Písecký svět

Otázky a připomínky k předloženému
strategickému plánu Sladovny Písek o.p.s. ze srpna 2009

Vypracoval: Ing.arch. Martin Zborník V Písku 10.11.2009

Připomínky:

• Předložený materiál nelze považovat za strategický dokument rozvoje organizace zejména z následujících vážných nedostatků:
  • Dokument neobsahuje žádnou koncepci (jak výstavní, tak ideovou) budování, směrování a definování dosaženého cíle celé instituce
  • Dokument neřeší, jak bude realizovat následující činnosti, nutné ke smysluplnému fungování a zavedení instituce: výstavní činnost, badatelskou činnost, publikační činnost, sbírková činnost, lektorsko-osvětová činnost
  • Dokument vůbec nenaplňuje ani nenastiňuje způsob realizování obecně prospěšných služeb definovaných v základních dokumentech tzn. Statutu a zřizovací listině
  • V dokumentu nejsou žádné nástiny představ dlouhodobého financování provozních nákladů + rozpracování variant napojení na jiné zdroje např. kraj, fondy EU apod. (nutná analýza přínosů a rizik variant)
  • Jsou zde naprosto chybné předpoklady ve swot analýze, které nejsou podložené žádnou odbornou studií
• Strategický plán Sladovny Písek o.p.s byl vypracován až na základě mého podnětu podaného v kulturní komisi 16.6.2009. Do té doby instituce pod novým vedením (od 19.3.2007) neměla zpracovaný žádný zásadní dokument (krom koncepce předložené a realizované pi. Fenclovou, která se ale v současnosti realizuje jen v dílčích částech a to velice nesystematicky). Toto je hrubé pochybení všech orgánů sladovny tzn. správní rady, dosazeného ředitele a dozorčí rady, kteří mají smysluplně směrovat a řídit činnost a budované městem zřízené instituce.
• Strategický plán je nezdařeným kompilátem předchozích, zpracovaných dokumentů koncepce bývalé ředitelky Fenclové a libreta Ing.arch. Boučka. Žádným podstatným způsobem je nedoplňuje, ani nereaguje na aktuální vývoj celého projektu za dobu 3 let od jejich vzniku.
• Je dlouhodobě neudržitelné financování provozu o.p.s.Sladovny Písek založené na výhradním napojení na rozpočet města v současnosti (údaje z roku 2008, v roce 2009 je to obdobné) náklady celkem 10 057 000 Kč - z toho z městského rozpočtu bylo uhrazeno 8 357 000,- na mandátní smlouvu + 432 200 Kč z grantů, tzn. celkem 8 789 200 Kč/rok 2008, tzn. 87,4% všech provozních nákladů mimo investice v roce 2008 - 24 988 000,-, které byly plně hrazené z městského rozpočtu.
• Dokument se zaměřuje na „plán investic do objektu“ - o.p.s. není ani vlastníkem budovy Sladovny, ani investorem rekonstrukcí. Vlastníkem a správcem je město Písek. O.p.s. je zde pouze nájemcem za velmi výhodných podmínek. Její činnost v plánování investičních akcí města do objektu se má omezit pouze na podávání návrhů, které budou v souladu s jasně definovanými cíli, jež chtějí svojí činností naplňovat. Nemůže se nejdříve „stavět“ a teprve potom ideově naplňovat. Rozhodně ale plán investic do budovy nepatří do strategického plánu o.p.s.
• Činnost Sladovny je velice špatně propagována, což vede k provinčnosti celého projektu. V odborných kruzích si instituce za dobu své činnosti nedokázala vybudovat žádné pevné místo, a to především z důvodu absence jednoznačné výstavní koncepce, budování sbírkového fondu a badatelské a osvětové činnosti v rámci předmětu ilustrace. Její zaměření na regionální působení a pořádání nesouvisejících akcí s předmětem jejich činnosti jí zavírá cestu k nadregionálním přesahům. Mezinárodní koncepční spolupráce na poli ilustrace prakticky neexistuje.
• Stálé expozice jsou převážně postaveny na reprodukcích děl, což značně snižuje jejich hodnotu. Realizované expozice a výstavy nevykazují v současnosti tolik potřebnou míru nesčetněkrát inzerované interaktivity.
• Ve vedení organizace je naprostý nedostatek odborně způsobilých osob s příslušným vzděláním a zkušenostmi, nutnými pro řádné vedení a chod instituce.

