objevují skutečné a pravdivé informace.

Tehdy jste hru zkoušeli právě s tehdejším principálem Podčáry Mírou Pokorným a právě s totuo ikonickou osobností amatérského divadla Františkem Zborníkem. A sbírali jste jedno ocenění za druhým na regionálních přehlídkách ochotníků až jste se dostali dokonce na celostátní přehlídku Jiráskův Hronov. Jak jste si ty divadelnické festivaly užívali?
Roman Čada: Měli jsme radost z dobře odvedené práce.
Tomáš Franců: Byla to samozřejmě velká pocta a byli jsme za to rádi, i když jsme to vůbec nečekali. Nejsme soubor, který nazkouší každý rok novou hru. Byla to navíc naše prvotina a nečekali jsme, že se do Hronova vůbec dostaneme. To nás samozřejmě nakoplo i do budoucna, a řekli jsme si, že bychom rádi nazkoušeli další novou hru.

O 14 dní dříve aneb Svoboda nadvakrát měla dvě premiéry 13. a 14. října. Nová hra Písecký orloj aneb po starých píseckých schodech bude mít nyní také dvě premiéry: 23. a 24. listopadu, tedy po více než 6 letech. Co se v tom mezičase dělo s vaší divadelní partou?
Roman Čada: Pořád jsme něco dělali a scházeli se. Každý rok připravujeme třeba novou pohádku na Mikulášskou nadílku. Jezdili jsme se také dívat na našeho kolegu Tomáše franců, který hraje Ježíše v Pašijových hrách. A ty se v Hořicích na Šumavě hrají už přes 200 let stále stejně a dokonce má o ni zájem UNESCO.

Můžete nový divadelní kus Písecký orloj lehce nastínit? Jakého tématu se dotýkáte nyní?
Jaromír Hruška: Rád. Tím, že jsme se snažili nějak navázat na práci Františka Zborníka a Divadla Pod čarou, tak jsme si říkali, že by bylo hezké, abychom se udrželi v historickém duchu a posunuli se o kousek blíž v minulosti. Napadlo nás, že bychom využili v základu významné osobnosti města Písku, kterých tu je na poměrně malé město opravdu požehnaně. Tím myslím i celosvětových osobností. Z toho jsme se snažili vyjít a zahrnout do hry i určité události a delší časový úsek. Hra se odehrává od konce první světové války, vzniku republiky, až do nacistické okupace před druhou světovou válkou.

Jaké postavy ve hře najdeme?
Jaromír Hruška: Máme tam pana profesora Adolfa Heyduka, profesora Augusta Sedláčka, přeneseně pana profesora Otakara Ševčíka a spousta dalších figur, které jsou pro nás důležité a podstatné: Františka Křižíka, Fráňu Šrámka také přeneseně, a pak spousta dalších postav řekněme fiktivních, ale takových, které v té době mohly být a žít v Písku a být součástí tehdejší komunity. Je tam manželka pana profesora Heyduka, paní Reinerová a další. Nebudeme dopředu moc prozrazovat.

Kdo další se na této hře podílí, kromě Podčárníků?
Tomáš Franců: Jádro souboru tvoří herci ze hry O 14 dní dříve aneb svoboda nadvakrát a kamarádi, kteří se podílejí na produkci festivalu Stříbrný vítr. Pracuje se nám spolu dobře, a tak jsme se rozhodli se pustit do nové hry. Okolnosti jejího vzniku jsou také zajímavé, to by mohl prozradit Jaromír.
Jaromír Hruška: Díky badatelské práci emeritního ředitele Jiřího Práška se podařilo najít film, který je prvním filmem, který byl natočený v Písku velkými hereckými hvězdami českého filmu. Kromě dvou, kteří všichni notoricky znáte …

Myslíte filmy Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr?
Jaromír Hruška: Ano, a my jsme se pokusili udělat jakousi divadelní rekonstrukci toho nalezeného filmu. To byla základní myšlenka vzniku nové inscenace.

Přepokládám, že to bude spíš komediální žánr?
Jaromír Hruška: Je to převážně komediální žánr, protože si myslíme, že to lidi dnes potřebují. Přes komedii se dají sdělit i důležité a závažné věci. Tento žánr jako prostředník je na to ideální.

Ve hře se objeví i písecké reálie a skutečná místa ve městě. Do jakých míst se ve hře přeneseme?
Jaromír Hruška: Určitě se tam přeneseme do píseckých uliček, do hospody U Reinerů, přeneseně na Plechandu, ale trochu to tutláme. S panem doktorem Práškem jsme si ta místa prošli a ukázal mi je, což bylo velmi důležité pro vytvoření základního půdorysu celé věci.

Vy jste Jaromíre známý píseckému publiku díky festivalu Stříbrný vítr, který se pořádá v Divadle Pod čarou pravidelně na konci ledna, jako porotce. Nyní jste v roli režiséra. Jak se vám spolupracuje s Podčárníky, jak se režírují Podčárníci?
Jaromír Hruška: Když se sejdou tak dobře:) Dělám si legraci. Samozřejmě je to časově náročné, musíme si sladit diáře. Dopředu jsem ale věděl, když jsem do Divadla Pod čarou jezdil na festival, a co bylo pro mě tou pozvánkou, byla hlavně podčárnická parta. Věděl jsem, že tu jsou lidi, kteří na sebe slyší, mají se rádi a chtějí spolu dělat něco smysluplného. A tím něco předat. To bylo to nejdůležitější. A musím říct, a doufám, že to tak ocení a ohodnotí i diváci, že herecky mohou hodně překvapit. V herecké práci jsme se někam posunuli a sladit se do jednotnějšího hereckého projevu. Mám pocit, že se nám to podařilo. Teď už jedeme do finiše, tak už to jen něčím nepokazit a zamakat na tom, aby vznikla věc, kterou bude mít Písek a nejen Písek zkrátka rád a budou na novou hru lidé rádi chodit.

Text: Zbyněk Konvička

Foto v Památníku Adolfa Heyduka v Tyršově ulici v Písku: Milan Bubeníček

Sledujte aktuality a dění kolem podčárnické party zde: Písecký orloj aneb Po starých píseckých schodech na FACEBOOKU

První část rozhovoru najdete také v tištěném Píseckém světě, v listopadovém vydání, které vychází 21. 11. 2024.

Pokračování přepsaného rozhovoru s dalšími členy souboru Podčáry přineseme později na webu Píseckého světa. 

V audioverzi si jej můžete celý poslechnout už nyní zde:

TAM-TAM SPECIAL #13: Divadelní soubor DPČ – Písecký orloj aneb po starých píseckých schodech

Fotogalerie k článku