Písecký svět

Stejně jako vloni jsme po vydatných vánočních svátcích, kdy se jistému „obžerství“ těžko vyhnete, vyrazili raději do přírody. Procházka na Velký Mehelník byla více než příjemná. Proudy lidí jsme potkali až pod samotným vrcholem. I cesta zpátky byla prakticky bez živáčka. Takže jsme si mohli vychutnávat krásu Píseckých hor a pomalu spalovat nabrané kalorie.

Estrády na různých TV programech vůbec nezapínáme, neb to jsou zpravidla celoroční vrcholy trapnosti a tuctové zábavy. Radši jsme si pustili Batmana od Chrise Nolana a užívali si klidné noci s parádním přepisem kultovního komiksu.

Po túře v Píseckých horách na nás padla příjemná únava, takže půlnoc nepůlnoc,  přípitek nepřípitek, ani ne v jedenáct hodin jsme šli spát. Petardy a drobné ohňostroje se nad Pískem zjevovaly už snad od sedmi hodin, ale to, co nás pak vzbudilo, předčilo naše nejhorší scénáře. Někdo odpaloval ohňostroj skoro pod našimi okny ve vnitrobloku sídliště a další snaživci mu zdatně sekundovali opodál. Z druhé strany nad městem jsme viděli snad deset podobných barevných gejzírů. Než jsme se zvedli z postele, připadalo nám, že jsme se ocitli ve válečné zóně a jsme svědky bombardování a střelby. Bylo to jak v bitvě u Verdunu!

Chudáci psi a jiná zvířata. Kvůli naší rozjívenosti a podivné zábavě musí trpět a třást se strachy z toho, co přijde. Brácha žije na malé vesničce, kde si velký ohňostroj dopřál i jeho soused. Bráchův berňák Dusty to v kotci samozřejmě nedal, a tak ho brácha musel vzít do domu a celou sousedovu světelnou a ohlušující produkci ho utěšoval a hladil. Ten velký pes, vyděšený strachy, se třásl jakoby měl zimnici, a nepřestal ani když soused odpálil poslední petardu.

Fakt nám to za to stojí? Rozplývat se nad světélkující oblohou a žasnout nad stále hlasitějšími efekty, které ohňostroje vydávají? Nehledě na nesmyslně vystřílené peníze do vzduchu, za které by se dalo pořídit leccos jiného. Řekl bych, že psi a jiná zvířata z našeho bláznění pod svítící oblohou rozhodně nadšení nejsou.