Přednáška v PM: Sochař Zdeněk Dvořák – zapomenutý abstrakcionista
Prácheňské muzeum v Písku zve na přednášku PhDr. Hany Rousové, která se uskuteční ve čtvrtek 21.listopadu v 16 hodin v přednáškovém sále muzea. Přednáší PhDr. Hana Rousová. Dosavadní znalost Dvořákova díla byla limitována několika málo zachovanými abstraktními reliéfy z majetku Národní galerie v Praze a Muzeu v Novém Bydžově a kresbami z majetku Muzea hl. města Prahy.
Dílo Zdeňka Dvořáka bylo letos připomenuto výstavou v letohrádku Hvězda v Praze 6.6. – 15.9.2013. Kurátorkou výstavy a autorkou monografie sochaře je historička umění PhDr. Hana Rousová.
V Památníku národního písemnictví v Literárním archivu se dr. Rousové podařilo nalézt dosud neznámou rozsáhlou písemnou pozůstalost sochaře Zdeňka Dvořáka. Kromě biografických a dalších autorských archiválií obsahuje téměř kompletní, Dvořákem pořízenou a popsanou, kvalitní fotografickou dokumentaci dnes mnohdy nezachovaných děl, a také konvolut devíti mimořádně zajímavých kresebných podkladů k nerealizovaným abstraktním reliéfům a řadu skic. Tento nález umožňuje celostní náhled na Dvořákovu tvorbu a stejně tak její odpovědné vyhodnocení jako výtvarného výkonu, který svým zaměřením a invencí nemá v české abstrakci první poloviny 20.století, kromě Františka Kupky, obdobu. Pokud bychom měli charakterizovat širší okruhy, k nimž ji lze přiřadit, potom by to pro její poloabstraktní fázi druhé poloviny 20,let byly Gutfreundovy plastiky založené na prolínání konkávních a konvexních ploch, a v souvislosti s čistě abstraktními reliéfy třicátých let, zejména jejich první poloviny, bychom mohli uvažovat o reliéfech Hanse Arpa ze stejné doby.
Dvořákovo dílo bylo zcela osobité, navíc se umělci z finančních důvodů nikdy nepodařilo vyjet do zahraničí, aby se mohl osobně seznámit s tvorbou hlavních protagonistů evropské avantgardy.
Dvořák byl nejen vynikající umělec, ale i osobnost s příkladným občanským postojem.
Po německé okupaci Československa se začátkem roku 1942 – i když nebyl členem žádné politické strany – zapojil do protinacistického odboje jako aspirant na členství v ilegálním Národním revolučním výboru inteligence, který se chystal založit Vladislav Vančura spolu s Bedřichem Václavkem. Ze známých osobností v tomto okruhu také působil např. mladý historik umění Pavel Kropáček, malíř Jiří Jelínek anebo literární kritik Václav Černý. Ještě dříve, než k založení Výboru došlo, byli jeho hlavní aktéři zatčeni. Stalo se tak na udání Jaroslava Mirka-Klecana, jehož pověřil Julius Fučík koordinací intelektuálních aktivit s komunistickým odbojem. Zatčen byl i Dvořák spolu se svou manželkou, která jako Židovka byla v potencionálním ohrožení již dříve, Václavkem a dalšími, a to při jedné z konspiračních schůzek v jeho bytě, poté vězněn na Pankráci a nakonec, opět spolu s Václavkem a Kropáčkem, v necelých 46 letech zavražděn v Osvětimi.