Písecký svět

Sobota 12. 12. 2015 / 15 hodin / Přednáškový sál muzea

V měsíci říjnu vám Prácheňské muzeum v Písku představilo malíře a spisovatele Václava Vokolka tematickou výstavou Krajiny-slova-lesy. Nyní vás ve spolupráci s nakladatelstvím Mladá fronta zve na křest knihy Neznámé Čechy 7. Posvátná místa jihozápadních Čech. S Václavem Vokolkem se můžete setkat v sobotu 12. prosince od 15 hodin v přednáškovém sále Prácheňského muzea. Role kmotry se ujala redaktorka, publicistka a písecká rodačka Jana Klusáková. Po křtu nás autor zve na besedu, která se bude věnovat principům posvátnosti v české krajině. 

Jak již je z názvu knihy patrné – sedmý a také závěrečný díl cyklu Neznámé Čechy je věnován jihozápadu, ve kterém je silně zastoupen náš region. Autor, který ve všech svazcích objevoval jak samotná posvátná místa, tak jejich význam a skryté souvislosti, věnoval pozornost nejen městu Písku a jeho poutnímu kostelu, ale neopomíjí ani Hradiště u Písku, Velký Mehelník, Albrechtice nebo Myšenec. Samotné připomenutí těchto klíčových míst a způsob jakým jsou představeny, může inspirovat k dalším objevům, které by se na omezené množství stran již ani nevešly. Kniha s bohatou obrazovou dokumentací přímo vybízí i k návštěvě jednotlivých míst a upozorňuje na možný výlet či v tomto případě lépe poutní cestu. Zdá se totiž, že nejdůležitějším tématem Neznámých Čech je znovu připomenutí provázanosti mezi člověkem a místem, které obývá. Jakoby sama krajina a symboly do ní vsazené rezonovaly a byly ovlivňovány vnitřními myšlenkovými a emocionálními světy člověka. A stejně tak člověk zase naopak do jisté míry jedná a žije podle krajinných obrazů, které ho obklopují. Celý cyklus by mohl být chápán i jako rozhovor s vynikajících religionistou Mircea Eliadem a jeho dílem o posvátnosti. Tento přístup je Vokolkovi mnohem bližší, než okleštění pouze do tzv. katolické tradice, kam bývá mylně zařazován.  Ve světě kde ožívají keltské posvátné háje a symboly a jsme obeznámeni s pozůstatky kultur, které k duchovní podstatě člověka i krajiny vykazovaly mnohem větší úctu, může být počin svatého Vojtěcha – vykácení posvátných dubů – vnímán spíše jako nepochopení než hodný svatořečení.

Věra Matoušová, Prácheňské muzeum v Písku