Písecký svět

Na veřejném projednání koncepce jsem bohužel nebyl, protože se nešťastně konala v průběhu podzimních prázdnin. K „Zásadám stanovení ozelenění komunikací na území města Písku“, mám k dispozici pouze strohý materiál připravovaný pro radu města s tabulkou asi 75 ulic ve městě, kde jsou uvedeny pouze 4 možnosti řešení: alej na jedné či obou stranách ulice, v provedení s nebo bez zeleného pásu. Žádnou další specifikaci uvedená tabulka neřeší jako například šířka ulice, chodníky, řešení parkování orientace ke světovým stranám, stávající stav a jeho posouzení, navržené druhy výsadby, doba životnosti, výška vzrůstu apod…. Parky, náměstí a další prostory ve městě v dokumentu nijak řešené nejsou. Bez těchto dat je těžké věrohodně posoudit smysluplnost navrhovaného materiálu. Jediné co se z něj dá vyčíst je, zda se na navrženém řešení zeleně v ulicích shodl městský architekt, odbor dopravy a odbor životního prostředí a zda se ponechává stávající stav ulic. Jakýkoli mapový podklad k této koncepci také nemám k dispozici, což považuji za problematické. Po veřejném projednání se mi dostalo informace, že se na místě samém řešila vlastně něco jiného jako například obnova parků na Husáku a v Palackého sadech. Tak nevím. Asi mám špatné zdroje materiálů, nebo že by krom termínu, chyba v propagaci celé debaty?

 

No nevadí.  Na základě své osobní zkušenosti z nešťastného řešení úprav kaštanové aleje na Bakalářích si dovolím několik obecnějších poznámek k tomuto tématu. Aleje a zeleň pro život ve městě jsou velice důležitou součástí, které vytváří charakter mnoha veřejných prostorů v našem městě a činí mnohdy život příjemnější, například ochranou před sluncem a vedrem, krásou své proměny v různých ročních obdobích atd.. Jejich obnova je nutná. Jedná se totiž o věci pomíjivé. Jedná se totiž o nutnou průběžnou péči a o odstranění nebezpečných či nemocných stromů a v případě že se uvolní skupina např. 3 stromů vedle sebe, tak se realizuje jejich postupné dosazování. Tento způsob je citlivější, ale má svá úskalí v nejednotnosti aleje a náročnosti na průběžnou péči o alej. Naopak plošná obnova je mnohdy je bolestná pro lidi, kteří místo užívají. Vzrůst zeleně trvá roky a změny jsou pozvolné, téměř nepostřehnutelné. Naopak jakékoliv vyvolaná změna a případná nová výsadba je razantním vpádem do veřejného prostoru ulice, náměstí či parku, který je většinou negativně přijímána. Je to přirozený projev, který je patrný všude kolem nás.

 

Jak tomu předcházet? Jednoduše. Stačí naslouchat těm, kteří v místě žijí.

Plánované obnovy ulic, parků, náměstí, hřišť, nábřeží … připravovat s místními lidmi a ptát se jich, co v místě kde žijí, chtějí.  Nestavit je před hotová řešení, která se jen následně obhajují. Odborné důvody proč je třeba provádět změny, je třeba umět lidem srozumitelně vysvětlovat a hlavně je mít také dostatečně podložené. Když totiž uživatelé dostanou příležitost ovlivnit své okolí, vezmou výsledné dílo za své a budou se k němu i tak chovat. Nejhorší je vnutit lidem hotová, mnohdy horkou jehlou vytvořená polovičatá řešení, která nemají ani žádné kloudné opodstatnění, ani nepřináší požadovanou užitnou kvalitu. Nedopusťme další Bakaláře, které jsou zhmotněným pomníkem neochoty většiny našich tehdejších představitelů města spolupracovat s veřejností na smysluplné obnově kaštanové aleje a okolí kostela. Ve své nahotě a bezradnosti řešeného prostoru se nám právě teď, po opadání listí, v plné kráse zase zjevují. Věřím, že chceme užívat město – místo, kde se nám bude dobře žít. Pojďme se tedy na tom společně podílet.  

Podrobnosti k Bakalářům: http://kastany.unas.cz/

 

Pohled na věc z jiné perspektivy: Jednou budem dál – písecká reflexe

 

 

Související články k tématu:

Jde do tuhého, byl zveřejněn první návrh nového územní plánu

Architekt Pleskot představil novou lávku u Václava

Proč lávka, proč Pleskot?