Písecký svět

I když ho ve funkci potvrdili nejspíš z valné většiny lidé, kterým je demokracie šumák, ale věří, že je ten člověk ochrání před barbarskými hordami (asi tím, že kolem republiky vystaví Velkou českou zeď ze svých ledvinových kamenů, nebo tím, že těm machometánům zahrozí hůlčičkou).

Radovat se lze i z toho, že 2 701 206 lidí se o tu demokracii bojí, a proto už nechtěli na hradě někoho, komu je ústava dobrá jen k tomu, aby si z ní ubalil cigáro po obědě s podvodníkem a estébákem, kterého jmenuje premiérem, kolikrát se mu zlíbí. Ale hlavně je potřeba se radovat z toho, že tyhle jinak neradostné volby ukázaly, že máme zlatou mládež. A tím nemyslím znuděné floutky vymetající kluby, ale přemýšlivé mladé lidi, kterým není jedno, do jakého světa je za pár let školy vypustí. Prokázaly to nejen studentské volby, v nichž byl soudem uznaný lhář na hlavu poražen, ale pro mě osobně i setkání s několika studenty, kteří – ačkoliv třeba ještě nemají volební právo – se aktivně zúčastnili předvolební besedy v Divadle pod čarou den před 2. kolem prezidentských voleb. Žasl jsem, jak dobře umí formulovat své názory a jak jim není jedno, kam momentálně směřuje česká společnost. A říkal jsem si, jak je dobře, že se o těchto tématech na všech středních (i jiných) školách mluví a učitelé podporují u svých žáků kritické myšlení a aktivní přístup k dění kolem.

Z tohoto omylu mě ovšem vyvedly moje vlastní děti, které jednou přišly ze školy se zcela opačnou tezí. Abych nemluvil za ně (a za ostatní studenty, kteří mají podobnou zkušenost), poprosil jsem svého syna, aby svůj pohled na věc sepsal sám.

Zde je jeho text v nezměněné podobě:

„Prezidentské volby jsou téma, které v minulém měsíci u mnohých lidí vyvolávalo značné emoce, a jiné to nebylo ani na píseckém gymnáziu. Všude se začaly objevovat letáky, nálepky a nápisy podporující toho či onoho kandidáta a dost lidí diskutovalo o přednostech každého z nich. Nikomu to nepřišlo divné, volby se přece týkají i studentů, a proto je diskuze žádoucí.

Byl bych rád, kdyby předchozí odstavec byl pravdivým popisem atmosféry před volbami na Gymnáziu Písek. I když, on vlastně pravdivý je; letáků se vyskytlo dost a diskutování o kandidátech také, takže lživá je jen věta třetí: diskuze asi žádoucí není, protože nám bylo sděleno učiteli, že škola musí zůstat apolitická, a já nechápu proč. Na mnoha školách v ČR fungují studentské volby a debaty, tak proč ta naše musí zůstat apolitická? Mám pocit, jako by nám tím bylo dáváno najevo, že jsme nezpůsobilí mít nějaké názory. Myslím, že ti, co se o volby zajímají, jsou schopní si zjistit, které informace jsou lživé, které pravdivé, a rozmyslet si, který kandidát jim vyhovuje víc. To ale není můj hlavní problém: mým hlavním problémem je způsob, jakým škola na vzniklou situaci reagovala. Vzhledem k tomu, jak často je nám vyčítána lenost a laxnost, je reakce školy ještě nepochopitelnější; ve chvíli, kdy se více studentů začne zajímat o téma, které si pozornost opravdu zaslouží, škola jakékoli projevy k tomuto tématu zakáže. Nevím jak vy, ale já v tom logiku nevidím. A na mysl se vkrádá další otázka: kde jinde se máme naučit, jak diskutovat o volbách nebo politice jako takové? Nemyslím si, že to je schopnost, kterou každý přirozeně získá v průběhu života.

I když si myslím, že škola by měla takovým věcem své žáky učit, zas tak moc mi to nevadí. Jen bych byl rád, aby politická aktivita studentů nebyla brána jako problém.“

Zlatá slova. Zlatá mládež. Pokud nechceme, aby i nadále vítězili ve volbách bezskrupulózní populisté (ale třeba je ředitel píseckého gymnázia s výsledky volby spokojen, nevím), pak je „apolitická škola“ absolutní alibismus.

PETR A BOŘÍK PUTNOVI

TEXT VYŠEL V TIŠTĚNÉM ČTRNÁCTIDENÍKU PÍSECKÝ SVĚT, Č. 5/2018.