Písecký svět

Na 14. října 1918 vyhlásila v Praze Socialistická rada pro celé území Čech generální stávku. Důvodem bylo drancování domácího hospodářství ve prospěch rakouské armády. Rada se však tajně dohodla i na tom, že shromáždění lidu bude využito k vyhlášení samostatného českého státu. K odtržení od monarchie! K tomu vyslala do významných měst své emisary. Do Písku přijel redaktor F. Hanzlíček a za velkého jásotu 14.října nový stát vyhlásil. Slavil Písek, Protivín, Vodňany, Strakonice. Jenže monarchie ještě celých 14 dní vydržela… Černožlutá pomsta se zdála být hrozivá. A s ní i hrdinství, zbabělost, opatrnictví, chytráctví, směšnost… Tolik historie.

"Naše komedie zaznamenává tyto události o předčasné revoluci s odstupem 100 let. To nám dovoluje nahlédnout v kontextu dalších událostí s humorem. Nikoli však s výsměšným šklebem. Neboť opravdu jsme se tolik změnili? " říká ke hře její režisér František Zborník.

Od května pod vedením režiséra Františka Zborníka nacvičují členové Divadla Pod čarou novou divadelní hru „O 14 dní dříve aneb svoboda nadvakrát“, která přibližuje vyhlášení Československa v Písku v roce 1918.  Ve dnech, kdy byly zkoušky souboru  v plném proudu, jsme si o představení povídali právě s Františkem Zborníkem a dramaturgem hry Miroslavem Pokorným, ředitelem Divadla Pod čarou. Premiéru bude mít nová hra 13. října, reprízu 14. října. Začátek je vždy od 19 hodin. Vstupné je zdarma. Představení je součástí městských oslav ke 100. výročí vzniku Československa.

Jak došlo ke spolupráci s lidmi z Divadla Pod čarou?

F. Zborník: Ředitel Podčáry Míra Pokorný mě oslovil už před mnoha lety, kdy jsme společně připravovali se skupinou Rival šermířskou komedii. O této hře jsme se začali bavit asi před rokem, scénář pak vznikal zhruba tři měsíce. Když jsem zjistil, že to bude v Divadle Pod čarou, tak jsem se rozhodl, že to bude revue, v podstatě intimnější hudební komedie. Polovina představení je de facto hudební, hodně muziky složil k mým textům Tomáš Franců ml., plus do toho zhudebnil ještě Šrámkův splav a vytvořil z něho nádhernou píseň.

M.Pokorný: Původně to vzniklo tak, že Tomáš a Pavlína Franců byli na jednom divadelním semináři, který František vedl, a tam se nabídl, že by nám věnoval nějakou hru. Měl za to, že vytáhne nějakou hru ze šuplíku a nebude nic nového psát. Když  jsem mu ale řekl, že potřebujeme novou hru o tom, jak v Písku byla vyhlášena o 14 dní dřív republika, Františka to téma nadchlo natolik, že i přes svou vytíženost se jal scénář napsat.

V textu divadelní hry vycházíte z textu ředitele Prácheňského muzea Jiřího Práška „Jak bourali vesele to Rakousko zpuchřelé…“ Držel jste se striktně historických pramenů?

F. Zborník: Až na jednu věc dodržuji vše tak, jak to bylo. Všechny postavy jsou skutečné. Hledal jsem jen dramatickou osobu, která by vyprávěla celý příběh, a byla to skutečná písecká postava. A touto bude písecký řezník Lešek, který bydlel hned vedle hejtmanství na náměstí. Hraje ho Martin Kunt, který současně vstupuje do dalších rolí.

Co vás vzalo jako divadelníky a současně Písečáky nejvíc za srdce?

M. Pokorný: Jelikož Františka znám, tak jsem věděl, že tam bude hodně textu a písniček, ale i tak nás to rozsahem překvapilo. Psal jsem Františkovi kdo umí zpívat, aby přizpůsobil role, ale ve finále zpívají všichni. A tak i pro protřelé herce a šermíře to bude "zážitek". Nejvíc mě zaujalo, jak je to s nadhledem napsané, i když se to týká historických událostí, které se tu opravdu staly. A hlavně v jistém kontextu stále aktuální.

Klíčovým momentem představení je tedy přímo vlastní vyhlášení republiky v Písku o 14 dní dříve?

