Přihlášení

POVOLEBNÍ: Už se všechno může, už se všechno smí…

18. 10. 2014 | Zbyněk Konvička | Diskuze (1) | Redakční glosy

Naši píseckou povolební situaci myslím trefně ilustrují metafory této písně… politické figury nechť si každý dosadí sám…

 

Trosečníci

Už se všechno může, už se všechno smí
stíny už jsou tady a temno přichází
tak jako na moři jde vlna za vlnou

Už nevíme, co chceme, jen ať je to hned
je za 5 minut dvanáct a zítra možná svět
skončí v plameni, anebo pod vodou

Vždycky více dobré srdce
než to špatné krvácí
už nebudem si nic vyčítat
když se vítr obrací
a nebudem se bát

Budem-li se dívat dlouho do hlubin
stáhne si nás dolů jejich vlhký klín
a pak nás pohltí a promění ve stín

Na korábu Láska v moři šílenství
ze třinácti kajut už zbývá poslední
ta na dva západy a ve dveřích je klíč

Já slíbím, že nebudu tvůj soudce
ty slíbíš, že nebudeš můj kat
a pak můžem jako trosečníci
zkřehlé ruce ohřívat
a nemuset se bát

0
0

Diskuze k článku +

18. 10. 2014 (23:01)  –  Zbyněk Konvička

0
0

Loutky

O čem asi, sní si loutky, visí a spí v přihrádkách
o čem nechá zdát si loutkář, když opilý půjde spát

napnou se drátky, sem tam a zpátky
všechno to má pevný řád
třeba se to nezdá…

včera drama, dneska fraška, stejní herci, jen jiný děj
na náměstí, v sálech hradů, svět iluzí tu i tam

na jevišti loutky, v hledišti taky, další dějství začíná
když tančí loutky, kam vedou drátky, kdo to v rukou má…

tančí s dráty v hlavě… i loutkář má v hlavě drát!

http://www.youtube.com/watch?v=GgSKiFzjLB0

… a tak dál

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.