Písecký svět

V pátek 21.1. se v Divadelní kavárně uskutečnil koncert Romana Dragouna, skladatele, zpěváka a muzikanta, kterého doprovodil další známý písečan, tedy trumpetista Míra Barabáš, jeho častý spoluhráč, doplňující éterickým zvukem svého zlatavého plechu čtveřici pěvcových kláves. Večer, rozdělený do dvou setů, Roman věnoval dvěma zesnulým hudebníkům, a to Jirkovi Burianovi (duo Saze - jasná informace pro ty, kdo vzpomenou pecky jako Václava mám nejradši, Fanča je kus či Žalm šťavnatky panenské) a J. A. Pacákovi (malíř, hudebně Olympic aj., zde asi netřeba blíže specifikovat jeho osobu).

Krom repertoáru ze sólových alb (na kontě má tituly Stín mý krve, Slunci Blíž, Otlučená srdce) zaznělo i něco skladeb, psaných Romanem pro rockové legendy Progres 2 nebo Futurum, jejichž byl a stále i je členem, ke konci dvojici na pódiu doplnil od skladby Stopy houslista Jan Lis. Dragounova pocitově barevná hudba s prvky art rocku, jazzu, klasiky, rockového šansonu nebo latino, se v jeho podání dokonale pojila s texty, pocházejícími především z pera Milana Prince a Romanova otce Františka Romana Dragouna.

Divadelní kavárna v prostoru Divadla Fráni Šrámka má od ledna nového provozovatele, kterým je muzikant a majitel obchodu s hudebními nástroji Pavel Malina. Spokojenému publiku tak byla představena ukázka pestrosti budoucí koncepce dramaturgie Divadelky, tedy směrem s jazzu, blues, folku a dalším komornějším, leč živelným i přemýšlivým stylům.

Druhý večer v Podčáře navodil návštěvníkům atmosféru zejména let 60., ale i o desetiletí starších, a až o dvě čerstvějších, a to vystoupením George & Beatovens, dříve spjatých zejména s Petrem Novákem, jehož spousta písniček tvořila zásadní část programu, ale stejně tak došlo na skladby od Flamenga i Matadors, tedy kapel, kde zpěváci Karel Kahovec a Viktor Sodoma působili - kakaduovskou éru F.R. Čecha bych raději nekomentoval. Samotného z nebeských výšin naslouchajícího Petra připomínala sedící figurína se skutečným odlitkem jeho tváře. Kapelníka baskytaristu Karla Nováka (shoda jmen s Petrem, není to příbuzný - jelikož je to můj dávný spoluhráč ze 70. let, mohu to garantovat) vydatně podporoval zkušený bubeník, velký pohodář a známý bluesman Petr Eichler (s nímž jsem měl to potěšení zahrát si relativně velmi nedávno), kytary střídal dlouholetý člen G&B, kytarista (a též stavitel kytar) Stanislav Staněk.

I když každý večer byl určen zcela odlišnému publiku, obé si zajisté přišlo na své a ve vrcholící plesové sezóně to byla myslím ta správná volba programu večera.

celá galerie zde: www.transfernet1.wz.cz/rock.htm