Bída Mary Mallonové
Je období chřipek. Jižní Čechy zasáhne chřipková epidemie. Mnohé třídy zejí prázdnotou. Pacienti v nemocnicích jsou v ohrožení, aby se jejich zdravotní stav ještě více nezkomplikoval. V některých nemocnicích je zákaz návštěv. I my jsme s dětmi na pololetní prázdniny odjeli na Šumavu, abychom ujeli tomu všemu, a odtud taky píšu… A může být ještě něco horšího než chřipková epidemie. Vzpomněl jsem si na článek Bída Mary Mallonové, který jsem kdysi četl.
Život Mary Mallonové se zpočátku odvíjel nenápadně. V rodném Irsku nezažila nic zajímavého, jen v dětství prodělala tyfus a vyléčila se. Velkou událostí jejího života byla cesta do Ameriky. Plná očekávání začala nový život v New Yorku. Zanedlouho po příjezdu našla místo kuchařky v zámožné rodině. Po několika měsících tři členové rodiny onemocněli. Mary si našla nové místo. I tam se po několika měsících objevil tyfus. Další místo si našla u farmáře na venkově ve státě Maine. Celou 11člennou rodinu zachvátila nákaza tyfu. Otec rodiny dal Mary zvláštní odměnu za vše, co musela u nich prožít. V roce 1903 se vrátla do New Yorku. Tentokrát epidemie tyfu zasáhla celé okolí domu, v němž pracovala jako kuchařka. Poprvé se to objevilo v úředním záznamu.
Rok nato pracovala ve státě Rhode Island. Čtyři členy rodiny, pro níž vedla domácnost, postihl tyfus. Její další pohyb můžeme sledovat poměrně přesně podle výskytu tyfu. Nastoupila u nové rodiny, připravila dezert z čerstvého ovoce, její zkušené ruce ho uměly nádherně nazdobit. Za pár dnů se u několika členů rodiny projevily první příznaky nemoci, byl to tyfus. Mary se přestěhovala na další místo.
Tentokrát se o ni ale začal zajímat odborník na tyfus, doktor G. A. Soper. Pozorně sledoval, co se bude dít na jejím novém pracovišti u bohaté rodiny na Park avenue. Brzy v domě onemocněla pradlena, ale vyléčila se. Pak onemocněla dcera majitelů domu – a nemoci podlehla. Doktor Soper oznámil Mary své přesvědčení, že ona je nositelkou nákazy. Se zlou se ale potázal. Kdyby mu další členové domácnosti nepomohli, asi by nevyvázl z kuchyně bez zranění. Na druhý den u domu zastavila sanitka s lékařkou v doprovu tří policistů. Násilím byla převezena do nemocnice. Podezření se potvrdilo. Její organismus si vypěstoval imunitu, ale stala se nositelem smrtonosné nákazy. Nemocnice jí poskytla oddělené ubytování, dostala značnou míru svobody s podmínkou, že nebude cestovat daleko a že nebude mít kontakt s potravinami pro kohokoliv jiného. Po třech letech slíbila, že si najde jiný druh zaměstnání a z nemocnice ji propustili.
Na svobodě si změnila jméno a zmizela. Nejdříve pracovala v prádelně, ale nakonec dostala nabídku práce v kuchyni – a neodolala. Znovu se začaly objevovat případy tyfu. Jakmile se věcí začal znovu zabývat doktor Soper, kuchařka záhadně zmizela. Paní postižených domů ji popsali, takže doktorovi bylo naprosto jasné, co se stalo. V roce 1915 se objevilo na dvacet případů tyfu v jedné z newyorských nemocnic. Pacientky tam přišly s jinými problémy a nakazily se v nemocnici. Doktor Soper navštívil nemocnici, prohlédl si pacientky a pak spěchal do kuchyně. Nemýlil se. Kuchařka se jmenovala jinak, ale byla to Mary Mallonová. Tentokrát se už ani nebránila, když ji odváděli do karanténního bytu v nemocnici. Strávila tam celkem 23 let. Jednou jí dovolili, aby krátce navštívila své přátele. Dostalo se jí však tak chladného přijetí, že už vícekrát nikam cestovat nechtěla. Všichni ji považovali za příliž velké nebezpečí a hrozbu pro své zdraví i život. Historik poznamenal: „Po třicet let nákaza tyfem, která přinášela ostatním hrozné utrpení a krutou smrt, její život naplňovala hořkostí a trápením ducha.“
A může být ještě něco horšího, než nákaza tyfem, co nás naplňuje také hořkostí, trápením ducha, utrpením a nakonec krutou smrtí. Nákaza zla – Bible tomu říká hřích. Udává i počet nakažených. Všichni!!! „Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, jak je psáno – nikdo není spravedlivý, není ani jeden…“ (Řím 3: 9–12).
Dokonce predikuje i velmi jasnou prognózu, stejně bolestivou pro všechny nakažené. Smrt. Dokonce věčnou smrt. (Řím 6, 23) Díky Bohu text pokračuje a říká, že se našel lék. Je zdarma a dostupný pro všechny: „Ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Teď jde o to, abych pochopil, že jsem nemocný. Mary to trvalo docela dlouho…
Jak často se člověk, který je na tom dobře, alespoň zdánlivě, stává příčinou tragédie pro jiné. Po právu je možné také říct: Zárodky zla, které nosíme a pěstujeme ve svém srdci, zaručeně přinesou bolest a utrpení nám samotným, ale možná ještě více jiným. Teď jde o to, abych pochopil, že jsem nemocný.
ROSŤA HOMOLA
Oddělení spirituální péče – Nemocnice Písek
TEXT VYŠEL V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 4/2018.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!