F. Zborník: Dostal jsem zadání, dramaticky pojednat celou tuto událost, a z toho jsem vycházel. Jediná věc, která tam není faktografická a přesná, ale vychází z původních pramenů, tedy že přijeli do Písku maďarský huláni. Pan doktor Prášek mi pak sdělil, že to tak nebylo, ale mě to tak nalákalo, že se ve hře bude zpívat „Sama královna…“ maďarsky, že jsem to tam nechal.

Kolik herců se hry účastní?

F. Zborník: Tři ženy a pět chlapů v rozmanitých rolích. Těch je celkem asi dvacet. Jednoduchým způsobem se jejich herci proměňují v další postavy některými drobnými detaily – kloboukem, hůlkou atd… ale hlavně hereckým výkonem.

Jaké historické postavy ve hře vystupují?

F. Zborník: František Hanzlíček, redaktor a člen socialistické rady, který z Prahy přijede oznámit do Písku, že bude vyhlášena republika. Vladimír Kendík, prácheňský hejtman, starosta či purkmistr Písku, generál Renié, který byl poslán do Písku, aby tam udělal pořádek. Tajemník pražského místodržícího Racek, který měl v Písku také udělat pořádek. A pak řezník Lešek se svou manželkou. Pak tam jsou postavy literární Jan Radkin a Anička Karasová a také Stříbrný vítr tam funguje jako dramatická postava

Jak se to tehdy v říjnu 1918 vlastně v Písku seběhlo?

F. Zborník: Na 14. října 1918 byla vyhlášena generální stávka kvůli sociálním věcem, protože monarchie brala veškeré potraviny lidem pro vojáky a lidi opravdu ožebračovala. Bylo několik bouří, hlavně to byli ženy z tabákové fabriky v Písku. A socialistická rada v Praze se domluvila, že na ten den vyhlásí rozpad monarchie a vyhlášení samostatnosti republiky. Jenomže, jak se v Čechách nic neutají a rozkecá, tak místodržící nechal obšancovat celou Prahu, aby se to nedostalo ven. Mělo zůstat jen u stávky. Písečáci se to ale dozvěděli od mašinfírů, kteří se vrátili z Prahy. Pak zjistili, že jsou jediní kromě ještě Vodňan, Protivína a části Strakonic.

Jak hra promlouvá k dnešku?

F. Zborník: Hra je také o české národní povaze, jak se kabáty rychle převlékají. Sranda je taková, že Písek byl ve finále poslední, kdo se nakonec přidal k vyhlášení republiky a prapory vyměnili až v půlnoci. Báli se, že to je zase nějaká dezinformační kachna.

Co je hlavním poselstvím hry?

F. Zborník: Když se něco významného v této zemi stane, máme tendenci to trochu znectít, protože se bojíme patosu, který souvisí s velkým citem. Anebo naopak kdybychom se tím mohli ukázat a pochlubit, tak jdeme do toho tak, abychom byli vidět. A tento způsob nevyváženosti, co je opravdu správný a důležitý, my posuzujeme z venku, neposuzujeme zevnitř. To bych chtěl, aby bylo poselství této hry.

Kdy a kde bude hra představena a reprízována?

M. Pokorný: V sobotu 13. října bude v Divadle Pod čarou premiéra, na kterou jsme část hlediště rezervovali pro naše partnery, sponzory a kamarády, kteří nám s realizací hry pomáhali. Pozvánka ale platí pouze do 18:45 hod, pak budou místa uvolněna. Další den 14. října, kdy bude hlavní gró městských oslav, bude druhá premiéra pro širokou veřejnost. Začínáme v 19 hodin. Do Vánoc pak bude ještě minimálně jedno večerní představení v Podčáře. Dále nabízíme představení píseckým školám, neboť věřím, že tato forma "výuky" je zaujme. Potvrzené i rozjednané máme další města především v Jižních Čechách, ale třeba i na Moravě. Aktuální je to sice letos, ale je to tak dobře a nadčasově napsané, že se dá hrát kdykoliv a tak doufáme, že představením budeme na cestách i v roce 2019.

Na závěr bych rád poděkoval především Městu Písek, firmám Sid Interier, Pub-Building, Bonum, s.n.o.p., nadaci Konabo, DDM Písek a všem přátelům, bez kterých by toto představení nevzniklo. Za mediální podporu pak patří dík Píseckému světu.

Rozhovor vyšel v tištěném časopise Písecký svět.

Fotogalerie k článku