Kauza: Písecká média
V rychlém sledu za sebou jsem si přečetl dva články, které mne zaujaly, potěšily a oběma autorům za ně děkuji. Ten první byl z pera nového šéfredaktora Reflexu Radka Bajgara a druhý od autora projektu internetových stránek Můj Písek Petra Brůhy. Radek Bajgar z Reflexu si v editorialu položil řečnickou otázku: „Co v dnešní době (plné hrozeb válek, nejistot, zmatení pojmů a idejí, a z toho vyplývající úzkosti lidí) může dělat právě časopis?“ Petr Brůha se na příkladu média Písecký svět zamýšlí zase nad úlohou a rolí regionálních médií. Oba pánové píší sice o trochu jiném tématu, a přece se jejich pohledy krásně doplňují do jedné mozaiky. Radkovi Bajgarovi patří poděkování za inspirativní zamyšlení, které vybízí novináře k bdělé aktivitě a pozitivním příkladům. A Petrovi Brůhovi za korektní a kolegiální analýzu Píseckého světa – de facto svého „konkurenta“. A jak to s těmi regionálními médii vlastně v Písku je? Kolik jich je aktivních a jaká je jejich úloha na „malém“ městě?
V Písku se o přízeň publika nyní uchází, pokud se nepletu, celkem šest více či méně klasických médií. Písecký deník – coby mutace Deníků Bohemia se svým webem www.piseckýdenik.cz, Písecké postřehy – mutace Jihočeských týdeníků se společným webem www.jcted.cz, 5+2dny – týdeník, který vydává MAFRA Andreje Babiše se svým webem www.5plus2.cz, časopis – občanské noviny Písecký svět, který je produktem stejnojmenného webu, zmiňovaný webový projekt Můj Písek www.mujpisek.cz a rodící se Písek TV, kterou si můžeme pustit zatím na youtube. Nejsledovanějším a nejmocnějším médiem, kde se navíc nejvíc diskutuje však bude patrně Facebook, který ve větší či menší míře využívají také všechna písecká média a jejich fanoušci. Nutné je zmínit i tištěný měsíčník Zpravodaj města Písku, který dostává každá domácnost zdarma do své schránky. Zcela stranou tohoto proudu „zpráv jaksi z domova“ stojí mezioborový internetový portál PROPAMÁTKY www.propamatky.info, jehož redakce sídlící v Písku přináší informační servis z celé republiky především vlastníkům památek a všem, kteří se zabývají obnovou či financováním našeho kulturního dědictví. Aby byl výčet „kompletní“, tak připomenu, že v nedávné minulosti ještě v Písku vycházely mutace týdeníku Jihočeský kurýr a týdeníku Sedmička. A nerad bych zapomněl na velkorysý projekt – revue Písku, Písecka a Prácheňska – časopis Otavín, kterého vyšlo bohužel jen pět čísel.
Na třicetitisícové město to je už slušná porce informací z mnoha na sobě nezávislých zdrojů. Podle mého to rozhodně není u takto velkého města standartem a troufám si tvrdit, že to má velkou souvislost i s bohatou nabídkou kultury, existencí mnoha různých zájmových spolků a sportovních aktivit v Písku. Připojuji se k Petrovi Brůhovi, který ve svém textu v závěru dochází k tomu, že výběr z tolika informačních zdrojů je více než dobrý a žádoucí. Každý v Písku si totiž může den co den jednoduše na internetu vyhledat aktuální zprávy ze svého města, komentovat dění, zapojovat se do diskuzí. Tříbí si tak názory a pohledy na věci a zároveň má možnost i ovlivňovat veřejné dění a podílet se na něm. Ti, kteří mají rádi své noviny v ruce, poslouží jejich tištěná podoba a počtou si doma či v oblíbené kavárně. Někdo má rád sport, jiný miluje kulturu, dalšího zase zajímá komunální politika a témata veřejného dění. Všichni mají kde načerpat dostatek informací, které právě hledají či potřebují. Nemalou měrou k tomuto informačnímu kvasu, tříbení názorů i vyvolávání diskuze přispívá také web i tištěná podoba Píseckého světa – občanských novin, které občany přímo k diskuzi a sdílení svých názorů vybízejí. Petr Brůha otevřel téma či „kauzu písecká média“, tak trochu demonstrovanou na Píseckém světě, kterého ač jakoby „konkurenta“ svým způsobem kolegiálně brání a poukazuje na jeho zásadní roli při otevírání radnice občanům za poslední uplynulé volební období. Což je velmi sympatický jev v dnešní době, kdy je spíš k vidění nevraživost, závist a nepřejícnost.
Tak trochu obloukem se vrátím ještě k Radku Bajgarovi z Reflexu. Ten se při úloze novinářů dneška ptá, zda víme, co my Češi vlastně chceme, čemu věříme, kam jdeme, co podpoříme? Což se dá parafrázovat na otázku: „Víme co my, kteří v Písku žijeme, vlastně chceme, čemu věříme, kam jdeme, co podpoříme?“ A volá po jasně definované vizi. Jasnou vizi svého rozvoje a směřování by mělo mít i moderní město, kterým chce být jistě i Písek. Dále volá po elitě, které se dá prostor, tuto vizi definuje a bude za ni ručit svou prací. A právě při hledání vize, elit, formulování pohledů a názorů na věci veřejné mohou média pomoci už jen tím, že vedle článků či reportáží svých redaktorů dávají prostor pro názory či diskuze všem občanům. A právě v tom je úloha a role regionálních médií stále důležitá a potřebná.
Zbyněk Konvička
(redaktor internetového portálu PROPAMÁTKY, externí spolupracovník Píseckého světa, bývalý redaktor Píseckého deníku a Píseckých postřehů)
A dva různé pohledy na noviny… ;) …
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!