Stanovisko Akad.arch. Jindřicha Goetze - předsedy správní rady Spadovna Písek o.p.s. k předchozím připomínkám:

Hovoříte cituji
Instituce neměla krom koncepce předložené ( komu?) a realizované p. Fenclovou, žádný dokument natož strategický plán (co to je, snad jen slovní formulace). Nebyl p. Fenclovou vypracován, byl by totiž projednáván správní radou (viz, zápisy).
Od počátku byl velmi jednoznačně vypracován dramaturgický plán stálých expozic ( Dr. Kříž, Dr. Stehlíková a Ing. arch. L. Bouček a Ing. arch. J.Bouček, rodina R. Pilaře ) včetně náplně jednotlivých částí stálých expozic.
Po zahájení plného provozu (24.6.2009), a do té doby zkušebního provozu, nebylo možné a rozumné připravovat další plán činnosti. Na tuto skutečnost nemá a nemůže mít vliv vaše výzva k tomuto zahájení vypracování cesty k naplňování poslání sladovny. Toto je dáno notářským zápisem jimž byla o.p.s. založena (oddíl IV. „Druh obecně prospěšných služeb poskytovaných společností, doplňková činnost).
• Co je posláním společnosti je dáno zakládajícími dokumenty. Není a nebude to badatelská činnost v pravém slovy smyslu.
Ve své podstatě zmiňujete neobsažnost žádné koncepce. Přečtěte si laskavě tyto řečnické formulace, které uvádíte. Jsou to pouze slova. Práce a činnost jsou zcela něco jiného. Za realizacemi činnosti sladovny v minulosti (viz. zprávy na jiném místě), i budoucími stojí práce a čas, né psaní rádoby odborných formulací. Dokumenty, které zmiňujete (investice), musí jednoznačně uvažovat o dokončení stavebních úprav objektu. Jejich příprava probíhá ve spolupráci s vlastníkem objektu.
• Nyní k otázce p. H. Fenclové:
Při zahájení konkurzu a výběrového řízení se z přihlášených zájemců jevila jako snad nejzpůsobilejší. V průběhu činnosti projevovali se průběžně některé nedostatky, které jsme (správní rada), nějakým způsobem akceptovali z důvodu budování a zahájení činnosti o.p.s. Výsledek se však nedostavoval. Činnost rádoby výstavní (viz, příloha) a hlavně důležitost dokončovacích prací směřujících ke kolaudaci a převzetí objektu vedla správní radu k řešení o odvolání p. H. Fenclové. V té době rovněž nebyly v příslušné míře ani připraveny smlouvy s autory, nebo držiteli autorských práv zastoupených ve stálých expozicích. Docházelo ke zpoždění eventuelně i nezájmu těchto osob jednat s p. H.Fenclovou. Mé stanovisko proto bylo odvolat p. H. Fenclovou pro ztrátu důvěry a nezvládnutí funkce, a to jednoznačně. Na základě těchto skutečností doporučil ( proti mé vůli), JUDr. L. Průša jako člen správní rady a bývalý starosta města Písku cestu smírného řešení. Zde vidíte, že se má vše formulovat jednoznačně. Vše ostatní je pak důsledek takto ovlivněného rozhodnutí.
Za zcela absurdní považuji, že k soudním řízením nebyl jsem jako předseda správní rady předvolán. Asi proto, že mé stanovisko k výkonům H. Fenclové bylo jednoznačné.
Často, a na to mám právo (jako vy máte právo na posuzování činnosti sladovny), se ptám, proč existuje skupina nebo osoby hájící p. H. Fenclovou?
Považuji ji za zcela nezpůsobilou pro toto funkci.
Dále pak obhajobu jejího odvolání JUDr. L. Průšou.
Tímto krátkým konstatováním končím svůj osobní komentář a dále se odmítám k různým diskuzím vracet. Stejně Vás o ničem nepřesvědčím a ani — nehodlám.

V Písku 8.2.2010
Akad.arch. Jindřich Goetz

Otázky Ing.arch. Martina Zborníka a odpovědi Arch. Goetz předsedy správní rady z 9.2.2010

