Písecký svět

Neformální setkání s příjemnou a přátelskou atmosférou připravily Společnost pro česko-německou spolupráci z Písku a Deggendorfer Förderverein für Kunst aund Kreativität z bavorského Deggendorfu. S nápadem uspořádat mezinárodní workshop přišli Vladimír Teringl, předseda TeriFota Sokola Písek a fotograf Rudolf Weber z Deggendorfu. Fotografům pózovalo osm mladých pohledných děvčat, čtyři studentky z Písku a čtyři z Deggendorfu. „V Kestřanech jsme dělali skupinové fotografie dívek v bílých šatech v prostředí středověkých tvrzí, aby vynikl kontrast mezi mládím, krásou a exteriéry památky. A o něco podobného se budeme snažit i na zámku v Dražíči, který je přeci jen už z velké části opravený,“ uvedl před zahájením druhého dne workshopu Jan Neubaeur, předseda Společnosti pro česko-německou spolupráci, který byl spolupořadatelem a účastníkem workshopu zároveň.

„Mně se to hrozně líbí, i když jsem tu jako náhradnice, ale nevadí mi to. Neberu to jako práci, ale jako zábavu. A každá holka chce mít tyhle šaty i mimo svatbu,“ vyznala se před focením studentka Zdravotně-sociální fakulty v Českých Budějovicích Lenka Lidová z Písku. Svůj pohled přidal i písecký fotograf Jaromír Hladký mladší: „Workshop se mi moc líbí už proto, že je tady dost modelek, vyvedlo se i počasí a je tady milá atmosféra. Pro mě není cíl ta nejkrásnější fotka na světě, ale ta cesta. Naučíme se tu pracovat hlavně se světlem i povětrnostními podmínkami a od zkušených fotografů tady dostaneme cenné rady.“

Na workshopu vznikly organizované skupiny, které vedli Vladimír Teringl a Rudolf Weber, ale spontánně se tvořily i neformální party, které se inspirovaly okamžitými nápady a zákoutími. „Z trochu rozpačitého začátku dostalo setkání ty správné grády,“ pochvaloval si průběh setkání Jan Neubauer. Výtvarníci malovali zase historické objekty uhlem. Jejich workshop, kterého se zúčastnili především členové Prácheňské umělecké besedy pod vedením Andreje Rádyho, lektorsky vedl písecký malíř Dalibor Říhánek.  

Workshop podpořily grantem město Písek a také Česko-německý fond budoucnosti. „Tato akce patří totiž do kategorie setkávání občanů partnerských měst a je to velmi žádaná forma pro lidi s podobnými koníčky, kteří si mezi sebou mohou vyměňovat zkušenosti a navazovat nová přátelství,“ uvedla Magdalena Myslivcová, místopředsedkyně Společnosti pro česko-německou spolupráci z Písku.

„Spolupráce s českými partnery se mi moc líbí. Do Písku jezdím i mimo společné akce už asi pět let. Už loňská akce se povedla, ale letos jsme ji mohli ještě vylepšit, aby se malíři a fotografové cítili dobře,“ uvedl Rudolf Weber, fotograf a spolupořadatel z Deggendorfu. „Obě dvě stavby, které využíváme, kestřanské tvrze a zámek Dražíč, jsou výborné. Za jedinečné místo považuji tvrze v Kestřanech, jakožto pevnost ve stavu v jakém podobné památky už v Německu nenajdeme,“ podotkl Rudolf Weber. „Podobné workshopy mi přinášejí především inspiraci. Sám udělám na podobném setkání jen pár dobrých fotek, ale kdybych pracoval sám, nafotím toho mnohem víc. Dělám to především pro to, aby se vytvořila příležitost pro více autorů, aby se něco nového dozvěděli a zároveň poznali české památky,“ dodal Rudolf Weber.   

Zámek mládí Dražíč

Během workshopu na zámku v Dražíči provázel zájemce po zákoutích malebné památky správce zámeckého areálu Zdeněk Škvára, který při té příležitosti podával i výborné calvados vyrobené z jablek zámeckého sadu. „Původně renesanční tvrz z doby po roce 1600 byla v první třetině 18. století barokně přestavěna a rozšířena, na západní straně pak ještě doplněna o kapli sv. Mikuláše,“ uvedl Zdeněk Škvára. „Dlouhá léta po druhé světové válce fungoval objekt jako zázemí obce, sídlily tady národní výbor a zemědělské družstvo,“ vzpomínal správce památky.  

Polorozpadlý zámek koupil v roce 1998 Leopold Graf Deym, jehož rodina má kořeny ze Stříteže u Milevska. Ten památku začal postupně opravovat v roce 2001. Objekt se musel zbavit vlhkosti, prováděly se drenáže, sanovaly se omítky a vyměňovaly podlahy. Opravit se musely všechny stropy, vyměnit trámy a položit novou střechu. V místnostech se musely položit nové podlahy. Nyní zbývá renovovat fasády na jižní straně zámku a na nejstarší části památky – na tvrzi. Téměř opravená památka je znovu pýchou obce a přispěla jistě i k tomu, že se obec Dražíč stala vloni jihočeskou vesnicí roku.  

Hlavní myšlenkou hraběte Deyma však je přivést do zámku mladé lidi z Čech a Německa. Každé léto tak na zámek přijíždí parta asi dvaceti lidí, většinou učňů různých oborů – malíři, truhláři apod., kteří pomáhají při obnově památky. „Tyto pobyty podporuje a přispívá na ně charita z Německa. Mladí, co sem jezdí, pocházejí často ze sociálně slabších rodin. Původním záměrem byl i výměnný pobyt našich studentů do Německa. Je s podivem, že mladí lidé z Německa mají o tyto pobyty větší zájem, než naši studenti,“ podivuje se Zdeněk Škvára.  

Obnovu památky hradí Leopold Graf Deym především z vlastních prostředků, v menší míře z grantových programů. Finančně mu pomáhá i německá charita. Doposud se na rekonstrukci zámku vynaložilo více než 5 milionů korun, jen obnova střechy si vyžádala 1,5 milionu korun.