Historická část městské slavnosti bude věnována Marii Terezii a baroku
Miroslav Pokorný a Roman Čada z Divadla Pod čarou se opět vrací coby dramaturgové historické části městské slavnosti Dotkni se Písku a chtějí vrátit této akci jaksi „punc písecké slavnosti“. Tedy setkání, které bude vycházet z historických událostí spjatých s městem. Slavnosti města by podle jejich slov měly být nejen zábavnou akcí, ale událostí, která obyvatelům i návštěvníkům města poodhaluje částečně historii Písku a de facto i vzdělává. Přípravy historické části jsou v plném proudu, tak jsme oba aktéry požádali o rozhovor.
Mohli bychom se ponořit do historie a vzpomenout na prapůvod městské slavnosti v Písku?
M. Pokorný: Vznikly v roce 1743, ale u toho jsme fakt nebyli. Tradice se obnovila pak v roce 1993.
R. Čada: V roce 1993 bylo 750 let oslav města Písku. Oslavy se vztahovaly k první písemné zmínce o Písku od Václava I. z roku 1243. Pokud je mi známo, tak po této slavnosti seděl tehdejší starosta Tom Zajíček s přípravným štábem a přemýšleli o tom, že by se podobná akce mohla konat každý rok. V prvním ročníku této akce, což ještě nebyla městská slavnost, ale slavnost k výročí města, se do ní zapojilo spoustu organizací a subjektů (Prácheňské muzeum, sportovci, různé spolky, školy atd.). Impuls asi tehdy přišel od Jiřího Práška, ředitele Prácheňského muzea, aby se slavnosti konaly první neděli po 8. červnu ve třech dnech jako kdysi. U slavnosti k 750. výročí města nás tehdejší štáb oslovil až v závěru příprav. Ten, kdo v Písku něco dělal, něčím se zabýval, tak se na akci mohl prezentovat. A nás napadlo, když je to k výročí města posadit tam Václava I. na trůn a spojit to s určitou ceremonií. Tehdy to byla napůl prezentace spolků a organizací a napůl historično.
M. Pokorný: Další rok už nás jako Rivaly přímo oslovili a byli jsme hlavní pořadatelé historické části. Hlavním tématem byla historie a koncerty a další věci byly v rámci doprovodného programu. Velké náměstí bylo celé věnované historii, včetně dobových kapel.
R. Čada: Přišli jsme tenkrát s nápadem postupně představit všech pět králů, kteří vládli z píseckého hradu. Každý rok jednoho z nich: Václava I., Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. Pamětní desku mají tito králové na zdi parkánu pod hradem u řeky. Vždy jsme období toho panovníka nějak divadelně ztvárnili.
M. Pokorný: Pak byla kontinuita přerušena, protože někdo dostal „skvělý“ nápad udělat na slavnostech Mistrovství republiky mažoretek. My jsme se úplně zděsili. Náměstí bude plné mažoretek – co to je za městskou slavnost? Naštěstí jsme si řekli, že uděláme historično jinde. Tenkrát jsme sehnali dost peněz od sponzorů a připravili historickou hru Návrat Golema, kterou jsme hráli na zahradě kulturního domu. V ní účinkovalo více souborů – Studio dell´arte, Rivalové, skupina Řez dřevem a další kamarádi šermíři z Brna. S touto hrou jsme pak jezdili ještě dva roky po republice. Pak se různě střídali pořadatelé slavností.
R. Čada: Písečtí úředníci si mysleli, že agentura z Prahy nebo Brna bude lepší, než samotní Písečáci. My jsme vždy ale dbali na kvalitu účinkujících.
M. Pokorný: Nikdo ale nikdy neřekl a nestanovil nosné téma slavností. My jsme téma pěti králů splnili, ale zároveň de facto vyčerpali. Už tenkrát jsem byl zastáncem Marie Terezie, Roman spíše českých králů. Jeden rok jsme vymysleli téma k výročí Kamenného mostu, tak jsme napsali sedm příběhů z různých dob, posledním z nich byla například povodeň v roce 2002. Pak jsme napsali třeba téma na dobu Rudolfa II., nebo se věnovaly zobrazení tří lunet Mikoláše Alše, které zdobí hotel Otava. Nejčastěji se v novodobé historii ovšem opakovalo téma Marie Terezie.
Vyvrcholením slavností by měla být opět bohoslužba v neděli…
R. Čada: Byli jsme u toho, když se o tom mluvilo. Církev tuto slavnost pořádala v říjnu a nás napadlo, že bychom ji spojili s městskou slavností a byla by to takové důstojné vyvrcholení této akce s duchovním přesahem.
