Písecký svět

Výtvarník Miroslav Pacner /1938 /Janovice nad Úhlavou, se přírodním reliéfem zabývá již dlouhou řadu let. Od konce šedesátých let vytváří reliéfy otisků země. Drobné události, které se dějí na čtverečních metrech půdy, její propadání, vysychání, eroze….

Miroslav Pacner je svérázný výtvarník okouzlený hlínou. Přesněji pískem, zeminou, blátem a otisky v něm. Rád fixuje a pak odlévá náhodné „příběhy“, které na zemi udělá bosá noha či podrážka společně s pozůstatky konkrétní chvíle. Výsledkem je plastický obraz, v zemitých tónech, obohacený o nejrůznější další přírodní materiály, dřívka, trávy, listí apod., abstrakce podobající se surrealistickému dílu. Vytváří tzv. zemní artefakty.

Od sedmdesátých let vytváří také zahrady, parky, exteriéry veřejných budov, náměstí. Je to logické pokračování přírodních reliéfů ve velkém prostoru.

Při zpracování plánu zahrady myslí vždy na to, aby její majitelé, unaveni po celodenním shonu, si zde mohli odpočinout a načerpat tolik potřebnou novou energii.

Rád vytváří zahrady tak, aby v každém ročním období byly krásné. Jde mu o jakousi stálost, věčnost. V jeho zahradách bývají většinou stálezelené keře a dřeviny. Když napadne sníh, působí jakoby rozkvetly bílými květy.“ Harmonie, kterou v zahradách hledáme, je vlastně touha po splynutí života člověka s přírodou“, říká Miroslav Pacner.

Zahrady Miroslava Pacnera jsou výrazně inspirovány zahradami japonskými, ale výtvarník jim poskytl v kompozici mnohem větší volnost, použití tuzemskýxh rostlin a celkové přizpůsobení místním podmínkám. V jeho zahradách rovněž velkou úlohu hraje využití vody a největší dominantou jsou kameny a balvany.

„K naší přírodě se nehodí pokoušet se vytvářet kopie japonských zahrad, můžeme se však jimi inspirovat, poučit a potom pokorně vytvářet prostor pro klid a odpočinek, tolik potřebný v dnešním uspěchaném životě“.

Irena Mašíková, Prácheňské muzeum v Písku