Nová výstava v galerii Prácheňského muzea dá prostor malbě
Galerie Prácheňského muzea v Písku od 26. 8. – 20. 9. 2020 představí obrazy malířů Milana Novotného a Josefa Záruby. Přestože malířský rukopis obou autorů je naprosto odlišný, jejich díla naopak v určitých námětových oblastech pozoruhodně souzní. Oba autoři citlivě reagují na aktuální dění a reflektují současné probíhající jevy. Vernisáž výstavy se uskuteční na nádvoří muzea v úterý 25. srpna v 17.hodin.
Milan Novotný (1955), se narodil v Ledči nad Sázavou, dětství prožil v Táboře a Soběslavi. Nyní žije na Moravě. Vystudoval technický obor vysoké vojenské školy, ale již během studií si uvědomil svůj omyl a ihned po absolutoriu požádal o uvolnění z armády. Byl degradován a následky svého rozhodnutí pocítil rovněž v občanském životě. Živil se deset let dělnickou profesí a posléze jako technik tranzitního plynovodu. Po roce 1989 je rehabilitován a dostává se do blízkosti světa umění, které ho odjakživa přitahovalo a jako galerista se nadále věnuje obchodu s uměním a výstavní činnosti.
Již za svého pobytu v Táboře jej malíř Karel Valter přivedl k malbě. Objevil v něm samorostlý výtvarný talent a Milan Novotný po prvních počátcích své tvorby ovlivněné Karlem Valterem, se brzy vydal svým osobitým směrem a to k figurální tvorbě, a tím též k existenciální problematice.
Ve svých malířských dílech těží z autentických zážitků, je zřejmé, že má svůj vlastní svět a že má také co říci na aktuální jevy života. Ale vychází rovněž z podnětů moderního písemnictví, nebo se inspiruje mytologií.
Naznačeným obsahovým záměrům a malířské touze po účinné výpovědi slouží sklon k nadsázce, jenž je zřejmý jak ve skladbě a v tvarových pojetích jeho obrazů, tak i v jejich barevnosti. Vzal na sebe podobu malířské exprese a primitivizující tvarové deformace. Barevný rejstřík není příliš rozsáhlý, barevnosti někdy odpovídá výrazně zjednodušená kresba, která konturuje objem, jindy naopak jakoby se představa prodírala mlžnou clonou vzpomínky.
Obrazy Milana Novotného vznikají v ústranní, bez vědomých vazeb s programem hlavních trendů současného umění. Jsou tedy výpovědí veskrze soukromou. Nicméně navzdory tomu jsou zároveň dokladem, že z dobových souvislostí se nelze vymanit. S malbou Milana Novotného je třeba počítat jako s jednou z alternativ nové figurace. Spojuje ho s ní pocit jedincova odcizení i posedlost dobrat se malířského výrazu, jímž by postihl lidskou situaci v současném světě.
Milan Novotný vystavuje od roku 2007 a má za sebou řadu samostatných výstav: Praha – Divadlo Bez zábradlí, Tábor – Galerie U radnice, Humpolec – Galerie městského muzea, Mariánské Lázně – Městské divadlo, Boskovice – Galerie Otakara Kubina, Prostějov – galerie městského muzea, Praha – Galerie Nová síň, Městská galerie muzea ve Vodňanech – společně s Josefem Zárubou.
PhDr. Jiří Hlušička, emeritní ředitel Moravské galerie Brno
Josef Záruba je soběslavským rodákem (odkud se z mládí oba tvůrci dobře znají), vystudoval Střední průmyslovou školu strojní v Českých Budějovicích a až do roku 1989 pracoval jako projektant v podniku LADA Soběslav. Po změně režimu se vydal na samostatnou dráhu, prodával úspěšně obrazy (převážně komerčního charakteru) a absolvoval 6 semestrů výtvarných dílen pro studenty a dospělé, které pořádala Národní galerie v Praze, pod vedením významných současných umělců, např. Lukáše Rittsteina, Zdeňka Hůly nebo Antonína Střížka a dalších.
Sám říká: “Malovat mne tam nenaučili, ale myslet ano. Už samotné prostředí velkých prosklených ateliérů vám dává možnost o věci přemýšlet jinak, než když tvoříte někde v koutě obývacího pokoje“. Tam také poznal kolektivní hodnocení a diskusi nad vytvořenými pracemi. Pro existenční zajištění rodiny otevřel dva obchody s dárkovým zbožím a započal se intenzivně věnovat autorské tvorbě. Od roku 2006 vystavuje a do současnosti má za sebou více jak 40 výstav.
V případě Josefa Záruby se seznamujeme s poctivostí klasického malířského provedení olejomalbou. Josef Záruba je především sběratelem zážitků z běžného života, které se snaží svým způsobem přenést na malířské plátno. Josef Záruba nevytváří svoje obrazy nahodile, ale pracuje v určitých myšlenkových cyklech. Obrazy jsou malovány velmi realisticky, téměř až hyperrealistická technika pomáhá autorovi ve výrazu figur určovat myšlenku celého děje. V jeho obrazech nacházíme humorné parafráze na díla starých mistrů, zrovna tak jako reflexi k současnému dění, a právě v tomto, se potkává svojí tvorbou s Milanem Novotným. Apel na aktuální společenskou atmosféru je oběma autorům v jejich tvorbě vlastní.
Úvodní slovo pronese Irena Mašíková Konštantová a hudební doprpvod slavnostního zahájení Paul Batto / kytara a zpěv, Ondřej Kříž / klávesy
Irena Mašíková Konštantová
Dokumenty k článku
- Josef Záruba - Spasiltel (JPG, 444.4 kB)
- Milan Novotný - Poslední cigareta (JPG, 431.3 kB)
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!