M. Pokorný: Bohoslužba je opravdu věnovaná Písku, aby Bůh ochraňoval město, aby tu nebyly povodně a podobně. Při prvním spojení městské slavnosti spojené s církevní vytiskl Jiří Hladký letáčky, které vysvětlovaly, proč se koná tato bohoslužba v rámci slavností. Všichni měli kostýmy a páni radní nesli nebesa nad madonou, což bývala kdysi velká čest. A pak už si to žilo vlastním životem a církev si tuto slávu organizuje sama. Děkanský kostel bývá plný a průvod má smysl.
Nikdy se však slavnost nesjednotila na jednom tématu, jako je to třeba v Českém Krumlově, kde mají renesanci nebo v Táboře, kde oslavují husity…
R. Čada: Samozřejmě. To je otázka pro co se rozhodnout. Městská slavnost je dle mého názoru o městě, událostech a lidech, kteří ve městě něco dělají a tvoří, ale neměl by to být hudební festival.
Kdo přišel s názvem Dotkni se Písku…?
M. Pokorný: S tím přišel tehdy Michal Jánský, který vymyslel s fotografem Honzou Vávrou logo. Jako označení slavností se název začal používat od roku 1994 a nám se to líbilo. Tehdy dobře fungoval i štáb slavností. Bylo by dobré, kdyby se před slavnostmi jednou měsíčně tento štáb scházel i do budoucna. Vymyslet program je to nejjednodušší, ale skloubit vše dohromady, aby fungovala návaznost, aby se to technicky zvládlo, je náročnější. Rádi bychom, aby měly slavnosti určitou tvář a historickou kontinuitu vždy se vztahem k Písku. A když je to městská slavnost by měla mít to gró v historii.
Součástí slavnosti bude letos i barokní průvod, do kterého se mohou zapojit i obyvatelé města a okolí…
R. Čada: Ano, zatím se přihlásilo asi 30 lidí do průvodu. Ještě bychom potřebovali několik chlapů. Je to však limitováno velikostí kostýmů. Pomáhá nám ale i řada kamarádů. Ještě jednou se sejdeme ve čtvrtek 8. června od 18 hodin v Divadle Pod čarou, kde si vše řekneme konkrétní instrukce. Případní další zájemci mohou ještě napsat na podcarou@podcarou.cz nebo na facebook klubu. Celkem se do historické části a do průvodu zapojí kolem stovky lidí. Zapojí se i komedianti, kteří budou na náměstí i pod hradem u řeky. Ve spolupráci se skauty chceme připravit i vodní bitvy na řece.
M. Pokorný: Je třeba říci, že letos byl poprvé navýšen rozpočet na slavnosti z 800 tisíc na 1,4 milionu korun. A my věříme, že to bude na slavnostech vidět. Těším se na velkou změnu, že bude namísto klasického ohňostroje – ohňostroj barokní. Těším se i na videomaping promítaný na radnici. Určitě se najdou i kritici, kteří by chtěli klasický ohňostroj, ale my si myslíme, že k historii se více hodí právě barokní.
Na co se v historickém programu mohou návštěvníci těšit?
R. Čada: Budou dva hlavní programy. V pátek bude o tom, že se Marie Terezie vrací z korunovace z Prahy přes Písek do Vídně a má se zastavit v Písku. V Písku se sice zastavila, ale měla tady i nocovat. Byl pro ni připraven program a vše další, ale rozhodla se pokračovat až do Budějovic. Takže v pátek to bude komponovaný program na počest korunovace Marie Terezie s tanečníky, hudebníky a kejklíři.
M. Pokorný: Novinkou bude kromě barokního průvodu také lampionový průvod po hlavním programu. Lidé si budou moci vyrábět své lampiony Na Parkánech, kde to bude organizovat Dům dětí a mládeže. U řeky je budou provázet i nasvícené pramice s bengálskými ohni. Průvod se vrátí zpět na náměstí a tam na něj bude čekat už barokní ohňostroj. V sobotu pak místní umělci sehrají divadlo pro Marii Terezii, kde vysvětlí důvod pořádání městské slavnosti.
Budou někde tvůrčí dílny pro děti?
M. Pokorný: Ty budou v Parkánech a budou se střídat s pohádkami pro děti.
R. Čada: Část náměstí u radnice bude věnovaná historii a druhá polovina bude věnována koncertům současné muziky i píseckým souborům, které se tam budou moci představit.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!