JAROSLAV SVOBODA / AKTY AKVARELY
Prácheňské muzeum v Písku 29. 6. – 29. 7. 2018 / vernisáž 28. 6. v 17 hodin
Jaroslav SVOBODA, akademický malíř a úspěšný scénograf, je již dlouhou dobu zkušeným a vynalézavým výtvarným autorem celé řady uměleckých počinů.
V minulosti se výrazněji zabýval akvarelovou krajinomalbou, ze které postupně přešel k hledání smyslu tvorby ve velkoplošných malbách poetických abstraktních kompozic, jež jsou zcela zásadní myšlenkou jeho uměleckém projevu. Ač abstraktní umění není nositelem myšlenky, nýbrž spíše pocitu a momentální nálady, Jaroslav Svoboda sblížil tyto dvě neslučitelné veličiny do jedinečného nedílného celku.
V nemalé míře se zároveň věnuje tvorbě kreseb a grafik se zaměřením na akt.
Díky cílevědomému hledání osobitého výrazového prostředku se mu vedle techniky grafitové kresby povedlo nalézt zcela ojedinělý způsob ztvárnění v technice serigrafii.
Výslednicí jeho snah se stal čistě pozitivní výsledek – vytvoření jemné linky a křehkých valérů charakteristických pro kresbu štětcem.
Kresby a grafiky Jaroslava Svobody napovídají o autorově snaze vyjádřit bleskovou myšlenku – okamžitý radostný zážitek z poznání krásy ženské nahoty. Autor používá často energické – až gestické – tahy. Někdy je zobrazeno pouhé naznačení či hlavní obrys odhaleného těla.
Pozorovatel může také nalézt při snaze číst v jemných dívčích a ženských tvářích (často skrývaných nebo odvrácených) i náznaky znepokojení, potlačované rozpaky (a možná i nejistotu). Celkovému charakteru výpovědi jednotlivých prací i celku (cyklu) to jenom prospívá – nedochází tak k pádu do lascivnosti a povrchnosti.
Lidská – především ženská – nahota je ztvárňována různými formami. Při prohlížení až něžně pojatých aktů Jaroslava Svobody nás mohou napadnout i myšlenky nalézané v některých básních ze zásadního a respektovaného díla české poezie – "Splav", které napsal v roce 1916 Fráňa Šrámek. Básník pojímá intimitu krásy ženského těla i samotnou erotiku bez vulgarity a bulvárního klišé. Obdobná básnická díla najdeme i blíže naší současnosti, ale Šrámkovy vybrané a stále aktuální básně a akty Jaroslava Svobody (ač dobu jejich vzniku dělí téměř sto let) nyní, jak se můžeme lehce přesvědčit, spolu bez problému koexistují.
Dokazuje to, že téma ženského aktu má nadčasový charakter a pokud je vkusně zpracované (i s neskrývanými odvážnými detaily), tak se stává opravdovým uměleckým zážitkem – jako v případě tohoto autorského výběru.
Výstava Jaroslava Svobody bude v galerijních prostorách Prácheňského muzea v Písku otevřena slavnostní vernisáží ve čtvrtek 28. června od 17.00 hodin a potrvá do 29. července.
J. Kotalík