Písecký svět

Tímto úvodem začal v roce 2016 – říjnovém čísle tištěného Píseckého světa seriál o kapelách a muzikantech z Písku a Písecka. Leč v případě prvního publikovaného článku o skupině Nohama nad zemí se aktuální situace změnila a tato parta již není po 18 letech vystupování aktivní. Nicméně se zapsala do hudební historie města Písku, a tak naše povídání o punku s jejím frontmanem Romanem "Pařezem" Pořízkou jako ohlédnutí za činností kapely začínáme i tento seriál také na internetových stránkách Píseckého světa.

Historie skupiny Nohama nad zemí (NNZ) se začala psát v roce 1998. Za dosavadní 18-ti letou éru se v kapele vystřídalo celkem devět lidí, z nichž byla i jedna dívka. Nynější sestavu tvoří Roman „Pařez“ Pořízka (zpěv, kytara), Petr „Šípek“ Šíp (zpěv, kytara), Honza Roleník (baskytara) a Aleš „Huťák“ Hutař (bicí). Klasické rockové složení dříve doplňovaly také housle nebo příčná flétna. Počáteční stylové hledání se přes koketování s punkem vykrystalizovalo na současný punk-hardcore s temně emotivními či depresivně laděnými texty.

Sami členové NNZ tvrdí, že se stylově stále vyvíjí. „Jiná doba – jiná inspirace,“ říká zpěvák Pařez. Zpočátku poslouchali hlavně punk, chodili na koncerty E!E a podobných kapel, aby ho nasáli i do své tvorby. „Člověk ale nemůže celý život dělat dokola jedno a to samé,“ říká Pařez a dodává, že s vývojem hudby se samozřejmě vyvíjí i muzikanti. NNZ se svým vyjádřením posunuli od punku až téměř k hard-core, tvrdší a temnější punkové poloze.

Doposud NNZ natočili tři alba či demoalba: Vzhůru nohama (2000), Bez záruky (2004) a Rajská zahrada (2009). Sami se snaží jít s dobou a uznávají, že dřívější nosiče hudby včetně CD, jsou dnes nahrazovány MP3 formáty na různých internetových serverech. Proto i nové nahrávky rovnou „sypou“ na své profily na bandzone, soundcloud nebo youtube. Cesta písní k lidem je tak přímá a rychlejší. „Dnes je na netu všechno. To, co bylo dřív jen na kazetách a CD, nebo i to, co se prodávalo jen na koncertech. Člověk se dostane tím pádem i k nové muzice,“ uvažuje Pařez. Dříve se podle něj dostávali lidé k rozmanité hudbě spíše jen z doslechu, každý region měl své zavedené kapely a o dalších skupinách, třeba i z vedlejšího města, byla menší šance se dozvědět. Přiznává, že NNZ baví víc dělat muziku samotnou než vlastní sebeprezentaci na netu, což v dnešní době de facto považuje za vlastní menší hendikep.

Nohama nad zemí často vystupují na domácí scéně Divadla Pod čarou. Z dalších klubů jezdí rádi do strakonické Křemelky nebo českobudějovické Fabriky. Jejich rádius koncertů zabírá především jižní Čechy, tu a tam podniknou „výpad“ i do dalších krajů. Rádi hrají i na letních festivalech. Mohli jsme je vidět několikrát na benefici v Ražicích Rockem proti rakovině, Bernfestu nebo Přeštěnici. Sami si chválí účinkování na festivalu Kačeři u Březnice, kvůli jeho výborné organizaci a propagaci. Ve svých textech se u NNZ často objevují témata deprese, nefungujících vztahů či temných zákoutí lidské duše. „Každý píše texty o tom, co zrovna řeší, co ho tíží, nebo o emocích, které prožívá. Je to trochu tak, že se tím asi i tak trochu vykecáváme. Někdo zpívá o tom, že svítí sluníčko, rozdává pozitivní náladu a tím pádem zpívá pro veselejší lidi. No a my spíš hrajeme pro ty smutnější,“ směje se Pařez

Byť NNZ bývají často řazeni k punkovým kapelám, tak z mnoha důvodů z této škatulky přepadávají do jiných a často tvrdších rockových stylů. Podle Pařeza je dnes hnutí či styl punk přežitý, prázdný a mrtvý. „Některé kapely používají punk jako omluvu toho, že neumí hrát,“ tvrdí Pařez. „Punk je móda a póza v jednom. Obsah se ztratil možná už v samotném začátku toho stylu, jen my jsme to neviděli, když jsme začínali. Pro NNZ je punk spíše uzavřenou kapitolou, i když přiznávají, že určité prvky se v jejich hudbě dají vystopovat, stejně jako to, že je ideově dříve ovlivňoval. A jaké mají Nohama nad zemí cíle? „Stále dělat to, co nás baví a naplňuje“, uzavírá Pařez.

Bandzone: Nohama nad zemí

další díly seriálu: 

2. Inspiro