Čertovská
Každý rokem strašíme děti tím, že pokud se nebudou chovat dle našich představ, tak si pro ně přijde čert. Každý rok je vystavujeme situacím, které u těch citlivějších mohou vést k traumatu a strachu z neznáma. Proč to děláme?
Držíme tradice! Odpoví mnozí sborově. Ti čerti jsou jediní, kdo na ty naše malé platí. Skutečně? Skutečně si myslíme, že vyvoláváním strachu a úzkosti z možnosti odnesení do „pekla“ pro děti děláme to nejlepší? Opravdu jsme přesvědčeni o tom, že vyvolávání úzkosti je to pravé a ořechové. Chceme mít zkrátka poslušné děti! Odpoví mnozí. Ano? Co to je, když děti „zlobí“? Děti se chovají přirozeně, zvláště ty nejmenší si prostě hrají. A když takzvaně „zlobí“ – nevolají tak trochu po naší pozornosti? Po tom, abychom si jich více všímali?
A co to je za divné hry, kdy mají přednést naučený text básničky či písně a zasloužit si odměnu? Nemáme už tak dost vypečený systém odměn a trestů v naší výchově? Ve školství? V zaměstnání? Je třeba tomu učit děti už od dětství? Co nám tak strašného udělaly? Bereme to jako kratochvíli pro ně? Pro nás? Ptáme se jich na to, zda chtějí být vystavovány takovému zcela zbytečnému stresu? To, co vídáme na náměstích, Písek nevyjímaje, může, dovedu si představit, na citlivé děti působit skutečně hrůzostrašně. Je to nutné děti vystavovat takové taškařici? A navíc taškařici, kterou ty děti vnímají naprosto jinak a maximálně skutečně? Na to ať si každý odpoví sám…
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!