Písecký svět

Jakou skladbu účastníků letos očekáváte?

Celkem 306 soutěžících ze 14 států, ze zahraničí nejvíce z Německa, Švédska, Rakouska, Holandska, Dánska a Francie. Letos máme podstatně víc soutěžících začátečníků, ale také tzv. Star, celkem 13 soutěžících v nejvyšší kategorii z Holandska, Dánska, Švédska, Itálie, Rakouska a České republiky. Je vidět, že si naše soutěž vybudovala jméno. Porota bude jako obvykle mezinárodní. Je to už sehraný tým. Je skvělé, že jsou schopni reagovat i na náhlé změny programu, rychle připravit neplánovaný workshop apod. Jsou velmi flexibilní a velmi akční, večer je na nich ale vidět, jak jsou unavení.

Připravili jste nějaké novinky a může se zúčastnit veřejnost?

Celá akce od pátečního rána až do neděle je otevřená pro širokou veřejnost. Chystáme podstatně víc workshopů než v minulých letech a budou určeny nejen registrovaným ale i veřejnosti. Přesný program zveřejníme před akcí na našich webových stránkách.

Soutěž pořádáte, ale současně i soutěžíte? Jak se to dá stihnout?

Špatně. Sám soutěžím jenom minimálně, jsem tam přece hlavně kvůli ostatním soutěžícím a kvůli akci. Moje vlastní soutěžení musí jít stranou, to se nedá nic dělat.

Vloni jste pořádali mistrovství světa v Liberci, jak proběhlo?

Akce byla úspěšná, ale bohužel nebylo všechno v pořádku ze strany hotelů. Federace rozhodla, že se letošní ročník uskuteční v Holandsku, o příštím roce budeme diskutovat. Přejeme si, aby se mistrovství vrátilo k nám, protože se z malého Česka postupně stává linedancová velmoc. Písek je díky tomu velice známý, všichni sledují, co se tady bude dít.

Nedávno jste zaznamenali velký úspěch v Rakousku. O co šlo?

Ano, zúčastnili jsme se kvalifikační soutěže pro mistrovství světa v Bad Vöslau. Všichni soutěžící z Písku vyhráli některou z cen. Poprvé jsme s sebou vzali i pět dětí a všichni si stoupli na bednu. Já jsem soutěžil v nejvyšší kategorii Star, pořád je to jenom koníček, ale už na poloprofesionální úrovni. Každý musí odtančit pět tanců. Tam jsem nejvíc zabodoval s pátým tancem kategorie Solo Medley, kde si každý soutěžící připraví vlastní show, příběh, choreografii a rekvizity. Většinou se to dává až nakonec soutěže jako špička ledovce. Za svůj úspěch musím poděkovat své lektorce z Holandska a taky Láďovi Beranovi, který mi pomohl připravit technickou část a choreografii. Chci taky poděkovat Báře Gabrišová, která mě nalíčila tak, že mě ani vlastní tanečníci nepoznali. A samozřejmě tanečníkům z TCS Louisiana, kteří mi na místě pomáhali. Vybral jsem si postavu střihorukého Edvarda a byl jsem první česká star, která se představila na mezinárodní soutěži.

Jak jsi to prožíval?

Nervózní jsem byl, to ani jinak nejde. Ale bylo to krásné, protože během vystoupení lidi reagovali tak hlasitým potleskem, že jsem ani neslyšel hudbu. Moc mě potěšilo, že mi i všichni porotci osobně poblahopřáli. Řekli mi, že v mém vystoupení je cit, smutek, radost, legrace, prostě všechno, co tam má být. Díky tomu postupuji na mistrovství světa, které se bude konat v lednu v Eindhovenu v Holandsku. Je to velmi časově i finančně náročné, ale člověk má smysl života, splněné sny. V příštím roce to chci trochu omezit, abych se mohl víc věnovat tanečníkům Louisiany.

V brzké době vás čekají velké oslavy?

V roce 2018 budeme slavit hned celou řadu kulatých výročí – 40 let od začátku country tancování v ČR, 30 let od vzniku první taneční country skupiny v Písku, prvních 10 let se soubor jmenoval Oklahoma, před dvaceti lety byl přejmenován na Louisianu, 10 let bude také slavit Line dance klub, 5 let oslaví Česká asociace Line Dance. Rozhodli jsme se oslavit vše 16. března 2019, kdy v Kulturním domě uspořádáme celodenní country bál. Setkají se tam stovky lidí, které skupinami prošly, pozveme známé hosty a lidi, kteří nás ovlivnili.

Pro všechny spřízněné duše připravujete velmi zajímavý dárek, můžeme prozradit?

Ano, rozhodli jsme se vydat vlastní knížku, která bude rekapitulovat 30 let naší existence. Už se scházíme, připravujeme a vymýšlíme. Oklahoma byla založena v roce 1988, já jsem přišel v roce 1994. V Louisianě jsme do dnes z původních členů zůstali jen já, moje mamka a Petr Moravec. Bude to vůbec první publikace na toto téma vydaná u nás.

Akce se koná za podpory Města Písek a ve spolupráci s Centrem kultury Písek.