• Jaký je dlouhodobý plán (výhled na 10 let) výstavní, badatelské, publikační, sbírková, a lektorsko-osvětová činnost?
1. Postupně představit všech 58 ilustrátorů uvedených v tzv. „obřích knihách“ jejich autorskou výstavou. K tomuto účelu bude sloužit „Malá galerie“. Při příležitosti těchto Výstav, pokud se bude jednat o žijící autory, pořádat besedy s jednotlivými autory, pokud to bude možno i workshopy, kde lektorem bude ilustrátor.
2. Vydat publikaci „ Příběh české dětské ilustrované knihy 1900 — 2000“, autor PhDr. Blanka Stehlíková (autorka scénáře stálé expozice „Po stopách ilustrace“). Tato kniha bude obsahovat okolo sta českých ilustrátorů dětské knihy. Textová část knihy je před dokončením a autorka zpracovává obrazový materiál.
2. Výstavní plán je vždy zpracováván v ročním dramaturgickém plánu. V současné době je rozpracován tento plán na roky 2011 —2012.
3. V současné době sladovna vlastní dvě kolekce dětských ilustrací „Zlatá stuha“ z let 2007 a 2008.Tato prestižní soutěž je každoročně vyhlašována pro české ilustrátory dětských knih. Tento trend bude pokračovat i v dalších létech. V současnosti tato kolekce obsahuje na 300 ilustrací předních českých ilustrátorů dětských knih. Dále vlastní sladovna fotovýstavu Jana Vávry zaměřenou na prostory sladovny před zahájením její rekonstrukce. Nákup dalších děl ilustrátorů je závislý na finančních možnostech sladovny.

• Jaká je představa o nosných konceptech naplnění prostor, které má Sladovna dlouhodobě realizovat? Má se jednat o specializovanou instituci v oblasti ilustrace – původní idea Centra ilustrace a dalších oblastí, např. animace, nebo jde spíše o multifunkční kulturní prostor pro jakékoliv kulturní akce? NENÍ ZODPOVĚZENO
1.Nosným konceptem v oblasti dětské ilustrace jsou již uvedené autorské výstavy ilustrátorů dětských knih. Je zpracován projekt Ing. Arch. V. Boučkem a Ing. Arch. J. Boučkem na další dvě stálé expozice: „Expozice animovaného filmu“ a tvůrčí dílnu „Jak se dělá film“. Tyto by měly být umístěny ve druhém poschodí ( Vysoké trámy) a v dalším (doposud neopraveném prostoru) rovněž ve druhém poschodí sladovny. Realizace těchto stálých expozic je závislá jednak na finančních prostředcích a na pokračování oprav dosud nerekonstruovaných prostor sladovny.
2. V prostorách sladovny se pochopitelně pořádají i další kulturní akce ( výstavy, koncerty, besedy, literární klub, dětská divadelní představení, workshopy, kurzy a dílny zaměřené na dětské i dospělé zájemce o různé druhy tvorby, atd.) Tím, že v podstatě ve všech pěti sálech neustále probíhají výstavy, je prostor pro další činnost značně omezen hlavně z prostorových důvodů.
3. Pokud prostorové a časové možnosti umožňují, jsou sály poskytovány za úplatu i k pořádání dalších akcí ( semináře, školení, zasedání zastupitelstva města Písek,konference atd.)

• S jakými odbornými garanty spolupracuje Sladovna na tvorbě strategického plánu? Jaké zdroje informací, průzkumy, analýzy a podklady využila pro jeho zpracování
1. Sladovna Písek o.p.s. do poloviny roku 2010 vypracuje novou verzi strategického plánu. Při jeho zpracování bude spolupracovat s mediální agenturou APPLE PIE na základě touto agenturou zpracovaného marketingového manuálu : „ Kulturní prostor Sladovna — analytická a strategická část „. Součástí tohoto plánu budou i výsledky průzkumu, který sladovna provedla mezi návštěvníky v roce 2008 - 9 se zaměřením na náplň sladovny, náměty návštěvníků, chybějící žánry a služby atd. Dále při jeho sestavování bude spolupracovat s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu.

• Jaká jsou realizovaná opatření na zajištění financování provozních nákladů z jiných než městských prostředků?
Tato opatření ji možnost realizovat jednak podáváním grantů na různých úrovních na jednotlivé akce (výstavy), nebo na jejich cykly, cykly workshopů a prací v dílnách, koncerty a další akce. V takto získaných prostředcích jsou částečně zahrnuty i provozní náklady. Další možností jsou dary od sponzorů určené na jmenovité akce, nebo smlouvy např. na reklamu ze kterých je možno částečně pokrývat i provozní náklady. Pochopitelně že jak v minulých létech tak i roce 2010 sladovna těchto možností využívala a bude využívat.

• Uvažuje město Písek o napojení Sladovny na krajský rozpočet stejně jako je např. Muzeum?
Sladovna Písek o.p.s. je zařízením města Písek. Prácheňské muzeum je institucí, kterou zpravuje a provozuje Jihočeský kraj. Neumíme si představit převod z majetku města do majetku Jihočeského kraje. Tato představa je naprosto nereálná.

• O jaké neinvestiční projekty žádala nebo bude žádat Sladovna o.p.s na zajištění provozních nákladů na dlouhodobou udržitelnost její činnosti?
Správní radě nejsou takovéto neinvestiční projekty na zajištění provozních nákladů známy.

