25.3.11 Ivan Hajniš - legenda domácí rockové hudební scény - U Vavřiny
Underground a psychedelie s The Primitives Group na sklonku 60. let, blues v současnosti - to vše jsou polohy hudebníka, žijícího od roku 1969 po emigraci ve Švédsku. Ivan Hajniš zavítá krátce zakoncertovat z chladného severu na jih vlasti, exkluzivně poctí jako první Písek.
Hvězda prvních dvou ročníků Československého beatového festivalu Ivan Hajniš je zapsán do historie českého bigbítu jako frontman The Primitives Group, první udergroundové kapely v Evropě, jedné z nejúspěšnějších a nejoriginálnějších českých rockových kapel 60. let, uváděné jako první kapela na světě, která začala používat při koncertech doplňující efekty, jako ohně, peří, živé ptáky, ryby aj. Členové kapely se také malovali podle motivů hvězd z Kabaly.
Kromě „domovského“ Švédska, kde od roku 1969 žije ve městě Malmö, Ivan Hajniš koncertuje také v Dánsku a Německu. Od roku 1990 pravidelně nakrátko zajíždí i do rodné České republiky, kde ho nejčastěji můžete slyšet s kapelou The New Blues Band, pro tentokrát však ho doprovodí unikátní All Stars Band s příhodným názvem Southern Crazy Men - byť muzikanti jsou z rozličných seskupení, oproti Ivanovu současnému bydlišti jsou všichni hotoví jižané, a někteří navíc opravdu přímo Jihočeši.
Ivan Hajniš (zpěv, foukací harmonika, kytara) se protentokrát obklopil partou muzikantů, s nimiž se při svých návštěvách zde setkal jak v stálé spolupracující kapele, tak při rozličných jamech. Kapelu Southern Crazy Men tvoří vyhledávaný kytarista Jirka Milota (Highway 61, Taknatudu, Šavle meče, New Blues Band, Blues Waves), baskytary se chopí Martin Bergmann (Mike Ballard Band), u kláves zasedne další častý Hajnišův spoluhráč George Janouch (New Blues Band) a ryze jihočeskou sekci bude reprezentovat u kytary Petr Hejna (2 Generations, TransEuropean sExpress) a za bicími Dan Hubáček (Bratři Karamazovi, Tunell, Led Zeppelin Revival).
Zde je v MP3 poněkud méně obvyklá, mírně zábavná rozhlasová upoutávka www.petrhejna.cz/hajnis.mp3
jinak leccos, jak se bývalý experimentátor vyklidnil, napoví též záznam z televizního pořadu Blues ze Staré Pekárny http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1098613911-blues-ze-stare-pekarny-solo-pro/306292320060005-blues-ze-stare-pekarny/
Koncert v Písku U Vavřiny 25.3. začíná ve 20:00 hod, plakát (hezký český barevný) vidno tu: www.petrhejna.cz/hajnis.pdf
Diskuze k článku 
Magor,Hajniš hned brzo potom, škoda, že se tu nesešli a nevazpomínali na tu dobu ještě před Platikama! Underground v Písku is not death!
Pájovi(Páje) – na spolupráci s Magorem dokonce opravdu vzpomíná Ivan v televizním pořadu pod linkem v článku
NEW – k mání i k podpisu bude autobiografie EMIGRACE PRIMITIVA, v níž Hajniš vzpomíná na "báječná léta pod psa" v Československu 60. let i pozdější dobu v emigraci, k níž se uchýlil po sovětské okupaci. Kniha také přináší mnoho zážitků, které reflektují Hajnišovy četné návraty po Sametové revoluci. Ukázka zde:
…….Jednoho březnovýho dne roku 1969 jsem nasedl na náměstí Bratří Synků v Nuslích do tramvaje a s Eugenem Fialou jsme jeli na Hlavní nádraží. Měl jsem pas a vízum do Francie přes Rakousko, plánoval jsem, že vystoupím ve Vídni. Ostatní kluci z Primitivů mi slíbili, že za mnou přijedou a že začneme hrát v zahraničí. Eugen a náš rekvizitář a kamarád Jirka Kubík mi zamávali na cestu, když rychlík do Paříže opouštěl perón pražskýho Hlavního nádraží.
Přejezd hranic proběhl bez problémů, ale než jsme tu česko–rakouskou hranici přejeli, panovalo v našem kupé ticho a napjatá atmosféra. Nějaký křivý slovíčko o komunistech nebo o ruských silách u nás se nikdo z cestujících neodvážil ani zašeptat, natož vyslovit. Celní kontrola proběhla bez problémů a my všichni jsme si hluboce oddechli, když vlak opouštěl poslední stanici na československé straně. Hned za čárou se všichni najednou rozpovídali a už to tu bylo:
"Zkurvený bolševici!"
"Svině ruský!"
"Otroci zasraní, zničili nám život, zaprodali naši vlast, postřílet tu havěť!"
Všichni najednou nadávali a já hned věděl, že nazpět jich moc nepojede.
Rozdíl mezi Východem a Západem byl poznat okamžitě. Za okny vlaku jsme viděli čistý udržovaný domy bez padající omítky, žádnej bordel okolo statku, žádný červený hvězdy a transparenty "Se Sovětským svazem na věčné časy". Na autobusech byly reklamy, taxíky mercedesy, čistý, usměvaví a voňaví lidi, ne jako u nás doma, každej otrávenej, nevrlej a vošuntělej. Zkrátka jsem se najednou octl v jiným světě, a přitom to bylo jen pár kilometrů od nás. Jenom mě zklamalo vídeňský nádraží, čekal jsem něco moderního, ale tohle mi připadlo jako z dob Marie Terezie. Když jsem z něj ale vystrčil nos, bylo to hned o něčem jiným.
Ale co teď? Co dál? Byl jsem omámen jako v Jiříkově vidění. Šel jsem jako v krásným snu prosluněnou Vídní, kde propukalo jaro v květech. Byl jsem na Západě, na svobodě! Všechno mi připadalo tak krásný, v tu dobu tam zrovna měli volby, a tak všude byly obrovský barevný transparenty s portréty vůdců různejch politickejch stran, který chtěli získat hlasy voličů. Šel jsem tím ruchem velkoměsta zalitýho sluncem a vůní jara…….
Super dejchánek, dík! A to tedy že k undergroundu to mělo svinsky daleko neřeším. Však to mělo bejt a bylo blues jak řemen.
krátjá videa i fotky z koncertu jsou zde http://www.transfernet1.wz.cz/ih.htm – asi hlavně pro ty, co nedorazili, aby si mohli udělat jakousi představu