Přihlášení

To největší dobro, jaké můžeme konat

29. 1. 2016 | Zbyněk Konvička | Diskuze (0) | Redakční glosy

V předposledním čísle časopisu Reflex mě velmi zaujal rozhovor s Peterem Singerem, profesorem bioetiky Princestonské univerzity (s českými kořeny z Olomouce a okolí), kterého týdeník The New Yorker tituloval „nejvlivnějším žijícím filosofem“. A byly to především Singerovy myšlenky shrnuté do jeho nejnovější knihy s názvem „To největší dobro, jaké můžeš konat“.

Podle této knihy bychom my, kteří jsme měli to štěstí narodit se do takzvaného západního, tedy bohatého světa, měli významnou část svých příjmů věnovat na konkrétní projekty v rozvojových zemích. Sám Singer takto věnuje třetinu svého platu. Přispěl tak i ke vzniku celosvětového hnutí efektivního altruismu (pozn. autora: dobročinného, nesobeckého a nezištného chování vedoucí k prospěchu druhého člověka).

Ve světle světového i domácího dění – válečných konfliktů, „neintegrovatelných“ uprchlících, zkorumpované politice a dalších chuťovkách, které nám za tepla servírují téměř všechny zpravodajské servery, TV a tištěné plátky, a my to hltáme s voyerským hladem po senzaci a krvi, byl pro mne tento rozhovor jako doušek živé vody. Víme všichni moc dobře, že podobných pozitivních příkladů naleznete ve výše zmiňovaných zpravodajstvích jako šafránu. A tu špetku tam dávají snad jen pro rozptýlení, aby se divák z toho „šíleného“ světa nadobro nezbláznil a naservírované reklamy okořeněného zpravodajskou brutalitou si mohl lépe skenovat a vrývat do podvědomí zas a znova.

Jsem z tohoto důvodu moc rád, že mohu spolupracovat právě s Píseckým světem zabývajícího se neziskovým sektorem a občanskou společností, kde to je více než fifty fifty ve prospěch právě pozitivních zpráv a příkladů, a stejně jako v mé kmenové redakci portálu PROPAMÁTKY, kde jsme se rozhodli před více než pěti lety, tedy hned na začátku projektu, že se budeme věnovat pouze a výhradně pozitivním zprávám z oblasti památkové péče. Kauzy necháváme milerádi zkrátka jiným médiím. Mnozí novináři bývají rádi soudci či morálním hlasem lidu nad tím či oním. My se tomu ale obloukem vyhýbáme. Myslíme si totiž, že cennější pro jakýkoliv rozvoj a inspiraci jsou právě pozitivní příklady. A ty, jak víme, táhnou a přitahují pozornost dalších. Pozitivní příklad spolupráce na bázi dobrovolnictví vidím i v neziskové organizaci provozující Divadlo Pod čarou, v němž ve volném čase působím.

S pozitivními příklady to je podobné jako s filantropií a altruismem. Nezištné, dobročinné a nesobecké aktivity můžeme vidět všude kolem sebe, stačí se jen rozhlédnout. Někdy nám to ani tak nepřijde, a bereme je jako samozřejmost. Stačí se podívat na činnost řady neziskovek působících v sociální oblasti, ve sféře životního prostředí či v kultuře. A možná ten svět najednou nebudeme vnímat jako „šílené“ místo pro život, ale jako místo, kde se může člověk  seberealizovat a pomáhat druhým a veřejnému prostoru, aniž by za tím musel vidět jakýsi pofiderní ekonomický zisk.

Sám mám velkou radost, když sleduju koncerty pro Světlušku či Paraple, které každoročně podporuji. Aneta Langerová či Zdeněk Svěrák coby patroni obou akcí jsou pro mne dostačující garancí následného efektivního využití námi svěřených a zaslaných peněz pro hendikepované spoluobčany. Sami jsme v naší neziskovce, která provozuje portál PROPAMÁTKY, rádi a vážíme si toho, když lidé a různé společnosti shledávají naši práci užitečnou, a na základě toho nás podporují.

Pokud jsme založením patrioti a rádi podporujeme místní dobročinné, neziskové či charitativní aktivity, tak podobných organizací nalezneme jen v Písku a okolí více než dost. Stačí si vybrat, zvednout se a jít pomoci nějaké neziskovce jako dobrovolník či si „utrhnout od úst“ a stát se jejím dárcem a přispět na dobrou věc. Nemyslím si, že bychom zrovna v našem prostoru na tom byli tak, že bychom si nějakou tu stokorunu ročně nemohli dovolit věnovat tomu či onomu spolku z neziskového sektoru. Říká se, že ten kdo dává, stává se bohatým. Lépe to jistě nevystihnu, než v úvodu zmiňovaný Peter Singer, jehož název si dovolím zobecnit na motto, že „DÁRCOVSTVÍ JE TO NEJVĚTŠÍ DOBRO, JAKÉ MŮŽEME KONAT“. 

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.