• Jaké má Sladovna o.p.s příjmy od sponzorů? Jedná s někým o významné dlouhodobé finanční podpoře své činnosti?
Sponzoři: rok 2008 87 000,-Kč rok 2009 105 000,-Kč
Sladovna pochopitelně jedná významnými subjekty o dlouhodobé finanční podpoře pro svoji činnost. Pochopitelně jména těchto firem jsme ochotni zveřejnit až po dokončení těchto jednání a nikoliv v jejich průběhu. V současné ekonomické situaci jsou tato jednání dosti složitá.

• Čeho se konkrétně týká, kdy bude realizován a o jakou částku se případně jedná u Arch. Goetzem zmiňovaného, právě vyjednávaného, grant u MK ČR?
V tomto případě se jedná o možnost získání grantů z několika možných zdrojů na úpravu jedné části dosud nezrekonstruovaných prostor pro možné umístění stálé expozice filmového režiséra Františka Vláčila. Tato výstava byla v roce 2008 pod názvem : „František Vláčil - ZAPASY“ realizována v Císařské konírně Pražského hradu.

• Jaký poměr činnosti chce směřovat Sladovna pro místní činnost a pro nadregionální směřování – produkt cestovního ruchu, věhlasná instituce věnující se systematicky problematice ilustrace v ČR, Evropě popřípadě v celosvětovém měřítku apod.?
Myslíme si, že veškerá činnost by měla být zaměřena jak na místní, tak i na nadregionální úroveň. Systematická práce na problematice ilustrace pro děti je pochopitelně jedním z nosných úkolů sladovny (tato problematika je popsána výše). Jsou připravovány tzv. „balíčky“ pro cestovní kanceláře, infocentra, veletrhy cestovního ruchu a další instituce zabývající se cestovním ruchem. Byl vytištěn nový průvodce v češtině, němčině a angličtině. Bylo dokončeno DVD o činnosti sladovny, spolupracujeme při přípravě výstavního plánu s Národní galerií, ve spolupráci s Anifestem v s japonským partnerem připravujeme na rok 2010 výstavu ke 100. výročí narození Karla Zemana, která vznikne v Japonsku, ve spolupráci s Rakouskem připravujeme na rok 2011 výstavu o animovaném filmu v Rakousku, na Itersalonu spolupracujeme s autory ze 7 zemí Evropy ( rok 2009), velmi dobrá je spolupráce s umělci ze Slovenska, Ceská televize zaslala sladovně smlouvu o nákupu filmu, který realizovala sladovna o Zdeňku Mézlovi pro své vysílání na CT 2, připravujeme výstavu francouzského fotografa, který svoji tvorbu zaměřuje na Hollywood, atd.

• Proč Sladovna chce vybudovat další divadelní prostor, pro který v Písku již není potenciál využití? Kapacity ve městě nejsou již v současnosti plně využívány.
Sladovna Písek o.p.s. nechce sama o sobě budovat další divadelní prostor. Vámi uváděný prostor se nalézá v části sklepa. Nejedná se o jednosměrně zaměřený prostor pro divadlo, ale jedná se o multifunkční sál s technickým zázemím a vybavením ve kterém by bylo možno provozovat nejen divadelní představení ale i všechny další druhy umění (tanec, hudba, filmová představení atd.). Tento prostor je takto vyprojektován. Pochopitelně v případě že dojde k realizaci oprav dalších částí sladovny, je možno projekt této části budovy přepracovat a využít jej k jiným účelům. Jednalo by se v tomto případě o změně projektu.

• Proč o.p.s. Sladovna Písek dělá v části shodnou činnost jako Centrum kultury o.p.s. za prostředky města přidělené na mandátní smlouvy a granty?
Pokud jste myslel koncerty a divadelní představení pro děti, jedná se o velmi malé procento náplně činnosti sladovny. Jsme přesvědčeni o tom, že tato činnost se zaměřením na děti do sladovny patří. Pokud se jedná o koncerty, jejich převážná část se uskutečňuje v letních měsících na nádvoří sladovny u fontány popřípadě hudební vystoupení v rámci vernisáží jednotlivých výstav včetně některých koncertů (např. v rámci Intersalonu — koncert kvarteta, výstavy Sumná města — koncert Jiřího Dědečka atd.), nebo divadelních představení ( např. při výstavě Vítězslavy Klimtové atd.).

