Písecký svět

Co pro váš kávový klub Vykulená sova a pro vás osobně znamená toto ocenění? 
Michal Barabáš: Ocenění pro nás znamená, že to, co děláme, má smysl, a že se nám po roce provozování kavárny podařilo dostat do povědomí písecké veřejnosti. Také je pro nás impulzem, že se nesmíme zastavit na místě, ale naopak přinášet další nápady a být inspirací i třeba pro naši konkurenci.

Co podle vás porotu soutěže nejvíce oslovilo, že se rozhodli dát ocenění právě vašemu podnikatelskému projektu Vykulená Sova?  

Kateřina Barabáš: Že by šálek dobré kávy? (úsměv) 

Máte za sebou rok činnosti, jak ho hodnotíte? Co se podařilo, co by se dalo zlepšit? 

Michal Barabáš: První rok podnikání byl velmi náročný. Stále je co dolaďovat, co zlepšovat, vlastně není jednoho dne, kdybychom odprostily myšlenky od kavárny. Nejvíce nás těší, že si lidé do našeho kávového klubu cestu našli, cítí se u nás hezky, odcházejí spokojeni a rádi se vracejí. Je pro nás důležité, aby i drobné změny a vylepšení byly vidět a neustále překvapovala naše zákazníky.

Jaké plány máte před sebou? Na jaké výstavy a další kulturní akce se mohou vaši návštěvníci těšit?

Kateřina Barabáš: V současné době mohou naši návštěvníci obdivovat obrazy a ilustrace k nové pohádkové knize O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj, jejíž autorkou je Barbara Issa Wagner. Koncem listopadu proběhne vernisáž k výstavě obrazů Valentina Horby, spojená se křtem autorova kalendáře, ke kterému jsou pozváni zajímavý hosté. Hudební podzim ve Vykulené Sově spestří blues-folkový koncert v podání Vojtěcha Urbánka a Tomáše Mourka. Necelý týden po této akci, konkrétně 12. listopadu, vystoupí u nás Roman Dragoun s Mírou Barabášem. Prosinec bude patřit jazzové formaci Luboše Soukupa a Balász Bágyi Kvartet (HU). Vánoční atmosféru naruší folk-punkové duo Vasilův Rubáš. Kulturní program a další akce jsou pravidelně zveřejňovány na našich webových stránkách www.vykulenasova.cz. 

Co pro Divadlo Pod čarou znamená toto ocenění? Je svého druhu první za 15-ti letou éru klubu, nebo byla i jiná?

Samozřejmě když někdo ocení naši práci, tak je to příjemné. A to že si vlastně neziskové organizace všimne hospodářská komora, je o to více potěšující, neboť já osobně jsem měl tuto instituci spojenou s velkým byznysem. Další ocenění jsme dostali vlastně hned po našem vzniku v roce 2001. Byla to anketa v Píseckých postřezích pod názvem Děd Vševěd a Sádrový trpaslík, což byl nejlepší a nejhorší kulturní počin roku. Tak Vševěda máme ve vitríně. Ještě jsme dostali cenu Štít Města Prachatic za autorskou hudbu v naší hře Já Francios Villon.

Co osobně považujete za úspěchy divadla z minulosti?

Asi to že existujeme. Kultura nemá zrovna na růžích ustláno, a když vidím, jak různé kluby vznikají a zase zanikají, mění majitele či zaměření, tak to, že jsme tu již 15 let, je fakt úspěch.

Co na projektu divadla podle vás porota ocenila především?

Myslím, že ocenila především nadšení a práci dobrovolníků. Podčára má vlastně jen 2 zaměstnance a dalších 20 členů spolku sem chodí zajišťovat chod divadla. A bez těchto nadšenců by to zkrátka nešlo. Velký dík celému týmu.

Jaké má Podčára plány do budoucna, na jaké pořady byste pozval návštěvníky?

Je stále co zlepšovat. Vybavení interiéru, světelná rampa, zvuk atd. Základem je ale dělat kulturu pro lidi jak nejlépe umíme. A to že k nám lidé chodí a cítí se tu dobře, je ten největší hnací motor a největší ocenění. Děkujeme.

V listopadu nás čekají mimo jiné třeba koncerty legendární slovenské kapely Slobodná Európa nebo neméně kultovní skupiny XIII. Století. V prosinci pak promítání dokumentu o našem kamarádovi, kytaristovi skupiny E!E a píseckém rodákovi Petru „Bakčovi“ Bakalerovi nebo koncert skupiny Mucha. Všechny aktuality naleznete na stránkách www.podcarou.cz.

Článek byl publikován v listopadovém čísle tištěného Píseckého světa. 

Fotogalerie k článku