Písecký svět

Prácheňské muzeum v Písku / Expozice Písecký venkov, od 1. 12. 2021

Orchestrion, ve skříni schovaný mechanický hrací stroj, hledali návštěvníci po celý tento rok v Prácheňském muzeu v Písku marně. Loni v prosinci si ho totiž vyžádal majitel nazpět. Muzeum utichlo, dozněly skočné tóny linoucí se každou hodinu téměř až na Velké náměstí.

 Od 1. prosince se ale písecké muzeum rozezní znovu. Jeho pracovníkům se totiž povedlo získat do dlouhodobé zápůjčky orchestrion, který více než půl století stával v pošumavských Malenicích, tedy nedaleko Zlešic, odkud pocházel ten původní. Navíc stejně jako u nástroje předchozího byl i tento před více než sto lety zakoupen v Písku u prodejce hudebních nástrojů Jana Humla. Na čelní straně se tak skví veliký do dřeva vyrytý nápis „Jan Huml v Písku“. Nový nástroj má i stejného výrobce (firma Dienst z Lipska) a i podobně zajímavou historii. Jeho majitelem totiž býval věhlasný režisér osobitého vzhledu Zdeněk Podskalský. Autor nesmrtelného filmového muzikálu Noc na Karlštejně a řady dalších filmových i divadelních hitů, znamenitý bavič a vypravěč a partner neméně slavné herečky Jiřiny Jiráskové býval i vášnivým sběratel různých mechanických hraček a strojků. Největším předmětem v jeho sbírce býval právě skříňový orchestrion.

 Díky mimořádné vstřícnosti Zdeňka Podskalského ml., rovněž divadelního režiséra a současného majitele nástroje, se muzeu povedlo vyjednat jeho dlouhodobou zápůjčku s vidinou možného budoucího odkoupení. „Nástroj je nyní konzervován, částečně opraven, naladěn a celkově v takové kondici, ve které se nenacházel již několik desítek let. Sám pan Podskalský nám potvrdil, že ho nikdy neslyšel hrát takhle čistě,“ potvrzuje kurátor muzea Jan Kouba. Od středy 1. prosince je v expozici Písecký venkov v 19. století připraven orchestrion vyhrávat zájemcům každou hodinu, a to vždy v půl. Zajímavostí je, že ze dvanácti písní, které umí nástroj zahrát, dokázali pracovníci muzea rozpoznat pouze tři, ostatní skladby čekají na určení od návštěvníků. V prosinci však hudební produkci zahájí největší „šlágr“ který hřebíčkové válce nabízí, a sice slavný Radeckého pochod od Johanna Strausse staršího. Ještě zhruba před sto lety bývaly orchestriony snad v každém druhém českém pohostinství, v současné době je písecký nástroj v celých jižních Čechách osamocen.