• Považuje Sladovna za správné, že může žádat do grantového programu města Písek na zdvojené financování své činnost z městských prostředků?
Pokud je daná možnost Sladovně Písek o.p.s. ucházet se o granty grantového programu města Písek bude se sladovna o možnost těchto grantů ucházet. V případě, že zastupitelstvo města Písek tuto možnost zruší nebo omezí bude sladovna toto rozhodnutí respektovat.

• Do jaké míry respektuje vedení sladovny původní záměry města s tímto objektem? Kde a proč se realizují změny oproti původním záměrům z let 2002?
Nevíme, jaké původní záměry z roku 2002 máte na mysli. Pokud se jedná o původní úvahy a náměty p. Mgr. Jitky Kotrbové tyto byly upraveny a redukovány projektem zpracovaným na objednávku města panem architektem V. Boučkem a architektem J. Boučkem. Oba splnili zadání města a tak vznikly projekty na stálé expozice,, Po stopách ilustrace“ (autor scénáře paní PhDr. Blanka Stehlíková), „Radek Pilař“ ( autor scénáře Dr. Kříž), interiérové vybavení „Malé galerie“. „Expozice animovaného filmu“ a „Jak se dělá film“ (jsou v současnosti pouze ve fázi hotové projektová dokumentace). Oproti této uvedené dokumentaci k žádným změnám při realizaci nedochází.

• Jaké jsou předpokládané provozní náklady na provoz objektu po uvedení celé budovy do provozu?
Provozní náklady na provoz po opravách zbývajících částí sladovny a jejich uvedení do provozu se dá pouze odhadovat na základě provozních nákladů na stávající provozované prostory. Tyto odhady jsou závislé na aktuálních cenách energií v konkrétním období. Velmi hrubý odhad v současné době by se pohyboval cca okolo 15— 17 milionů ročně

• Na základě prohraného soudního sporu o neoprávněné výpovědi bývalé ředitelky Heleny Fenclové se Sladovna o.p.s.dohodla na finančním odškodnění. V jaké výši bude, z jakých prostředků je bude o.p.s. hradit a kdo ponese odpovědnost za toto chybné rozhodnutí? NENÍ ZODPOVĚZENO

• Jaká je koncepce tvorby a naplňování sbírkového fondu uměleckých děl v o.p.s.?
Se zřízením klasického sbírkového fondu, jaký je např. a galeriích nebo muzeích se ve sladovně nepočítá. Sladovna bude vytvářet kolekci ilustrací pro děti a to jak prostřednictvím již zmíněné „Zlaté stuhy“, trak i jednání s jednotlivými ilustrátory, kteří budou ve sladovně vystavovat o možnosti darů nebo výkupu jednotlivých děl z vystavovaných kolekcí. Byl položen základ příruční knihovny ilustrovaných dětských knih, který bude doplňován s hlavním důrazem na ilustrátory, kteří jsou součástí stálých expozic.

• Proč Sladovna neplní své zákonné povinnosti o zveřejňování povinných informací o své činnosti? PŘEDÁNY S TÍMTO MATERIÁLEM AŽ NA MÉ PO NĚKOLIKÁTÉ OPAKOVANÉ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI, ZPRÁVY NEBYLY DOSTUPNÉ ANI U ZŘIZOVATELE MĚSTA PÍSEK, VE SLADOVNĚ, ANI U REJSTŘÍKOVÉM SOUDŮ
Viz zápisy z jednání správní rady.

• Kolik bude potřebovat Sladovna zaměstnanců po roce 2011, kdy končí závazek z europrojektu na 19 pracovních míst? Jaké to bude vyžadovat náklady?
Po ukončení udržitelnosti projektu EU se jako možnost úspory jeví nákup a instalace kamerového systému střežení jednotlivých výstavních sálů. Mohlo by tímto dojít k úspoře cca 4 — 5 zaměstnanců (služeb v expozicích). Toto opatření by ovšem vyvolalo investice do nákupu kamerového systému, jeho instalace a vyškolení obsluhy monitorového velína. Tímto způsobem ovšem ani v budoucnu nebude možno monitorovat stálé expozice ani výstavy, kde jsou vystavena díla značných finančních hodnot. Investice by si vyžádala náklady cca 150 000,-Kč, úspora by mohla dosáhnout 300 — 400 000,-Kč
 

Zapojte se i vy do této debaty. Co si myslíte o projetu Sladovny, jeho současném a budoucím směřování?

Související články:

SLADOVNA - Promarněná příležitost

Bývalá ředitelka Helena Fenclová vítězně uzavřela vleklý spor se Sladovnou Písek o.p.s

Sladovno, Sladovno, je to s tebou na... houby

Dokumenty k článku

• Strategický plán rozvoje Sladovny Písek o.p.s srpen 2009 (DOC, 53 kB)